22. Kapitola

Nancy

Z bezesného spánku mě vytrhla hlasitá rána vycházející někde z patra pode mnou. Se srdcem tlukoucím jako o závod jsem se vymrštila do sedu a hned vzápětí mého počínání hořce litovala. Hlavou mi projela tupá bolest. Hlasitě jsem sykla a hlavu při tom svěsila do dlaní. Pak mi to konečně došlo. Kde jsem to sakra byla? Všude kolem mě se linul odporný smrad alkoholu spojený s něčím kyselým a to prozrazovalo jediné – rozhodně jsem nebyla ve svém pokoji. Z prstů přitisknutých na mém obličeji jsem vytvořila malou škvírku, tak abych viděla a pomalu otáčela hlavou po místnosti. Můj žaludek na tento byť nepatrný pohyb ihned zareagoval dvojitým saltem a já se automaticky zlomila přes postel a obrátila jeho obsah do kýblu, který tam k mému překvapení stál na podlaze. Podle toho, co jsem v onom kýblu spatřila, to nebylo poprvé, co jsem zvracela.

Dala jsem si chvilku a jen zhluboka vydýchávala nastalou situaci. Pomalu mi vše začínalo docházet. Včera jsem šla na večírek a evidentně se to pěkně zvrtlo. Ale jak k tomu došlo? Vždyť já nikdy na večírcích nepila, rozhodně tedy ne tak, abych pak prozvracela noc. Najednou se vedle mě pohnula postel. Billy! Prolétlo mou hlavou jako blesk z čistého nebe.

Šokovaně jsem pohlédla na spící tělo. Byl to Billy a ležel vedle mě v posteli! Zatajil se mi dech, ale ne z důvodu jaký bych očekávala. Pohledem jsem totiž přejela po jeho nehybné tváři a dostala se až k tomu, co odhalovala peřina – k hrudi. K nahé hrudi! K zatraceně sexy vypracované nahé hrudi!

Nancy! Vzpamatuj se! Okřikla jsem se v hlavě a odtrhla od toho lákavého výjevu zrak. Hned na to ve mně silně hrklo, neboť jsem si uvědomila, co znamenalo to, že jsem se vzbudila v posteli vedle zjevně polonahého, možná nahého Billyho!

,,To ne, to ne, ne," úpěla jsem spíš v mé hlavě než nahlas a opatrně milimetr po milimetru nadzvedávala peřinu, která zakrývala jeho tělo, až dokud jsem nespatřila lem kalhot.

S úlevným povzdechem jsem peřinu pustila. Nebyl nahý, to bylo dobré znamení. Vzápětí jsem rychle zkontrolovala sebe. Měla jsem na sobě tílko, to bylo super, i když bylo bůhví proč vlhké. Moje sukně však byla fuč. Frustrovaně jsem si zajela rukama do vlasů a snažila se rozdýchat přicházející panický záchvat a pak mi na mysl vytanul obraz mě samé – seděla jsem Billymu na klíně a vášnivě ho líbila.

Rychle jsem se zvedla z postele. Musela jsem ihned najít svojí sukni, vypadnout odtamtud a doufat, že byl Billy při nejmenším stejně opilý jako já a nebude si tak na nic pamatovat, abych já mohla dělat jako, že se nic nestalo. S jasným cílem jsem co nejtišeji, abych Billyho nevzbudila, prošmejdila celý pokoj a když sukni nenašla, vystřelila jsem z pokoje.

,,Nazdáár," ozvalo se hned jak jsem za sebou na chodbě zavřela dveře.

Vylekaně jsem upřela pohled na černovlasého kluka postávajícího na druhém konci chodby.

,,Teda ty se nezdáš Wheelerová," zachechtal se a namířil si to rovnou ke mně. ,,Co? Máš tam Billyho?" máchl rukou na dveře, ze kterých jsem vyšla, ,,řeknu ti, že tohle bych do tebe v životě neřekl."

Šokovaně jsem na něho třeštila oči. Co teď? Postavila jsem se zády ke dveřím, jako bych vstup do nich mohla svým tělem ubránit a namířila na něho co možná nejvážnější výraz. ,,Potřebuju...já...musím najít svoji s-svoje oblečení," vyblekotala jsem ze sebe. Skvěle, takhle ze mě rozhodně bude mít respekt.

Kluk se podle mého očekávání hlasitě rozesmál, ale neštěstí se zastavil. ,,Myslím, že ho najdeš někde u bazénu," řekl, když ho smích přešel. ,,A támhle je koupelna kdyby si potřebovala," ukázal na dveře přímo naproti mně, poté se na mě ještě drahnou chvíli šklebil než se konečně otočil na patě a rozešel pryč.

S hlavou plnou poplašných myšlenek na to, zda se teď celá škola dozví, že jsem se já, Nancy Wheelerová vyspala s Billym Hargrovem, jsem rychle zaplula do dveřích od koupelny a s nemalou ránou je za sebou zabouchla a také zamkla. Ještě štěstí, že měly v zámku klíč. Zády opřená o kachlíčkovanou zeď, která mě do nich příjemně studila, jsem se pomalu svezla na podlahu. Co jsem to do pekla udělala? V očích mě zaštíply slzy. Určitě se to ihned dostane ke Stevovi. Možná že už to dávno věděl. Byla jsem na něho naštvaná za to, že by byl schopný mě podvést a pak přesně to sama udělám? Byla jsem daleko horší než on! Z hrdla se mi prorval tlumený vzlyk. Kde byly ty moje zpropadené myšlenky na Barb, hm? Když jsem je potřebovala, tak se prostě vypařily. Zhluboka jsem se nadechla a vší silou se plácla dlaněmi do pokrčených nohou. Z očí mi přitom vytrysklo několik slz. Bude tohle náš konec?

Po nějaké době tichého vzlykání jsem se neohrabaně zvedla na nohy, svlékla ze sebe oblečení a vstoupila do sprchy, ve které jsem na sebe nechala padat proud teplé vody. Hlavu jsem měla plnou obrazů mě samé užívající si s Billym, nic z toho, co jsem viděla jsem si sice tak úplně nepamatovala, ale kde by se mi to vzalo v hlavě, kdyby se to nestalo? Slzy stékající po mé tváři se mísily s kapkami vody. Bylo mi ze sebe samé špatně. Zuřivě jsem si začala dlaněmi třít tělo, jako bych tak snad z něho mohla smýt cizí doteky, cizí vůni, všechno.

To co se dělo dál, jsem měla jako v mlze. Věděla jsem, že jsem vylezla ze sprchy, oblékla se, u bazénu naštěstí našla svojí sukni a pak nějak došla domů. Kdybych však věděla, co mě tam čekalo, nejspíš bych tam ani nešla. Hned při příchodu mě totiž přivítaly máminy záda.

,,Užila sis, co?" vyprskla na mě, hned po tom, co se na mě otočila.

Do očí se mi ihned začaly znovu hrnout slzy a ona tomu ani zdaleka nepomáhala.

,,Ráno tu byl Steve, hledal tě," oznámila mi.

,,A co si mu řekla?" broukla jsem.

,,Pravdu! Že jsi někam odešla s tím...Maxiným bratrem a ještě se nevrátila."

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top