Jakože asi víte, že na prázdniny před začátkem 4.ročníku k nám na Manor přijel Barty Skrk junior. A aby toho nebylo málo, já jsem se do něj zamilovala. Nebylo to to samé jako co cítím k Theovi, takže o práve lásce můžeme jen fantazírovat. ALE Barty byl jeden z top 5 nejhezčích kluků co jsem potkala. Kdyby jste to chtěli vědět tak prosím:
1. Theodore Nott
2. Draco Malfoy (jo vím že je to nevlastní bratr)
3. Oliver Wood (jo vím že je to Nebelvír)
4. Adrian Pucey (jo vím že je to Sierry kluk)
5. Barty Skrk junior (jo vím že je to o 20 let starší chlap)
Mohli by jsme pokračovat dál, ale pak by jsme se dostali na poklady jako 'můj táta za mlada' - Sirius byl vážně za mlada sexy. No, každopádně, příběh o shipu jménem BASS začíná.

Se Sierrou jsme čekali nahoře na chodech. Lucius prý čekal na někoho před bránou. Po nekonečné chvilce se dveře otevřeli. Nejdřív vešel Lucius a za ním ten nejkrásnější muž kterého jsem kdy viděla! (Theo byl zatím jen kamarád) měl ostré a jasné obrysy obličeje. Vlasy měl zvlhle a ten úsměv.... Pod ním by se každá holka roztekla. "kdo je ten fešák?" zeptala jsem se Sierry bez toho, abych ho spousta z očí. "Barty Skrk junior přece! Táta říkal že přijede na pár dní....a Cass nekoukej se po něm tak". Takže Barty.... Syn toho ministra nebo co to vlastně Skrk dělá. Sierry poznámku jsem ignorovala. Skousla jsem si spodní ret a vydala se po schodech dolů. Ke svému štěstí jsem dnes měla na sobě úplé oblečení, takže na mě byly vidět dokonale křivky těla. Snažila jsem se jít důstojně a přitom ladně. Barty se na mě díval s lehce šibalským úsměvem. Došla jsem úplně dolů a natáhla k němu ruku.
"Jsem Cass Blacková, vítej tady"
Ruku mi stiskul a usmál se. "Jsem Barty. Barty Skrk junior. A díky za přivítání" své příjemní jako kdyby vyplivl. Přátelsky jsem zamrkala a koukla se na Sierru, která pořád stála na druhém podlaží. Po mém pohledu taky sešla, ale ne že by se snažila. "a ja jsem Sierra Malfoyová" kývla na něj. "Barty" kývl zpět. Lucius ho chytil za rameno "nemáš hlad? Pojď se najíst. Skřítci jistě uvařili něco dobrého" řekl a pomalu ho odváděl od nás. Otočila jsem se na Sierru, ale ta nasadila vražedné pohled. "Co je?" svraštila jsem obočí. Nechápu ji. Takhle krásný mládenec u nás doma a ona si ještě stěžuje. Raději jsem odešla do pokoje. Teda.... Dělala jsem, že jdu do pokoje ale zahla jsem do oddělení s knihovnou. Začala jsem hledat tu důležitou knihu. Knížka, ve které jsou přesné popisy čistokrevných rodů i s rodokmenem. Tu knížku znám snad z paměti, hlavně Blackovi co tam máji přinejmenším čtyři stránky. Samozřejmě že ta kniha byla na stolku. Sebrala jsem ji a už konečně šla do pokoje. S otevřenou knížkou jsem ležela v posteli. Hledala jsem tam Skrkovi. Byla to malá dvojstránka ke konci knihy. Podrobně jsem zkoumala rodokmen. Počkat, vážně tam byla Blacková? No jo! Charis Blacková a Caspar Skrk! Caspar je Bartyho děda. Takže jsme i příbuzní! Nadšeně jsem se usmála. Ale v tom případě, kdo je pro mě Charis? Zalistovala jsem zpátky do předu knihy až k rodině Blackům. Otevřela jsem složený rodokmen. Jestli se divíte, že neznám celý rodokmen nazpaměť, tak se ho pořád ještě učím. Ale přísahám že jednou ho budu umět celý! Začala jsem hledat to jméno.
Aha! Tady je! Je to... Bože, ta je vzdálenější než Londýn od Prasinek. Dcera Bratra mého prapra dědy..... Super. Ehm já jsem vážně příbuzná se všemi! Vždyť kousek vedle je Longbottom! No to mi musí někdo vysvětlit. Zaklapla jsem knihu a šoupla ji pod postel - bude se ještě hodit.
Zalítla jsem do koupelny, abych viděla jak vypadám. Není to nejhorší, ale trošku make-upu by neuškodilo. Trošku víc jsem si zvýraznila oči řasenkou a na pusu nandala tmavý lesk. Mrkla jsem na sebe do zrcadla a vydala se za mým cílem jemném Barty junior. Na cestě jsem potkala Draca. "Merline ty jsi smrtka nebo proč máš tak tmavé oči?" zakoulela jsem bulvama. "je to jenom tmavší řasenka Draco, nic extra". Přeměřil si mě pohledem. "jdeš útočit na Skrka že jo? Sierra už mi něco málo řekla" dvakrát za sebou rychle nadzvedl obočí. Nahodila jsem úšklebek a neodpověděla. Draco se rozhlédl a přiblížil se ke mě blíž. "Mám tě rád Cass, ale jestli zlomíš srdce Theovi, tak zlomím já tebe a teď to nemyslím nějaká sexuálně" řekl dost ledovým hlásem, za který by se nemusel stydět ani Snape. Koukala jsem na něj jako na blázna,ale mráz mi po zádech projel, to je pravda. "Theodor je jen dobrý kamarád, nechodíme spolu, takže mu může být jedno jestli půjdu po někom jiným. A hlavně to může být jedno tobě" pokusila jsem se o stejně ledový hlas. Píchla jsem mu do hrudi prstem a odešla. Cccc! Co si to všichni dovolujou? Mezi mnou a Theem zatím nic není, tak ať se klidní.
Barty seděl v salonku s cigaretou v násadě. Když mě uviděl ve dveřích, usmál se a pokynul rukou ke křeslu na druhé straně stolku. Bezeslova jsem si přisedla. "Tak jak se ti tu líbí?" zeptala jsem se po chvíli ticha. Oklepal cigaretu o okraj popelníku a dal se do řeči: "Jo.... Hezký. Patří ti to tu taky?"
"ne, nejsem Malfoy. Jen mě tady vychovali a tohle se stalo mým domovem. Tohle jednou zdědí dvojčata, já zase dům rodiny Blacků, který mi poprávu patří"
Znovu oklepal cigaretu a mlčel. Docela mě to užíralo za živa. "já nemám žádné dědictví. Maximálně starý dům po otci co už není můj otec" odfrkl si. Slyšela jsem, že mezi sebou nemají dobrý vztah. Ani se mu nedivím. Dal vlastní syna do Azkabanu! "mrzí mě, že nemáš dobré vztahy s otecem". Úšklebl se "to nevadí. Řekl bych, že i ty nejsi se Siriusem úplně za dobře.... Přeci jen jeho dcera je úplně jako jeho nenáviděná rodina. Zmijozel skrz na skrz, budoucí smrtijedka a navíc má ten známý Blackovský šarm" to mi zalichotilo. Samozřejmě že vím, že jsem šarmantní a proto taky měl pravdu! S tátou vztah nemáme vůbec dobrý "jo... Je to tak. Táta mě, řekla bych, nesnáší. Vždyť jsem jako jeho rodina". Sklopila jsem zrak k zemi. Neměla jsem tátu nějak moc v lásce, ale pořád je to táta.
"mrzí tě to?" zeptal se do ticha. A teď co?
"trošíčku. O lásce táty s dcerou čtu jen v knížkách.... A když se pak dostane z vězení a zjisti kdo vlastně jsem, původně čekáš že tě takovou přijme, ale ono ne. Jsem s tím smířena, stejně je to hnusný krvezrádce...... Ale táta je táta". Chápavě kývl hlavou. On mě pochopil? Jediný člověk na planetě mě chápe! "a ty?" zeptala jsem se na oplátku. Tipl cigaretu a podíval se na mě, po tom zase před sebe. "nemrzí... Vlastně jsme si strašně podobní. Odmítnutí našimi otci za to, jací jsme. Já jsem se připojil na Temnou stranu a on mě pošle do Azkabanu. Tebe naštěstí poslal jen do.... No ty víš kam. Máš pravdu, táta je táta, ale tohle se tátovi jen stěží vyrovná".
Byl strašně fajn. Ještě nějakou chvilku jsme si povídali, než do salonku přišla Narcissa." oo, nevěděla jsem, že tu někdo je. Ale jsem ráda, že jsem na tebe narazila Barty. Pán Zla tě volá. Měl by jsi se co nejrychleji dostavit" informovala nás. "děkuji paní Malfoyova". "rád jsem si popovídal" kývl na mě a v poklusu doběhl pryč. Cissa si hned sedla na jeho místo. "jsi do něj zakoukaná, viď? A víš že je starý jako tvůj strejda? Jen o rok mladší".
Nechtěla jsem poslouchat tyhle řeči o tom, jaký je mezi námi věkový rozdíl, tak jsem se zvedla a odešla.

Dneska odjíždíme do Bradavic. S Bartym jsme si povídali čím dál víc, a já pochopila, že on je ten jediný kdo mě chápe. Šla jsem si pro čerstvě vypraný habit, když jsem na chodbě narazila do Bartyho. O MŮJ BOŽE! On měl tak měkkou vypracovanou hruď bozeeeee. Chci se přitulit. "jej. Narazila do mě padající hvězda" usmál se. Konečně jsem se odtáhla. "Vis že si to nemusím brát jen jako lichotku? Cassiopea je hvězda.... Jenže ta hvězda je CassiopeIa. Matrikářka byla idiot,když jsem se narodila" zdůraznila jsem I a protocila oči. On se zasmál... Awwww. Pak mě vzal kolem ramen a šel zpět směrem kterým jsem přišla. "hele Cass, už jsem tě to chtěl říct dřív. Ty jsi úžasná, skvělá, hezká holka. A to že jsi o 20 let mladší nic neznamená, protože ty jsi strašně inteligentní. Máš zajímavý pohled na věc a vlastní názory. Jsi skoro stejná jako já. Jsi skvělá kamarádka" moje srdce se zastavilo, mozek dal výpověď a před očima jako kdyby se roztříštilo sklo. Vážně mě nazval Kamarádkou? Vážně? Asi umřu.... Ne asi, vážně umřu. "co jsi zticha?"
Úsměv to zachrání. "jen jsem přemýšlela nad těmi slovy. Samozřejmě že vím že jsem úžasná" zasmála jsem se. Ale ty jsi taky úžasný....! "to je dobrý no. Většího egoistu jsem nepotkal"
"protože jsem jednoduše nejlepší" to je vážně tak blbej že nevidí tu faleš v úsměvu a smíchu? Došly jsme před pokoje, ale Barty se najednou zastavil. Postavila jsem se na proti němu. "Barty děje se něco?" vypadal zvláště, ale pak se usmál. "Cass, chtěl bych ti dát tohle" vyndal malinkou krabičku, kde byl vínově rudý prsten. "Jeden prsten pro princeznu". Teď jsem se usmála já a s nataženou rukou jsem přistoupila blíže. Prsten mi nandal a ja si ho prohlédla. Byl krásný. "no to si dělá srandu" uslyšela jsem za sebou. Z pokoje vylezla Sierra a začala mě tahat pryč od Bartyho. "Co to děláš?!" zakřičel jsem na ni, jenže ona to nevnímala. "Promiň Kamo, ale tohle nepůjde" zakřičel za Bartym a mě dotáhla do pokoje.
"Tobě dočista hráblo!"
"ne! Já tě zachraňuji. Co děláš když máš Thea?"
Pevně jsem sevrela zuby abych ji náhodou nehodila o stěnu. "mezi mnou a Nottem nic není"
Ona si založila ruce na prsou a podívala se na mě pohledem 'jako vážně?' "jakoby už bylo" rozhodila rukama.
"ale tady jde o to JAKOBY! Až budu s Theem chodit, dám ti vědět" otočila jsem se a chystala jít do svého pokoje.
"Barty je o 20 let starší než ty" řekla narozdíl od předešlých minut v klidu. I já jsem uklidnila svůj hlas a otočila se zpět. "no a? Ale je hezkej"
"no a?! Vždyť by ho zavřeli za pedofilii, pokud by ho dřív nechytli protože je smrtijed"
Odfrkla jsem si. "tobě vadí že je Smrtijed? Stejně se nimi jednou stanem"
Sierra protočila oči a mou poznámku ignorovala. "nemusíš mít každého hezkého kluka Cass"
Na tváři se mi ukázal úšklebek. Přišla jsem k ní blíž a podívala se ji do očí. "Žárlíš sestřičko?"
V očích ji planuly nevyřčené emoce. "Ani mě nehne" odpověděla. Nemyslím si, že by žárlila na Bartyho, spíš na to, že mám pozornost od jednoho člověka navíc. Pokročila jsem rameny, jakože ji to žeru a už konečně odešla. Barty už na chodbě nestál. Já jsem vlastně šla pro ten habit- problesko mi hlavou a odešla.
__
Ráno jsem se rozloučila s Narcissou a Luciusem, ale Barty nebyl k nalezení. "nedělej si starosti. Asi je u Pána" řekla mi Cissa a pohladila mě po tváři. Letmo jsem ji objala a pak se i s dvojčaty přemístila na Nástupiště od kud odjížděl vlak do Bradavic. Normálně jsme jako vždy seděli s partou a probírali zásah Smrtijedů na Mistrovství Famfrpálu. Všimla jsem si, že po mě Theo kouká čím dál víc. Byl to hezky kluk, milý, hodný, chytrý a čistokrevný. Byli jsme nejlepší kamarádi. Lhala bych, kdybych řekla že k němu VŮBEC nic necítím. Nevím no.....

Ve Velké síni bylo rušněji než obvykle. Přijeli studenti z Krásnohůlek a Kruvalu. Samozřejmě že Kruvalští si sedli k nám a vedle Draca rovnou samotný Viktor Krum. Brumbál říkal, že bude Turnaj Tří kouzelníků. Do toho by se přihlásil jedině sebevrah. Samozřejmě že my by jsme ani nemohli, protože nám nebylo 17, což je věk od kterého se můžete přihlásit. Koukala jsem jak Fred a George jsou naštvaní, že nemůžou oni. Ale to nebylo všechno. Bude se konat ples a to rovnou na Štědrý den. Myslím že Theo nebude jediný, kdo mě bude chtít pozvat....uvidím. Aby toho nebylo málo, tak se postranním vchodem vplížil nějaký dědek s žlutou čupřinou na hlavě. "Pošuk?!" vydechla nevěřícně Sierra. "no to teda bude rok" doplnila ji Elya a Eliz sedící vedle ní přikývla. "Kdo je Pošuk" zeptal se s přízvukem Viktor. Teď jsem se slova ujala já. "Pošuk Moody je bývalí Bystrozor, ale teď je šílený". Viktor přikývl, že to chápe.
".... Nového učitele Obrany proti Černé magii" oznámil Brumbál. "Pošuk a učitel?" nebránil se smíchu Blaise. Eliz se na něj zamilovaně koukla a usmála se. "už se těším na hodiny. Myslíte že s ním budeme vyvolávat patrona?" na to jsme ji jednohlasně odpověděli "ne".
Při jídle jsem si několikrát všimla, jak Pošuk pije ze své... Ježíš co to je... Ta mudlovská věc... No, to jak se tam dává pití, když se nekam jde.

Netrvalo ani pár dní a už se za mnou vrhl Cormac McLagann, jestli bych s ním nešla na ples. S nehraným pohrdáním jsem ho odmítla. Už bylo pozdě večer, já jsem si projížděla staré zápisky z předešlého ročníku, protože jsem se moc neučila. Seděla jsem ve společence sama jen s dohasínajícím krbem. "Napadlo mě, že tu budeš" ozval se ze tmy hlas. Šáhla jsem po hůlce, jenže dotyčný přišel na světlo. "Aaa... To jsi ty Theo. Co ty tady?". On si přisedl vedle mě na gauč a chytl mě za volnou ruku. "Cass... Víš už strašně dlouho se mi líbíš a teď je ta pravá chvíle. Šla by jsi se mnou na ten ples?" zčervenal. Pevně jsem ho uchopila za tu ruku a dala mu lehkou pusu na tvář. "půjdu a moc ráda". Na našich obličejich se ukázal široký úsměv. Objal mě a já se j němu více přitiskla. Vážně bych Lhala, kdybych řekla že jsem se vážně nezamilovala do Theodora Notta. Barty se posunul do pozadí mozku, ale čím víc času jsem trávila sama, tím víc vystrkoval růžky.

Už je konec roku. Ples byl úžasný! A ještě lepší byla ta párty po něm u nás v klubovně. Měli jsme v sobě víc alkoholu, než bylo zdrávo a proto jsme prováděli nejrůznější věci.... Pansy balila sochu, Sierra spala pod stolem a Blaise s Dracem se kolem třetí ráno vypařili Bůh ví kam. A já s Theem? Vyspali jsme se spolu. U nás v pokoji. Samozřejmě, že jsme spolu začali chodit a ja do něj byla zamilovaná čím dál více. Během roku jsem několikrát psala Bartymu, ale nikdy mi neodpověděl. Psala jsem i na Manor, jestli tam vůbec je, ale vždy mi odpověděli ať se o něj nebojím. Moody byl dobrý učitel. Dokonce jsme se učili i kletby. Jenže během Turnaje, do kterého byl mimochodem zařazen i Potter, zemřel Cedrik Diggory. Moc jsme se neznali, ale Sierra ho měla ráda. Líbil se ji a tak pár dní po jeho smrti byla taková mimo. Natož Eliz, taková citlivka - Cedrica sice vůbec neznala, ale vypadala zaskočeně.
Zítra odjíždíme domů. Jsem domluvená, že nejdříve zajedu za tátou na pár dní a pak zase na Manor. Zrovna sedíme v Síni na poslední večeři v tomto roce. Školní pohár nevyhrál nikdo, což je škoda. Měli jsme docela dost bodů. Jako vždy povstal Brumál na jeho proslov. Povídal a povídal.... Až jsem ztratila zájem, až do jednoho momentu. "jste ste si všimli, že dnes tu s námi nesedí profesor Moody. Stala se taková nehezká věc. Bylo odhaleno, že toto nebyl pravý Alastor. Byl to jen proměněný syn zesnulého Ministra kouzel, Bartemius Skrk junior. Pravý profesor Moody se teď zotavuje u Svatého Munga".
Cože?! BARTY? Zakryla jsem si rukama pusu. Vyděšeně jsem koukala po ostatních. Také tomu nemohli uvěřit. Proč mi to nikdo neřekl? Proč mi to on sám neřekl? Tak proto mi neodpovídal na dopisy. Tak proto mi vždy nedali přímou odpověď. Oni to věděli, Lucius určitě, ale neřekli nám to. "Cass? Jsi v pohodě?" položila mi ruku ma rameno Sierra. Se smutným úsměvem jsem se na ni otočila. "jo..jo. Jen mě to zaskočilo". Chápavě přikývla. "Barty je znovu za mřížemi Azkabanu, kam patří" domluvil Brumbál. "to ne!" neunikl mi slabý výkřik. Naštěstí mě přes šumot studentů nikdo neslyšel. On nesmí být zpátky v Azkabanu! Vždyť tam nepatří! Kdyby ho někdo poznal lépe, věděl by jak moc znalý je to chlapec. Já ho nechci ztratit...  I Malfoyovi byli hodně zaskočení. Chudák Barty.

---o pár let později---

Scházela jsem schody na Manoru. Už je to druhý den co jsem Smrtijedka a na ruce mám vypálenou značku. Vchodové dveře proti mě se otevřeli. Jako první vešel Lucius a za ním.... BARTY! "Barty!" vykřikla jsem a utíkala za ním, div jsem se na tich schodech nezabila. Skočila jsem mu okolo krku. Kdyby za námi nebyla zeď, skončili by jsme na zemi. "Cass" pohladil mě po zádech. "tak prý jsi teď Smrtijedka" řekl bez toho, aniž by mě pustil. "jo, jsem. Už dva dny". Uchechtl se. "já ve tvém věku-". "už sloužil Pánovi Zla nejmíň rok" dořekla jsem za něj a zasmála se. "chyběl jsi mi" šeptla jsem mu do ucha po chvíli ticha. "ty mě taky" odpověděl.

Za nápad děkuji: sobě
Za Sierru děkuji: sierra__malfoy
Za Bartyho děkuji: taky sobě
Za Thea: též sobě
Za Draca: samozřejmě mně
A za postavy které se tam vůbec neobjevili: vám