Billy

Nemohl jsem uvěřit tomu, jak se věci vyvrbily. Po tom, co mi Max ukázala vzkaz, který dostala od toho blba, mě pohltil nepředstavitelný vztek. Snažil jsem se ze své nevlastní sestry vymámit pravdu o tom, co jí ten magor při jejich setkání provedl a proklínal sám sebe, že jsem předtím ke škole nedorazil dřív, protože když jsme tam s Nancy dojeli, už tam ani Max ani ten idiot nebyli. Max ale stále opakovala, že se mezi nimi nic nestalo, čemuž jsem samozřejmě nevěřil. Bylo nad slunce jasné, z jakého důvodu se s ní chtěl Eddie setkat, byl to zasranej pedofil. Max se nejspíš styděla za to, co s ní dělal. Vlastně to možná bylo dobře. Kdybych totiž znal přesné detaily asi bych toho prasáka na místě zabil. Ne, že bych to tedy nejraději neudělal i tak, ale nějakým zázrakem jsem se dokázal udržet a jen ho pořádně zbil. Tedy chtěl jsem ho pořádně zbít, ale jeho kamarádíčci až příliš rychle přivolali ředitele, aby ho zachránil.

V ředitelově kabinetě jsem proseděl celé dvě hodiny. Snažil jsem se mu co možná nejklidněji vysvětlit, co se stalo, že ten úchylák otravoval mojí malou sestru. Mohl jsem říct rovnou, že jí znásilnil, ale nechtěl jsem, aby z toho měla Max nějaké oplétačky a tak jsem si očividnou pravdu trochu přikrášlil. Ředitel ale pořád dokola mlel něco o tom, že je to jen mé tvrzení a že to není důvod k tomu prát se na školním parkovišti. Z jeho chování jsem vydedukoval, že by ten idiot nechal být, i kdybych mu řekl, co se mé sestře stalo doopravdy. To mě znovu rozpálilo do běla. Neudržel jsem se a začala na toho imbecila řvát, což vedlo k zavolání mého fotra.

Otec samozřejmě nebyl nadšený z toho, že kvůli mně musel do školy. V ředitelně se ještě držel a choval se jako úplně normální, starostlivý rodič. Hned jakmile jsme dojeli domů, jeho maska ale zmizela a začal mě bít hlava nehlava. Jeho rány doprovázely řeči o tom, jak jsem ho opět zostudil, zklamal a podobný sračky, které mi tloukl do hlavy už od dětství. O tom, že jsem se postavil za svojí nevlastní sestru nepadlo ani slovo. Prostě jsem byl opět za toho nejhoršího a detaily už nikoho nezajímaly.

...

,,Billy!" ozvalo se za mnou mé jméno, když jsem druhý den ráno odcházel od své skříňky.

Byla to Nancy, to jsem poznal hned. Trochu mě překvapilo, že na mě zavolala, nikdy dřív jsme se spolu ve škole nebavili, neměli jsme o čem. Pomalu jsem se otočil za jejím hlasem a sledoval, jak se ke mně rychlým krokem blížila. Její pronikavý pohled plný obav padl na mou tvář, na které si vyjímala barevná modřina, snažil jsem se jí zakrýt svými slunečními brýlemi, ale bohužel sahala až po lícní kost, takže se mi to nepodařilo.

Nancy se zastavila pár kroků přede mnou, v její tváři se zračilo zděšení. ,,Slyšela jsem, co se stalo," hlesla po chvíli trapného ticha, kdy jsme na sebe pouze hleděli. ,,Je...je Max v pořádku?" dodala a hlas se jí při tom třásl.

Byl jsem rád, že si alespoň někdo uvědomoval, proč jsem udělal, to co jsem udělal. ,,Jo, je," odpověděl jsem stroze. Ve skutečnosti jsem svojí nevlastní sestru od toho incidentu téměř neviděl. Ani jsem se o ní nijak zvlášť nezajímal. Stejně byla blbá, když za Eddiem šla, skoro si ani nezasloužila, že jsem se kvůli ní rval. Raději jsem se ale rozhodl Nancy trochu uklidnit, než jí vystrašit tím, že jsem neměl ani páru jak na tom Max byla.

Nancyna napjatá tvář se trochu uvolnila a pak svůj pohled namířila na část stopy, kterou otec zanechal na mé tváři. ,,To ti udělal on?" zajímalo jí.

,,Jo," zalhal jsem. Bylo pro mě snazší připustit, že by mě mohl uhodit ten úchyl, než přiznat, že jsem se nechal mlátit od vlastního otce. Nikdo kromě Max a její matky o tom nevěděl a tak jsem taky chtěl, aby to zůstalo. ,,On ale skončil daleko hůř," dodal jsem a pak se posměšně uchechtl, ,,divil bych se, kdyby dnes vůbec dorazil do školy."

Nancy na mě mlčky civěla. Trochu mě to zamrzelo, čekal jsem, že třeba pronese, že jsem udělal dobře, nebo, že si to ten úchyl zasloužil. Ona ale mlčela. Najednou mi začal být její pohled nepříjemný. V jejích očích se zračil podivný smutek a lítost. Podobně se tvářila Maxina matka, když přihlížela tomu, jak mě otec bil. Nesnášel jsem ten pohled.

Naštěstí kolem nás najednou prošel Jason s jeho holkou – Chrissy. Té Chrissy, po které pokukoval i ten magor. Nechápal jsem sice, co ho na ní zajímalo, když měl evidentně choutky na docela mladší holky, ale rozhodl jsem se toho využít.

,,Musím už jít," oznámil jsem stále mlčící Nancy, a aniž bych čekal na její reakci, jsem se rozešel za onou dvojící.

,,Cože chceš?" tázal se zmateně Jason, když jsem jim představil svůj plán.

,,Mám ho vylákat do lesa?" přidala se Chrissy.

,,Jo," přitakala jsem. ,,Za to, co udělal Max si zaslouží mnohem víc než jen pěstí, ale ve škole se už bít nemůžu. Takže ho musím zastihnout někde mimo ní, někde kde nebude mít za zadkem své kamarády."

,,Ale proč já?" nechápala Chrissy. Buďto byla úplně hloupá, nebo úplně slepá.

,,Copak sis toho nevšimla?" uchechtl jsem se.

,,Čeho?" vypadlo z ní a z Jasona nastejno.

Frustrovaně jsem nad jejich nevědomostí protočil očima. ,,Vždyť na tebe pořád čumí. Líbíš se mu," pronesl jsem k Chrissy, ,,ten půjde kamkoli kam mu řekneš."