31. březen

Nějakou dobu jsem teď nepsal. Nedělo se nic zajímavého. Chodil jsem prostě do práce, do obchodu a na hřbitov. Je to už taková běžná rutina. Snažím se nosit na Sherlockův hrob květiny, ale vždy je někdo zničí. Vím, že plýtvám penězi za něco, co by Sherlock ani neocenil. Málokdy se mu zalíbilo něco kromě nového případu.


Nebyl to zrovna nejmilejší člověk, přesto ale byl tím nejlepším, co mě v životě potkalo. Včera jsem byl na mém veřejném blogu. Nic jsem tam nenapsal, jen jsem pročítal staré články a vzpomínal na doby, kdy jsem šťastně pobíhal se Sherlockem po Londýně a chytal zločince. 


Na tom blogu ale nejsou jen staré články. Bylo tam tolik nenávistných komentářů, že jsem je raději nepočítal. Dal jsem si po dlouhé době tu práci a všechny je smazal. Proč všichni Sherlocka tolik nenávidí? To vážně nevidí jak byl skvělý? Udělal spoustu dobrých věcí a lidé přesto věří té špíně, co na něj naházel Moriarty. 


Pořád slyším v hlavě jeho zlomený hlas, když se mi snažil namluvit, že je podvodník. Vážně jsi si myslel Sherlocku, že bych tomu uvěřil? Po tom všem co jsme spolu prožili? Promiň, že nesplním tvé poslední přání a nebudu ty lži šířit dál. Jednoho dne tvé jméno snad očistí a lidé si uvědomí, že udělali chybu, když v tebe nevěřili.


Já v tebe věřím Sherlocku a vždy budu, i když vím, že tě to neoživí.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top