Domů jsme se vraceli až kolem sedmé večer. Trvalo to, než se vše vyřídilo a mohly jsme odjet i s Chris. Dee s tím nesouhlasila, ale na mojí žádost ustoupila. Dan cestou vyzvedl jídlo a v kuchyni jsme se společně najedli. Dan odešel kolem půl desáté a já dala Christině prášek a ručník s pyžamem. Mezi mnou a Dee bylo až nepříjemné ticho a sama šla do kuchyně odkud donesla lahev vína.

,, Dáš si?" ukázala na víno a skleničky. Přikývla jsem a pozorovala jí.

,, Takže teď spolu nebudeme mluvit, protože je tu někdo další?"

,, Sam, neměla jsi právo mi vstoupit do výslechu. Mohla se už přiznat a ty jsi mi v tom zabránila. Co když jsi ze sebe udělala teď jasný cíl?"

,, Daisy, ona to neudělala, pochop to už. Začala jsi tam do toho plést věci, co s tím vůbec nesouvisí. Dostala by jsi z ní přiznání, které by nebyla pravda," odpověděla jsem a napila se vína.,, Co ta fotka? Existuje vůbec? Co jsi chtěla docílit tou lží? Byla jinde a tak žádná fotka nemůže existovat."

,, Vážně?" zeptala se a položila předemne fotku.,, A kdo je tedy tohle?" ukázala na rozmazanou fotografii a já si jí začala pozorně prohlížet.

,, Možná by jsi si měla pořádně Chris prohlédnout. Protože tohle není ona. Ani to auto není její. Něco dalšího?"

,, Proč za tebou přišla se zbraní? Copak ti nedochází, že je nebezpečná?"

,, Dee, není. Tamto jsem jí odpustila. A pokud máš problém s tím, že je tady, pak máš asi i problém semnou. Teď je potřeba jí ochránit. Co vůbec to číslo?"

,, Je na předplacenou kartu. Takže je to úplně k ničemu. Ale klidně tu kartu může mít někde schovanou."

,, Jo? A kde, když jste jí prohlédly i auto? Daisy, vždyť doprdele žila celou dobu v autě! Nemá skoro ani korunu. Co by z toho měla?" zakroutila jsem nad tím hlavou a dala se k odchodu.,, Jdu se vykoupat a lehnout si k ní do pokoje. Protože se nehodlám hádat o tom, kdo je, nebo není, nebezpečný."

,, To myslíš vážně? Nechceš si náhodou sbalit věci a odjet s ní?"

,, Proč bych to dělala?"

,, Protože jdeš spát k ní! Protože jí věříš a mě ne," řekla a posadila se na schody.,, Nechci, aby mi tě vzala, Sam," pokračovala a na jejích tvářích se objevily slzy. S bolestmi jsem se posadila vedle ní a povzdechla si.

,, Dee, chápu tu podezřívavost. Chápu i to, že máš strach. Mám ho tak, věř mi. Ale takhle to prostě nejde," rukou jsem si zajela do vlasů.,, Chápu, že jí i nevěříš. Ale musíš jí důvěřovat. Kdyby chtěla, už tu nejsem."

,, Asi máš pravdu."

,, A tam jsi to už přeháněla. Kdyby někdo nezasáhl, byla jsi schopná jí i jednu natáhnout," řekla jsem a lehce jí objala. Nechtěla jsem jí  objímat moc pevně, abych si nějak neublížila.,, Dee, já tě miluju, ale tahle tvoje žárlivost je zbytečná."

,, Víš jak mi bylo, když jsem viděla rovnou čáru na monitoru? Když už jsi neotevřela oči a dvacet minut trvalo, než to začalo pípat normálně?"

,, Umím si to představit, zlato. Ale jsem tady a Chris není ten člověk, co mi chce ublížit. Zkus jí věřit, ano?"

,, To nejde," šeptala mi do krku a já jí začala hladit po zádech.,, Pojď spát ke mě. Chci mít jistotu, že budeš v pořádku a nic se ti nestane."

,, Daisy, nemáte jediný důkaz, že to byla ona. Důvody tu sice jsou, ale není na to jediný důkaz, ano?" odpověděla jsem a v tu chvíli ucítila její rty na svých. Začala mě líbat. Něžně avšak s touhou.,, Musím se jít vykoupat a musíme přelepit ty stehy."

,, Dojdu si do sprchy s tebou a o rány se ti moc ráda postarám," řekla a začala mě líbat na krku. Pomalu se zvedla a pomohla na nohy i mě. Rychle mě zavedla do koupelny a oblečení bylo na zemi rychleji, než jsem čekala. Se vší opatrností a láskou mi sundala náplasti a já viděla v jejích očích opět beznaděj.

,, Nedívej se na to," řekla jsem a zvedla jí na nohy.,, Každá jizva někdy zmizí. A tyhle zmizí časem taky."

,, Nebýt mě, nestalo by se to. Tohle vše je moje chyba a omlouvám se. Ohrozila jsem tvůj život a jen díky mě jsi už nemusela být."

,, Přestaň s tím, ano? Vlez do té sprchy ať můžeme jít spát," řekla jsem a mírně jí popostrčila. Svlékla se a do sprchy vlezla zároveň semnou. Když na mě začaly dopadat kapky vody, trochu jsem se oklepala, ale po chvíli už to bylo dobré. Dee mě místo mytí zad, začala líbat a stále držela mezi námi nějaký rozestup, aby se nijak nedotýkala stehů. Chvílemi mě její starostlivost už štvala. Přitáhla jsem si jí blíž k sobě začala se dotýkat jejího těla. Ve sprše jsme díky tomu zůstaly o něco déle, než jsme chtěly a po zhruba půl hodině jsem měla znovu zalepené rány a zapité léky.

,,Sam, mě se tohle prostě nezdá. Něco mi říká, že je tohle chyba."

,, Ach jo. Zlato, není jediný důkaz na to, že to byla ona. Věř jí prosím. Zítra půjdeš do práce a zůstanu tu s ní. Co uděláš? Dáš mi sem ochranku?"

,, Já zítra rozhodně nikam nepůjdu. Nebudeš tu s ní sama."

,, Půjdeš a bez řečí. My si pustíme nějaký film, uděláme si oběd a budeme odpočívat. Já si během dne převážu rány, budu brát léky a až se vrátíš, bude vše v pořádku."

,, Nechci tě tu s ní nechat. Budu akorát nervózní, zda jsi v pořádku."

,, To já taky, protože to nebezpečí ti hrozí také. A přesto budu doufat a věřit tomu, že si práce jsi dojela v pořádku a v pořádku se vrátíš. A hlavně bych chtěla, aby jsi si s ní promluvila."

,, Proč?"

,, Měly by jste se usmířit. Dee, znám jí. Nikdy by můj život neohrozila. Radši by se postavila předemne, než abych to odnesla já," řekla jsem a pohladila Dee po tváři. Krátce mě políbila a pak se přesunula nad mé nahé tělo.

,, Já to ještě promyslím, ale teď mám jiné plány," řekla a začala mě líbat. Trochu mě znervózňoval pocit, že ve vedlejším pokoji spí někdo další a tak jsem měla trochu problém se soustředěním. Když se rty dotkla jedné mé bradavky, vzdychla jsem a trochu se uvolnila. Byla jemná a dávala si skutečně pozor na to, co dělá. Dávala si pozor na to, jak se mě dotýká a kde mě líbá.,, Už nikdy neříkej, že budeš spát jinde," říkala mezi polibky a věnovala se mému tělu. Na poraněné části mě krátce políbila a lehce přejela prsty. Byla vidět ta starost, ale dokázala jsem jí sledovat jen chvilku. Jen do doby než spustila vlnu rozkoše, která následovala po několika dotacích. Snažila se mě tlumit polibky, ale občas to nešlo.

,, Spíte?" ozvalo se ve chvíli, kdy se mé tělo vzepjalo a já se ocitla na vrcholu blaha.

,, Kurva, neumíš klepat?!" řekla jsem a přehodila přes nás deku. Byla jsem v tuhle chvíli naštvaná a Dee na tom nebyla jinak.

,, Pardon, počkám dole," ozvalo se v šoku a hlava Chris zmizela.

,, Zabiju jí, vážně jí zabiju."

,,Klid, promluvím s ní," řekla jsem, ale sama jsem cítila zlost.

,, Klid? Tohle mohla být naše další krásná noc. A v tom nejlepším otevře dveře," řekla a posadila se. Vzala láhev vedle postele a napila se. I když s bolestmi, sedla jsem si také a též se napila. Byla to čistá voda, ale v tuto chvíli mi to nijak nevadilo.,, To jí snad nikdo neučil slušnosti?!"

,, Dýchej lásko, máme ještě celou noc," řekla jsem a dlouze jí políbila.,, A nemáme jen tuhle noc. Máme spoustu dalších nocí, které můžeme využít."

,, Já vím, ale já na tebe měla chuť teď a mám jí zas," řekla a začala mě znovu líbat. Odtáhla jsem se a opatrně se zvedla.

,, Půjdu to vyřešit a pak se vrátím," vzala jsem na sebe pyžamo a vydala se na chodbu.,, Kam jdeš?" podívala jsem se na Dee, která byla v županu a stála za mými zády.

,, Sama tam nepůjdeš a řekla bych, že chce mluvit s oběma."

,, Dobře, ale žádné hádky, jasný? Nemám sílu se hádat. Dneska mě to dost bolí a vážně na to nemám náladu."

,, Ukaž mi ty náplasti," řekla a i když s mými protesty, tričko mi vyhrnula. Trochu se zamračila a pak zkontrolovala nohu.,, Do koupelny."

,, Dee, trocha krve nic neznamená."

,, Zkontrolujeme a uvidíme," reagovala a dostrkala mě do koupelny. Když to sundala, pozorovala onu ránu.,, Stehy jsou naštěstí v pohodě."

,, Říkala jsem ti to. Je to zcela normální," zakroutila jsem hlavou a když to zalepila, vyšla jsem ven.

,, Stejně ráno raději zavolám doktorovi."

,, Jak chceš," dala jsem se dolů po schodech a při každém kroku trpěla. Potřebovala jsem, aby mi zabraly léky, ale tímto častým chozením neměly moc šanci.,, Už jsme tady, copak se děje?"

,, A copak nevíš, že než otevřeš dveře, máš zaklepat?"

,, Omlouvám se. Netušila jsem, že budu rušit."

,, Samozřejmě, že jsi rušila, Chris. Je jedno zda jsme spaly, nebo ne. Vždycky musíš klepat. Nejsme už už v NY, kde jsme bydlely samy," odpověděla jsem a sedla si.,, Nejsme v domě, kde jsme spali v jednom pokoji, protože nám to vyhovovalo. Mám přítelkyni," řekla jsem a sledovala Dee, která došla do kuchyně a za chvíli se vrátila se šťávou a platíčkem léků.

,, Vezmi si ještě jeden," řekla a já tak udělala.,, Co se stalo Christino? Zřejmě je to důležité, když jsme tady."

,, Je to důležité, nemohu kvůli tomu spát. Potřebuju vám něco říct."

,, Aha, dobře. Tak říkej o co jde. Ráda si tě poslechnu," pobídla jsem jí a napila se.,, Ale jestli se tady teď přiznáš, zabiju tě."

,, Tobě jsem rozhodně neublížila. A ani nikomu jinému. Jde o to, co se stalo ve Švýcarsku."

,, Tohle jsem už uzavřela, Chris. Je to minulost, kterou vážně nechci víc rozebírat."

,, Já vím, Sam. Ale chci se omluvit. Chovala jsem se jako pitomec. Opila jsem se a pak vůbec netušila, co dělám. Hrozně mě to mrzí, protože jsem ti tím ublížila."

,, To by tě mělo mrzet. Věděla jsi, co jsem zažila a přesto jsi to udělala. I když jsem ti jasně řekla ne."

,, A ještě jsi se chtěla prát semnou, Christino. A to na té chodbě u bytu, to bylo co? To už na opilost nesváděj."

,, Nevím. Nevím, co to semnou bylo a hrozně mě to mrzí," řekla se slzami. Bylo mi jí líto, ale stále jsem se na žádost Dee držela zpátky.,, Mám tě ráda, hrozně moc. Našeho přátelství si hrozně vážím a vím, že jsem to tímhle celé pokazila."

,, A teď čekáš, že ti to odpustíme? Že na to zapomeneme a budeme dělat, že se nic nestalo? Napadla jsi mě. A kdybych chtěla, jdeš sedět za napadení agenta."

,, Kdybych věděla, co jsi zač, nikdy bych na tebe nesáhla. Kdybych věděla, co jsi zač, nenechám ti jí. Vždyť i to, že málem umřela, je tvoje chyba," odpověděla a já sledovala jak Dee sklopila hlavu. V očích se jí zaleskly slzy a rukama si zajela do vlasů. Ruce se jí mírně klepaly a po tvářích jí stekla jedna slza. Následně se zvedla a vydala se do pokoje.

,, Tohle jsi nemusela, Chris," řekla jsem a zakroutila nad tím hlavou. Zvedla jsem se též a ještě na ní pohlédla.,, Ty nevíš, jak trpěla, když mne zasáhli. Když jsem byla v bezvědomí. Plakala, když jsem se probrala a pořád si to vyčítala."

,, Ale vždyť to její chyba je. Díky ní jsi málem umřela, Sam."

,, Jak tohle můžeš říct?! Ona na mě nestřílela! Střílel někdo jiný, Christino. Ona se mi ten život pokusila zachránit. Chtěli mě dostat z Londýna a já nevěřila, že mi nějaké nebezpečí hrozí. Na vlastní triko jsem šla ven a tím ohrozila svůj život."

,, Ale ona tě do toho zatáhla. Ona je tu ten policajt, kterého chtějí dostat. A chtějí jí dostat přes tebe."

,, Už mlč! Buď ráda, že jsi tady a jsi v bezpečí! Přestaň tu všechny obviňovat. Ona za to nemůže a tím tuhle debatu končím a jdu spát," řekla jsem a vydala se do pokoje.,, Měla by jsi se nad sebou zamyslet."

,, Ty by jsi měla otevřít oči. Od té doby, co jí znáš, nestalo se nic dobrého."

,, Jen mi několikrát zachránila život," odpověděla jsem a vylezla schody k pokoji. Za dveřmi jsem zaslechla pláč a tak jsem vešla a dveře uzamkla.,, Dee, neplač," řekla jsem a posadila se k ní. Objala jsem jí a přitáhla si jí k sobě.

,, Proč? Proč mi to předhazuje?" říkala a plakala.,, Já vím, že je to moje chyba, měla jsem tě chránit."

,, Vždyť mě chráníš. Bez tebe to mohlo dopadnout mnohem hůře, zlato."

,, Nebýt mě ani by se to nemuselo stát. To já tě do toho zatáhla," říkala a plakala dál. Trhalo mi to srdce. Nechtěla jsem, aby se za to obviňovala. Byla to moje chyba, kterou jsem si dost vyčítala. Za tu chybu jsem neskutečně trpěla.

,, Dee, miluju tě. Nic nebylo tvojí chybou. Nemůžeš za to, ano? A budu tě milovat napořád."

,, Jenže já si to vyčítám. Od chvíle, co se známe, se ti nestalo nic dobrého."

,, Stalo."

,, Jo a co?"

,, Poznala jsem tebe. Dee, žiju a to je důležitější. Žiju a jsem u tebe. A nikdy neodejdu, ano?" řekla jsem a políbila jí. Polibek mi opětovala.,, Už neplač."

,, Kdyby aspoň neměla pravdu. Ale ona jí doprdele má."

,, Ne, nemá. Nikdy nemůže mít pravdu. Neví, co se stalo, nezná tu situaci."

,, Nechci jí tu. Zajistím jí ochranu, ale tady nebude. Zabila bych jí."

,, Třeba se ráno omluví."

,, To mě nezajímá. Nejdříve sem vleze jako zloděj do pokoje a pak mě tu bude z něčeho obviňovat? Nevěřím ani tomu, že s tím nemá nic společného. A pro tvé bezpečí, ať je z tvého dosahu."

,, Dobře," přikývla jsem souhlasně. Chápala jsem to rozhodnutí a hodlala jsem to respektovat. Sama jsem o Chris měla pochybnosti a bylo lepší, když jsme tam byli samy. Dee se během hodiny uklidnila a lehla si ke mě do postele. Lehce mě hladila po tváři a pozorovala mě svýma překrásnýma očima. Já za chvíli začínala usínat a tak jsem jí políbila a oči zavřela.

Děkuji za přečtení této kapitoly. Byla trošičku delší, ale snažím se to nepřehánět. Představuje Chris nějaké nebezpečí? A může Dee za to, co se Sam stalo? Kdo může chtít Sam ublížit?