Jídlo dorazilo za necelých půl hodiny a dle konverzace Dee a dalšího člověka, proběhla i řádná prohlídka. Ano, měly obavy, že by nás mohli najít i tady.

,, Jídlo je tady, lásko," ozvalo se a já už od dveří cítila vůni čerstvého jídla.,, Zůstaň v obýváku, najíme se tam."

,, Klidně dojdu do kuchyně."

,, Ne, bylo by ti to nepohodlné," odpověděla a přinesla po chvíli talíře s jídlem a příbory.,, Nechceš ještě čaj?"

,, Dee, jsem jen postřelená. Nejsem smrtelně nemocná," zakroutila jsem nad její starostlivostí hlavou a pousmála se. Pomalu jsem se posunula ke stolu a zkřivila tvář bolestí.

,, V pohodě?"

,, Jo, úplně. Bude to nějakou dobu bolet. Nad tímto se ani nepozastavuj."

,, Nerozmyslela jsi si to s tou spoluprací?"

,, Blázníš? Kvůli jediný kulce, co mě málem zabila? Ne, nerozmyslela. Naopak, mám mnohem větší důvod k tomu je najít. Málem mě to zabilo. A ať to udělal kdokoliv, zaplatí za to."

,, Než se uzdravíš, budou za mřížemi."

,, Chci být u zatčení. Chci vědět, proč se to stalo."

,, Bude to nebezpečné. Lepší to bude až za sklem při výslechu."

,, Už jsem jednou málem umřela, takže nic nebezpečnějšího neznám. Je to život. Buď umřeš nebo ne."

,, Ne. Řekla jsem, že můžeš být u výslechu, ale nepůjdeš do akce k zatčení. To prostě neexistuje. Nikdo neví, co se může stát."

,, Zůstala bych někde v autě nebo to sledovala z povzdálí."

,, Já už o tomhle nebudu diskutovat, zlato. Nechci už žít to, co jsem zažila. Ten pocit bezmoci a strachu, že jsem tě ztratila. Dokud to nebude v rámci naší práce, nepůjdeš do žádný akce."

,, Asi nemá cenu tě přemlouvat. Budu až u výslechu a tečka. Že?"

,, Teď jsi to řekla přesně. Budeš potřebovat nějaký čas na rehabilitaci a rekonvalescenci. Minimálně měsíc, možná dvě na sebe musíš dát pozor a pak možná můžeš jít někam dál. Hodně tě bude limitovat ta noha. Střela prošla šikmo," řekla a pomalu dojedla svou porci jídla. Já dojedla během chviličky také. Opřela se.,, Ale víš, co je nejhorší?"

,, Netuším."

,, Že se k tobě nemohu pořádně přitulit. Rty zkoumat tvé tělo a stejně tak rukama."

,, To je myslím to poslední, co mě trápí. Teď mám větší problém s bolestmi a tím, že se budu nudit."

,, Proč? Můžeme jít na zahradu. Tady jsme v bezpečí, před domem nám stojí asi tři auta s ozbrojenými muži."

,, Neměli problém se ukázat před budovou, kde je víc těchto mužů."

,, Ale nemuselo by se to stát, kdyby jsi nešla ven. Kdyby jsi si se neurazila, že tě chce někdo chránit."

,, Protože tohle nenávidím. Když má někdo potřebu mě chránit. Myslela jsem si, že jen prostě přeháníte s to nebezpečí není tak velké. Že nemají potřebu ublížit mě."

,, Naopak. Vědí, že když ublíží tobě, člověku, kterého miluju, ublíží to neuvěřitelně i mě. A o to jim jde. Oslabit mě."

,, Ale doprdele jde to i jinými způsoby. Nemuselo se snad hned střílet."

,, Podle mě si teď myslí, že jsi mrtvá. Že se jim to podařilo a budou čekat na to, kdy budou moct dostat mě."

,, Tak by jste, ale měli vydat nějaké prohlášení, ne? Prohlášení, že jsem po smrti. Na to možná čekají," odpověděla jsem a všimla si, jak nad tím Dee přemýšlí.,, Proč mě třeba neunesly? Bylo by to lepší. Věděla bych, kdo to je."

,, Buď ráda, že se to nestalo a žiješ. Nenechali by tě žít. Nemají důvod k tomu, aby nechali žít agenta," reagovala a zakroutila nad tím hlavou.,, Bolesti přejdou a bude zase lépe. Ale s tím prohlášením, jsi na to kápla. Zavolám Danovi," řekla a když vzala do ruky telefon, začala vyzvánět.

,, My o vlku a vlk za rohem."

,, Ahoj, teď jsem ti chtěla volat," řekla a pousmála se nad mou poznámkou. Hovor dala nahlas a telefon položila na stůl.

,, Daisy, Sam, rád vás slyším."

,, My tebe též, co se děje?" otočila jsem a poslouchala.

,, Ty, co zatkly a byli vyslýcháni s tím, že by jejich parta měla po vás střílet, to zcela odmítají," začal a já si povzdechla.,, Všichni tvrdí, že s tím nikdo od nich nemá nic společného. Že, kdyby vás chtěli zabít, udělají to mnohem horším způsobem a hlavně tak, aby se to povedlo."

,, Chceš říct, že ten kdo po mě střílel, nebyl od Marks?"

,, Vypadá to, že ne. Nedají ruku do ohně za Thomase, ale na devadesát devět procent to nikdo z nich nebyl," odpověděl a já si povzdechla.,, Ale prý můžete počítat s tím, že se ukážou a bude to hodně těžké."

,, Takže po mě někdo jde. My nevíme vůbec kdo a já hlavně nevím proč. Takže mi hrozí dvojí nebezpečí?" zeptala jsem se a podívala se na Dee. Ta mě lehce objala a přitiskla k sobě.

,, Posílily jsme hlídky u vašeho domu. Je to z preventivních důvodů," řekl a bylo slyšet jak si povzdechl.,,. A Sam?"

,, Ano?"

,, Tu tvojí kamarádku, nemůžeme jí vůbec najít. Jakoby se po ní slehla zem.,"

,, To není možný, musí být doma nebo v práci."

,, V práci dala výpověď a odstěhovala se. Kam? To nikdo neví."

,, Daniely, proč by mi měla ublížit zrovna ona? Tohle bude nějaký nedorozumění."

,, To nemůžeme vědět. Je po ní vyhlášeno celostátní pátrání a pátrá po ní i interpol. Pokud se to nepovedlo teď, může se o to pokusit znovu."

,, Proč by to dělala? Nemá k tomu sebemenší důvod. Kdybych jí něco provedla, ale neprovedla."

,, Sam, provedla. Poslala jsi jí do háje a neudělala jsi to, co chtěla ona. A pak jsem jí ublížila fyzicky a ty také. Těch důvodů je víc než dost."

,, Daly jsme výzvu, aby se ozvala, co nejdříve a nejlépe sama. Ale pokud má zálusk na tom, aby jedna z vás zemřela, pokusí se to dokončit."

,, Daniely, stejně tomu nevěřím. Já věřím tomu, že to bude někdo jiný. Pokud mě přeci milovala, neublížila by mi."

,, To zjistíme, až se přihlásí. Nebo až jí někde najdou, Sam," odpověděla Dee a já souhlasně přikývla.,, Dane, dostaly jsme nápad. Proto jsme ti chtěly volat."

,, Povídej."

,, Všichni si teď myslí, že nejsem na živu. Že se jim tohle povedlo. A bylo by dobré vydat nějaké prohlášení o tom, že nejsem naživu. Ale musí to být veřejně."

,, To je skvělý nápad, Sam. Proberu to s Thompsonem a pak dám vědět. Večer se za vámi stavím a cestou vezmu víno, co vy na to?"

,, Souhlasím. Aspoň přijdu na jiné myšlenky a nebude mě to tolik bolet."

,, Bereš léky, nebudeš pít alkohol. Jsi se asi zbláznila, ne?" skočila do toho Dee a já si povzdechla.

,, Vzal bych nealko."

,, Dane, žádný alkohol. Bere léky a to by byl průser. Vezmi třeba nealko pivo, ale nic s alkoholem."

,, Beru na vědomí. Jdu za šéfem a přednesu vám váš nápad."

,, Budeme se těšit, brácho," řekla Dee a telefon položila.,, Víš, že teď nebudeš moct nikam chodit? Protože tě nikdo nesmí vidět?" zeptala se a políbila mě na krk. Líbilo se mi to, ale ruce jsem jí i přesto chytila.

,, Moc dobře víš, jak to skončí, když tě nechám pokračovat. A vzhledem k mému zranění, by to bylo špatné."

,, Uvědomuješ si, že i kdyby nás tu někdo přepadl, nemůžeš utíkat?"

,, Utíkala bys ty a mě bys tu nechala. Alespoň ty, by jsi se zachránila," řekla jsem a zapnula televizi. Byl tam nějaký program o vaření a tak jsem to hned přepnula na zprávy.

,, Tak na to zapomeň, nikdy bych tě tu nenechala. Co bych to potom byla za přítelkyni, kdybych tě ani nechránila."

,, Alespoň by jsi žila. Vždyť nikdo neříká, že by mě měli zastřelit. Třeba by mě nechali žít."

,, Nemají důvod tě nechat na živu. Předpokládají, že jsi patřila k nám a o všem jsi věděla."

,, Dee, Dan říkal, že to nebyl nikdo od nich."

,, Spoléhat se na to ovšem nemůžeme. Další věc je, že se slehla zem po tvé bývalé kamarádce."

,, Nevěřím tomu, že by byla něčeho takového schopná. Zavolám jí, určitě mi telefon vezme," řekla jsem a vzala telefon do ruky. V tu chvíli mi ho sebrala z ruky a nechápavě na mě koukala.

,, Zbláznila jsi se? To si rovnou sedni doprostřed silnice ať se nemusí moc namáhat."

,, Dee, znám jí dlouho. Chtěla jsem si kdysi pořídit zbraň a ona řekla, že to doma nechce. Že zbraně nesnáší."

,, Taky ti řekla, že tě má ráda a stejně se tě pokusila znásilnit. Takže bych zvážila, co je na tom pravdy."

,, Jo, to máš pravdu. Ale zbraň? To už je přeci moc silné sousto. Za to by mohla jít za mříže."

,, Pro někoho to není překážka. Copak pořád nechápeš, že se ti chce třeba pomstít?"

,, Za co? Že jsem jí odmítla?"

,, Přesně tak. My ženský se dokážeme mstít za cokoliv. A pokud se přes to nepřenesla, tak nejde nikdo po mě, ale po tobě," řekla a podala mi jakýsi telefon.,, Pokud chceš, zavolej jí. Ale z toho telefonu. Nedá se dohledat jeho signál."

,, Co to je zač?"

,, To jednou zjistíš. Je to telefon, který je napojený na stovky vysílačů a tak nelze dohledat, odkud hovor jde," vysvětlila a já přikývla. Zhluboka jsem se nadechla a snažila si vybavit její číslo. Podařilo se a já ho vyťukala do telefonu.

,, Co když to zvedne? Co jí mám říct?"

,, No vidíš. Něco tu plánuješ a nemáš tušení, co říct," odpověděla a zvedla se.,, Dojdu ti pro pití, něco sladkého a tužku a papír," odešla a za chvíli se vrátila.,, Řekneš jí, že tě mrzí jak jsi se zachovala. Že měla ve všem pravdu a chceš si s ní promluvit. Tady máš adresu, kam jí pošleš."

,, Pokud není v anglii, můžeme uhradit letenku?"

,, Můžeme. Ale myslím si, že bude tady. A taky to domluv tak za týden. Musíš být v pohodě a neměla už stehy v těle."

,, No teď bych to asi nedala. Jsem ráda, že vůbec existuji," odpověděla jsem a nahla se k Dee pro polibek. Ten mi opětovala a já si povzdechla.

,, Nemusíš to dělat. Kluci si jí najdou i samy. Nechci, abys dělala něco, co je ti nepříjemné, zlato."

,, Já vím, ale potřebuju vědět, co jí k tomu případně vedlo. Pokud ti byla ona, chci vědět, co jí vedlo k tomu, že mě málem zabila."

,, Sama víš, že těch důvodů je víc než dost. Jedním z těch důvodů bude zřejmě to, že jsi semnou a na ní jsi se vykašlala."

,, Sama chtěla, abych ti tu šanci dala. A teď, když jsem šťastná, se mě pokusí zabít? To snad ne."

,, Možná je v tom i něco jiného. Peníze?"

,, Ty po mě nikdy nechtěla."

,, Zavolej jí a sejdeme se s ní. O mě nemluv. Budu kdyžtak někde dál a kdyby cokoliv, zasáhneme s klukama."

,, Dobrá," souhlasila jsem a zhluboka se nadechla a vydechla. Snad jsem někde v duši doufala, že ona nic takového neudělala a dokáže to. Že nevzala do ruky zbraň a nepokusila se mě zabít. Telefon po mém vytočení jejího čísla začal vyzvánět a já na sucho polkla. Dee mě začala hladit po zádech, abych byla klidnější, ale v tuhle chvíli to nepomáhalo.

,, Prosím?" ozvalo se na druhé straně a já se začala díky nervozitě potit.

,, Ahoj Chris, tady Samantha."

,, Samantho? Odkud voláš? Jsi v pořádku?"

,, Moc ne. Potřebovala bych s tebou mluvit. Jsem úplně v háji. Volám z jedné restaurace."

,, Mluvit? Jo... Jasně. Proč ne. Kde jsi?"

,, V Londýně a nedostanu se odtud bez tvé pomoci. Potřebuju tě," řekla jsem a Dee mě překvapeně pozorovala. Začala jsem hru hrát dost přesvědčivě. Bylo slyšet, že Chris tomu věří.

,, Jsem kousek od Londýna. Přijedu za tebou. Dej mi adresu," řekla a já začala zhluboka dýchat. Opět mě začalo bolet břicho a noha.,, Mohu tam být za hodinu," řekla a Dee začala nesouhlasně vrtět hlavou. Začala jsem jí diktovat adresu a pak se nadechla.

,, Ale dnes ne, Chris. Není mi moc dobře. Sejdeme se tam zítra, ano?"

,, Pokud ti není dobré o to větší důvod mám za tebou přijet."

,, Ne dneska opravdu ne. Přijeď zítra," odpověděla jsem a viděla, jak si Dee oddechla.

,, Dobrá, zítra v deset tam budu. Kdyby cokoliv volej."

,, Jasně, ahoj," řekl jsem a telefon položila .

,, Jsi cvok? Máš stehy a chceš se s ní sejít? Co když ti přetrhá stehy? Jizvy prasknou a můžeš vykrvácet! Řekla jsem za týden, ne zítra."

,, Dee, ona to nebyla. Má o mě starost. Kdyby to byla ona, nebude se o mě takhle bát a nebude se semnou takhle bavit."

,, Můžeš mít pravdu, ale může to být přetvářka."

,, Doufám, že ne a pleteme se," povzdechla jsem si a vzala si od Dee léky, které jsem si zapila zbytkem limonády, kterou tam měla. Dee hned kontaktovala kluky a domluvila s nimi postup, který byl nejvhodnější. Měla jsem strach, ale cítila jsem i jistou dávku odvahy. Byla jsem si jistá, že pokud se ukáže, že to byla ona, položí mě to na úplné dno. I přesto všechno jsem jí měla ráda a záleželo mi na ní.,, Pokud to nebyla ona, budeme pak muset ochránit i jí. I ona pak bude v nebezpečí, je ti to jasné?"

,, Pokud se ukáže, že to ona nebyla, ochráníme i jí."

,, Dee, možná sem hloupá, ale i přesto všechno jí mám ráda a nechci, aby se jí něco stalo. Jsem ochotná jí odpustit."

,, Neplánuj dopředu. Můžeš být pak zklamaná."

,, Já vím," přikývla jsem a lehla si k ní do klína. Ani nevím jak, ale po chvíli jsem usnula a já se odebrala do říše snů.

Děkuji za přečtení a hlasy u této kapitoly. Snad jste s ní spokojení. Co myslíte? Mohla být opravdu útočníkem Christina? Má k tomu skutečně důvod? Nebo je to někdo z "firmy Marks"?