Eddie

Nepopírám, že mě nemrzelo, když mi Max odmítla pomoct vymyslet nějakou pomstu pro jejího bratra. Přeci jenom ho znala mnohem lépe než kdokoli jiný a mohla mi tak vyzradit nějaké jeho tajné slabiny, kterých bych se mohl chytit. Vypadalo to však, že byl Billy mnohem nebezpečnější, než vypadal. Chudák holka, co si tak s ním asi musela všechno vytrpět, když se ho tolik bála. Celý víkend jsem na to nemohl přestat myslet. Z lidí, kteří ubližovali druhým, se mi dělalo zle. Moc dobře jsem však věděl, že je takových lidí na světě spousta a že s tím nic neudělám.

Možná jsem se mohl pokusit nějak Max pomoct, ale já nebyl hrdina. Neměl jsem to v povaze. Nikdy jsem se za nikoho nepostavil, vlastně ani za sebe ne. Namlouval jsem si, že mi bylo jedno, jak se mi ostatní posmívali, to ale nebyla tak úplně pravda. Prostě jsem se jen bál se ozvat. Pokus o pomstu pro Billyho byl vlastně asi ten nejvíc hrdinský počin, ke kterému jsem se kdy odhodlal. Ani jsem pořádně nevěděl, proč jsem se tak najednou chtěl dostat do nějakého konfliktu. Jednal jsem úplně bezmyšlenkovitě.

Nakonec jsem se ale stejně musel smířit s tím, že zlí hajzlové ze všeho vždycky vyváznou bez újmy. Musel jsem to s Billym vzdát. S příslibem pomoci od Max jsem se cítil sebejistě, ale vymýšlet a organizovat něco sám na to jsem koule neměl. Bylo načase se znovu stáhnout do ústraní, tam kde mně a mým přátelům nic kromě výsměchu od ostatních nehrozilo.

Bohužel zlo si mě i přes to našlo...

Bylo pondělí a já jsem jako každé ráno stál u své dodávky. V koutku úst mi dohořívala cigareta. Po mém boku jsem měl Garetha a Jeffa, kteří mezi sebou o něčem horlivě diskutovali. Moc jsem je nevnímal, protože i když jsem to s Billym vzdal, stejně jsem toho zmetka nemohl vyhnat z hlavy. Moc tomu ani nepomohl sen, který se mi v noci zdál a ve kterém se Billy přímo přede mnou sápal po Chrissy.

,,,Ou," vydal ze sebe najednou Gareth, čímž ukončil jeho rozhovor s Jeffem.

Namířil jsem na něho pohled. Vyděšeně třeštil oči někam přes sebe. ,,Co je?" nechápal jsem.

,,To nevypadá dobře," hlesl Jeff, který si už nejspíš všiml toho, co našeho společného kamaráda tak vyděsilo.

Stočil jsem pohled k místu, na které oba hleděli, a uviděl, jak se k nám rychle blížil Billy. Na očích měl své typické sluneční brýle, ale i přes to bylo z jeho rázného kroku, napjatého těla a dlaní sevřených do pěstí poznat, že byl pekelně nasraný. Dozvěděl se o tom s Max?

,,Vy dva," ukázal prstem někam mezi Jeffa a Garetha, když k nám došel, ,,vypadněte!"

Oba dva na něho bez hnutě civěli.

,,Hned!" zvýšil na ně Billy hlas.

To už pomohlo. Kluci polekaně naskočili a rychle se rozešli směrem ke škole.

,,Co to má znamenat?" ušklíbl jsem se na Billyho. Snažil jsem se tvářit, jako že jsem byl v pohodě, no popravdě jsem měl trochu strach z toho, co bude následovat.

Billy na nic nečekal, udělal ještě pár kroků ke mně, pak se napřáhl a vrazil mi pěstí přímo do nosu. Byla to taková rána, až jsem ztratil rovnováhu a padl na zadek. V uších mi rezonovalo lupnutí, které se hned po tom, co se jeho pěst dotkla mého nosu, ozvalo. Cigareta, kterou jsem měl v puse odlétla někam pryč.

,,Co sis myslel, hm?" sykl Billy skrz zaťaté zuby.

Mně však z jeho rány tak hučelo v hlavě, že jsem ho téměř nevnímal.

,,Chtěl si ošukat mojí malou sestru?" zakřičel asi, aby ho slyšeli o lidi, kteří se kolem nás začali shlukovat.

Jeho křik mě trochu probral. Zvedl jsem k němu obličej a jazykem si přejel po horním rtu, na kterém jsem cítil lepkavou krev.

,,Chtěl si jí znásilnit, co?" pokračoval Billy dál. Davem lidí to při jeho slovech hlasitě šumělo. ,,Možná si to i udělal. Proto se mně Max bála říct, kde v pátek večer byla...Vylákal si jí totiž ven."

Po jeho slovech nastalo hrobové ticho. Ani jsem se nepokoušel vstát, protože mi bylo jasné, že bych stejně hned skončil zpátky na zemi. Pouze jsem se tedy rozhlédl kolem a spatřil pár dívek, které si tiskly vyděšeně dlaně k ústům. Kluci mezi nimi zase nevěřícně kývali hlavami, při čemž se jim na tvářích usadily výrazy znechucení.

,,Tak mluv! Vzrušujou tě malý holky?" křikl znovu Billy, při čemž se ke mně znovu přiblížil a vší silou mě kopl do břicha.

Vyrazilo mi to dech. Instinktivně jsem se na zemi stočil do klubíčka a lapal po dechu. Do krku mi však místo něho stoupala hořká žluč. Billy dál něco vykřikoval, ale já ho vůbec nevnímal, jediné na co jsem se soustředil, bylo to, abych udržel obsah svého žaludku uvnitř. Stejně jsem neměl co mu říct.

,,Co se to tu děje?" dostal se mi najednou k uším hlas našeho ředitele.

,,Co jste mu provedl?" tázal se nějaký další hlas pro změnu ženský.

,,Nic," prskl Billy.

,,Teď se mnou půjdete laskavě do ředitelny," odpověděl mu na to rázně ředitel.

Trochu jsem na zemi narovnal hlavu, abych se podíval, co se děje. Spatřil jsem Billyho, který propaloval ředitele vražedným pohledem. Skoro to vypadalo jako by se chtěl vrhnout i na něho.

,,Pokud nepůjdete, budu muset zavolat vašemu otci, ať si to s vámi vyřídí sám," prohlásil ředitel.

Billy se zhluboka nadechl a pak se rozešel ke škole. Ředitel si vyměnil krátký pohled s profesorkou, která tam s ním stála, a pak se vydal za Billym.

,,No tak, pomozte mu někdo vstát," pronesla ta profesorka po chvíli ticha. ,,Kluci," vrhla pohled na skupinku basketbalistů, mezi kterými nechyběl ani Jason. Vedle něho stála Chrissy a vytřeštěně na mě civěla, když si však uvědomila, že se na ní taky dívám, sklopila svůj pohled k zemi. Nikdo z nich se nepohnul z místa. A já bych v tu chvíli dal všechno za to, abych se mohl prostě vypařit.

Pak jsem ucítil na rukou něčí hrubý dotek. Někdo další mě chytil v pod paží. ,,No tak vstávej," dolehl ke mně Jeffův trochu mrzutý hlas. ,,My to tady zvládneme," promluvil zase Gareth.

,,Fajn," ozvala se profesorka. ,,Vy všichni, do tříd! Už dávno začalo vyučování!" zavelela hned na to.