Jimin vběhl do domu. Ale nikoho neslyšel. Neslyšel už ani myšlenky, které mu Ina před pár sekundami bombardovala mysl. Běhal z jednoho pokoje do druhého, ale nikoho nenašel. V jejím pokoji našel na zemi pár kapek krve, ale to je všechno. Jeho oči zazářili když se sehnul a dotkl se čerstvé krve na podlaze. Olízl si prsty, aby z nich její krev umyl. „Kam tě odvedl?" zeptal se a zapnul svoje lovecké schopnosti. Jako upír se mohl samozřejmě rychle pohybovat, ale bylo mu to zbytečně, když nevěděl, kde Ina je. Rozběhl se tedy zpátky k místě, kde naposledy mluvil s ostatními. Už tam nikdo nebyl. Až teď mu došlo, že to všechno byla past. „Jak jsi mi to mohla udělat Ino?" poslal ji myšlenku.

Ina Jungkooka zastavila a zastavila i svoje myšlenky. Odtáhl se od ní, a ona viděla jeho zářivé oči. „Poškodil jsem trošku vaše pouto, dokud se z tebe nenapije znovu nebude už nikdy tak silné, jako dřív." řekl jí. Vůbec jeho slovům nerozuměla, ale bylo jí to jedno. Okamžitě ji rozvázal a zanesl jí upíří rychlostí do auta, které čekalo, před domem. „Kam jedeme?" zeptala se. „Nekam hodně daleko. Neboj o tvoji matku se postará Jin. Bude Jimina hlídat a zdrží ho." řekl Jungkook. Rychle ji posadil do auta a nastartoval. Než se Ina nadála byli z města pryč. „A co ostatní?" zeptala se. „Doženou nás." řekl. Najednou něco bouchlo na jejich střeše, jako by na ni někdo skočil. Ina se lekla. „To je Yoongi, neboj." řekl a najednou se podívala za sebe a v dalším terénním autě uviděla obličej Namjoona, Hoseoka a Taeho. „Vidíš doběhli nás." řekl Jungkook a zasmál se. Dál se soustředil na řízení a Ina se taky musela usmát. „Ale kdy se k nám připojí i Jin?" zeptala se. Měla o něj strach. „Možná později." zalhal jí Jungkook, sám věděl, že když Jin řekl, že Jimina zastaví, podepsal si ortel smrti. Jimin udělá všechno proto, aby ji znovu našel. Jin Jimina jen chvíli zastaví, aby mohli odjet daleko a zmizet, aby ji nenašel. Nikdo už nepočítá s tím, že Jina někdy znovu uvidí. Podíval se na starostlivou Inu. „Stojí nám to za to, tě před ním zachránit." řekl Jungkook a odpověděl Ině na otázky, které ji proudili hlavou a on je slyšel. Měli teď mezi sebou poloviční pouto, ale to měla s Jiminem stále taky. 

Jimin vyběhl zase do domu a hledal jakýkoliv další pach, aby Inu nezapomněl. Snažil se s ní spojit, ale řekla mu jen jednu malou větu. Byla už příliš daleko. Vyběhl tedy ven a chtěl ji následovat. Měl menší stopu, ale ztratí ji pokud si nepospíší. Jenže se mu Jin vešel do cesty. Stál na silnici přímo před ní. Byli už za městem a oba se na sebe koukali. „Jak jste to mohli udělat! Jak jste mohli narušit naše pouto! Ina je moje! Teď jste na mušce Rady, stálo vám to za to?! Porušili jste pravidla. Zabijou vás všechny včetně tebe Jine." řekl mu Jimin. Jin se jen usmál. „Byl jsem jejich šerifem už dlouho, ale nikdy jsem nectil jejich pravidla, jsou hloupá. Jsou tak pitomá, aby je mohli využívat upíří jako jsi ty."odpověděl mu Jin. „Snažíš se mě zastavit, ale to se ti nepodaří. Najdu ji znovu. Nikde mi nemůže utéct." řekl Jimin. „Ne pokud tě zabiju." řekl Jin, i když veděl, že to bude spíš on kdo zemře. „Promiň Ino." zašeptal si pro sebe Jin a vyběhl proti Jiminovi. Začali se prát a kousat. Jin vytáhl stříbrný nůž a zabodl ho Jiminovi do kůže. Vytryskla mu krev, ale nic velkého mu to nedělalo. Přesně jak čekal. I když bylo už jejich pouto jen poloviční stále mu dodávalo sílu. Sílu, kterou mohl přemoci i staršího upíra. Síla, která mu měla pomoci při obraně Iny. „Škoda, že jsi svou moc využil špatně Jimine." řekl Jin a uhodil Jimina do tváře on on ho kopnul do břicha. Jin odletěl několik metrů daleko a sesunul se k zemi. Vykašlával krev. Byl až moc slabý oproti Jiminovi. Ten k němu přistoupil a sebral mu nůž z ruky. A chtěl ho  zabodnout Jinovi do hrudi, kde mu tepalo srdce, ale zastavil se, aby něco řekl. „Promiň bratře, ale vzali jste mi družku. Pokud mě teď necháš jít a řekneš mi, kam ji berou, nechám tě žít." řekl Jimin. Jin se usmál. „Nikdy ji nenajdeš." to byla jeho poslední slova, a Jimin ho zabodl hluboko do srdce. Jin celý zčernal a proměnil se v prach. Jimin klesl na kolena a zahodil nůž daleko do lesů. Ztratil ji. Už ji ani necítil. Teď byla hodně daleko. „Miluji tě Ino. Proč jsi utekla. Proč jsi mě přinutila zabít mého bratra?" křičel a poslal jí poslední silnou myšlenku. Doufal, že ji zachytila. Začalo pršet a on vstal. Podíval se na nekonečnou silnici před ním. „Najdu tě a pomsta bude stejně sladká, jako tvoje krev Ino." a usmál se. Jeho temné oči se zaplnili červenou barvou.

 Jungkook Inu pozoroval. Bál se, co jí teď Jimin říká, protože najednou ji stekla slza po tváři. „Musela jsem odejít. Jsi monstrum." odpověděla Jiminovy v myšlenkách na jeho otázky.  A začala brečet. „Jin je mrtvý. Proč jsi mi lhal Jungkooku! Nikdo si už nezaslouží kvůli mě umírat!" křičela na něj, ale Jungkook ji chytil za ruku a druhou ho mlátila do ramene. Ale on se jen soustředil dál na řízení. Byli pro zatím v bezpečí a on se postará, aby tomu bylo tak napořád. Kývl na ostatní v zrcátku a oni pochopili, že Jin už to má za sebou. Tae se užíral žárlivostí, že zrovna Jungkook musel mít ploviční pouto s Inou, ale chtěl aby byla v bezpečí. „Šlápněte na to!" řekl Namjoonovi a Jungkook udělal to stejné v autě před nimi. Všichni doufali, že už Jimina nikdy neuvidí.