Billy

Ten vyfetovanej idiot nakonec za školu vážně nepřišel. Netušil jsem, zda Chrissy prokoukl, nebo jestli mi ona lhala a nic s ním ze strachu nedomluvila. Rozhodl jsem se to nechat být. Sice mě vážně sralo, že jsem mu nedal co proto a chtěl jsem vědět, kdo za to mohl, ale uhodit na Chrissy by nebyl dobrý nápad. Přeci jenom její přítel Jason byl kapitán basketbalového družstva, do kterého jsem se nakonec přihlásil a samozřejmě, že mě mezi sebe ihned vzali. Byli by blbý kdyby ne.

I když jsem ale byl jejich nejlepším hráčem, neměl jsem pochyby o tom, že kdybych se dostal do křížku s kapitánem, okamžitě bych z týmu letěl. Ne, že by mi teda na basketbalu nějak záleželo, ale tím, že se v celém Hawkinsu nenašel nikdo, kdo by mi stál za to trávit s ním čas, byl basketbal to jediný, čím jsem mohl zabít přes den nudu. Taky jsem díky pravidelným tréninkům nemusel odpoledne trávit doma a potkávat se s fotrem. Pak tu byl samozřejmě i fakt, že na hráče letěly snad všechny baby ze školy a taky jsem byl automaticky zvaný na všechny večírky a to se vyplatilo.

Samozřejmě ale, že mě i tak Eddie pořád ležel v žaludku. Skoro jsem se neudržel, když jsem ho druhý den zahlídl v jídelně jak se s širokým úsměvem bavil se svojí partou idiotů. Jak rád bych mu ten pitomý úsměv vymazal z tváře. Mnohem raději bych byl, kdyby ležel v nemocnici a srkal nějakou nechutnou sračku místo jídla brčkem. Bohužel jsem se nemohl ve škole znovu rvát.

Ještě štěstí, že jsem ten den měl po škole trénink, na kterým jsem ze sebe mohl frustraci, která ve mně kvůli tomu idiotovi rostla, vybít při hře. Sice jsem tím byl docela nebezpečný pro okolní hráče, ale to mi bylo jedno. Spíš naopak, když jsem někoho "omylem" trefil míčem do obličeje při přihrávání, mohl jsem si alespoň představovat, že to byl obličej té smažky.

K mému překvapení jsem ten den nebyl jediný, kdo si při hře vybíjel svůj vztek. I Steve, přítel Nancy, vypadal, že ho něco dost štvalo. Postupem času mi došlo, že to něco jsem nejspíš byl já, protože na mě dost okatě útočil, což bylo docela směšné, protože na mě ani zdaleka neměl. Netušil jsem o co mu šlo, možná byl naštvaný, že už nebyl nejlepším hráčem v týmu a nebo, že mám u spolužáků mnohem větší respekt než on. Nemohl jsem si nevšimnout, jak se k němu ještě před pár týdny všichni chovali. Jakoby snad byl nějakým podělaným králem školy a přitom to byla taková nicka. Sice teda ne taková jako ten idiot Eddie, ale i tak si úctu od ostatních rozhodně ničím nezasloužil.

,,Hej, vy dva!" křikl přes celou tělocvičnu Jason, když jsme oba úplně vytěsnili okolní hráče a soustředili se jen na sebe a na to, jak toho druhého připravit o míč, ,,máte nějaký problém?"

Otočil jsem se na kapitána a ledabyle pokrčil rameny.

Steve však tak klidný zdaleka nebyl. ,,Problém?" zopakoval po Jasonovi, pak do mě opět zabodl nenávistný pohled a vší silou mi hodil míč, čímž mě nejspíš chtěl vykolejit, ale já ho bez jakýchkoli potíží chytil a ani se nezakymácel. ,,Jo, mám problém...mám problém tady s panem nevidím si do huby!"

Chvíli mi nedocházelo o čem to mluvil, ale pak mi konečně svitlo. Vybavil jsem si můj poslední rozhovor s Nancy, kdy jsem jí upozornil na to, že by milému Stevovi měla častěji roztahovat nohy, abychom už nemuseli v šatně poslouchat jeho kňourání. Bohužel mojí radu nevzala zrovna dobře a nejspíš ji naštvalo, že její přítel rozebírá jejich sexuální život snad s kýmkoli, kdo se namane.

,,Jen jsem ti chtěl pomoct," uchechtl jsem se a začal si s míčem pomalu driblovat, ,,nemůžu za to, že si to ta tvoje vyložila špatně." Přestal jsem s driblováním, chytil míč do obou rukou a obloukem ho vhodil do koše na druhém konci hřiště.

Stevenův čím dál tím víc rudnoucí ksicht byl vážně k popukání. Víc srandovní mi už přišla jen představa jak na něho Nancy asi celá rozzuřená vybafla a hodiny do něho hustila všemožné kecy.

,,Pomoct?" vyhrkl ze sebe směšně vysokým hlasem. ,,Cos jí proboha nakecal? Vždyť teď už se mnou tuplem odmítá spát!"

Jemu snad vážně šlo jenom o to jedno. Ne, že bych byl tedy jiný, ale já to alespoň řekl vždy každé holce na rovinu a nehrál jsem si s nimi na vztah, protože ve vztahu se mnou by byla každá nešťastná a chodit s nešťastnou holkou, to jsem neměl zapotřebí. Navíc, proč se vázat na jednu buchtu, když jsem jich mohl mít hned několik? Vlastně jsem podstatu vztahů nikdy moc nechápal. K čemu byly vůbec dobrý? Podívejte se na chudáka Steva jak dopadl.