Byla jsem zrovna u Izzy v čekárně. Má tam výborné dorty. Sedela jsem si tam pila kafe. Když jsem dopila vztala jsem ze židle a odešla. Přiletěla jsem domů a tam se na gauči válel Black a koukal na televizi. Bylo to tak asi měsíc možná dva. Nevěděla jsem co se děje. Chtěla jsem to vyřešit „ahoj Blacku" pozdravila jsem ho. „jo ahoj Terko" skoro mě ignoroval. „musíme si promluvit" rekla jsem mu a vypla televizi. „co potřebuješ" díval se na mě otráveným pohledem „proč nechodíš do práce?" zeptala jsem se ho přímo a neokecávala jsem to. „firma zkrachovala" řekl a zase si zapl televizi. „pracuješ v továrně na počasí" podívala jsem se na něj jako kdyby mi lhal. „pracoval jsem v továrně na duhu a ta byla zničena. Neslyšela si o Rainbow Factory?" řekl Black. Já jsem se zděsila „a co tím chceš naznačit?" zeptala jsem se a bála jsem se. „já jsem pracoval v Rainbow factory" řekl a vztal z gauče. Dival se mi do očí. „viděl jsem tě tam. Hned jsem tě poznal. Poznal jsem o tvé kamarádky. Přál jsem vám to když vás odhalili" řekl a ďábelsky se usmál.
„ty jsi chtěl aby jsme zemřeli?" zeptala jsem se a pomalu jsem brečela. „jo chtěl hodně jsem to chtěl" řekl a napřímil se tak jakoby mi chtěl nahnat stach. „a ty to nikomu to neřekneš, nebo to bude hodně hodně špatné" řekl a odešel pryč. Chtěla jsem odejít z hradu ale nenechal mě. Ztražím řekl že se snažím utéct a někoho zabít tak mě ztráže pustit nechtěli. Odešla jsem k sobě do ložnice, otevřela okno a chtěla utéct. Když jsem byla v polovině okna přišel Black. On úplně nepřišel spíš rozrazil dveře. Vytáhl mě z okna, zavřel ho a přišel ke mě. V kopytu měl nůž. Vzal ho a bodl mě. Pak mě říznul ještě třikrát a pak odešel. Pochopila jsem to. Jestli něco udělám tak mě zabije. Takhle jsem ztrávila 10 dní. Nedovolil mě jít z hradu a tak mě všude hlídal ikdyž jsem se koupala nebo byla na záchodě. Když po měsíci pochopil že neuteču přišel můj čas. V noci jsem utekla. Samozřejmě oknem. Věděla jsem o klisně která mi pomůže. Blbě se mi chodilo. Všude jsem měla řezance. Došla jsem na nádraží a nasedla na první vlak. Ten jel do Appleloosy. Vystoupila jsem a šla k jedinému zámku co tam byl. Každým krokem mě víc a víc bolelo celé tělo. Bála jsem se že za mnou je Black a zabije mě. Dobelhala jsem se k zámku Izzy a zaťukala. Nikdo neotevíral. Kdo by byl v noci vzhůru. Vzala jsem všechnu svou sílu a zabouchla na dveře. To už slyšet bylo a dveře od zámku otevřel Mishap. Jen jsem se na něj podívala a zhroutila jsem se před jeho kopytama. Nevím co se dělo potom ale probudila jsem se na gauči u Izzy a ona u mě seděla. Moje rány byly zabalené do obvazu. Skoro celé moje tělo bylo v obvazech. Izzy se na mě dívala. Je jsem znova usla

První kapitola mě knížky je na světě. Doufám že se vám líbí.