Byla tedy učiněna nabídka. K jejich nemilému překvapení se ale nedočkala žádné odezvy, tudíž jim v ničem moc nepomohla... A to po hodně dlouhou dobu.
Pomalu se blížil konec roku, přešly vánoční svátky a na obzoru se objevila každoroční silvestrovská párty Tonyho Starka. Tony odmítal tuto akci zrušit, i když Fury prohlásil, že ve Stark tower není bezpečno, a tak byly přípravy v plném proudu. Protože Tonymu přece nebude Shield diktovat, kdy smí nebo nesmí uspořádat párty. A Silvestr se bez řádné oslavy jednoduše neobejde. 

Jako každý rok se tedy i letos sešli vědci, obchodníci, zástupci významných politických stran, komikové, herci a milionáři v prostorném, moderním interiéru velice nápadného newyorského mrakodrapu. Tentokrát se mezi těmito lidmi občas mihli i nepříliš slavnostně naladěný lukostřelec, rusovlasá agentka, nesmělý kapitán, který dnes vyměnil hvězdy a pruhy za přiléhavé a slušivé sako, a zdvořilý, nemluvný doktor.
Bez ohledu na to, že se jednalo o jednu z mála událostí, na které se objevili téměř všichni Avengers, byla snad jediná, kterou slavný Iron man pořádal a současně se na ní nepředstavitelně nudil. On, Anthony Stark, se na svém silvestrovském večírku, obklopen přáteli, elitou společnosti, krásnými ženami i superhrdiny, šíleně, až nesnesitelně nudil. Možná stárne... A nebo za to může to sluchátko, které musel mít celou dobu v uchu, aby byl v případě narušení na příjmu. Byl to jediný bezpečnostní prvek navíc, který se rozhodl Shieldu na jeho párty tolerovat. Bylo něco málo před jedenáctou hodinou večerní, když začal vážně uvažovat, že se odebere do vyšších pater a najde si jinou zábavu. Tento jeho záměr jej ale rychle opustil, když v davu zahlédl známou... no, buďme k sobě upřímní, spíše povědomou tvář. 

Oliver byl vždy v rámci Cypher považován za tu zodpovědnou osobu. Za člověka, který pozná trable na míle daleko a snadno se tak dokáže vyhnout situacím plným potíží. Ani poslední den v roce tomu nebylo jinak.

Svým přátelům dnes pokoušel vymluvit jimi zvolený večírek, na němž hodlali strávit poslední okamžiky tohoto pro ně velmi úspěšného období.

"Nemůžete si to jen tak napochodovat do Stark toweru. Jste se zbláznili?" vyjel na ně, když tuto možnost poprvé zmínili.

"Proč ne? Ještě před pár dny si hrdě prohlašoval, že neexistuje naprosto ni, co by nás spojovalo s únikem informací ze záznamů Avengers."

"Navíc je Silvestr. Kolik tam lidí, kteří by nás mohli poznat a současně na to byli dostatečně střízliví?"

"Co třeba Pottsová?" vyhrkl bez jediného zaváhání.
"Myslím, že na to, aby poznala mou tvář jsem na sobě měla moc málo oblečení," zamítla tuto možnost Tayisiya. Oliver tomu nemohl uvěřit.

"Je to jako byste píchali do vosího hnízda," pokračoval dál. Po následujícím, krátkém rozhovoru nezbylo Oliverovi nic jiného, než nad nimi jen mávnout rukou. Vzdal tak jakoukoliv snahu jim v něčem zabránit. Poznal ten výraz, který se jim všem usídlil na tváři. Věděl, že tady nepochodí, bez ohledu na to, jak logické námitky vznese. A že jich měl v rukávu skutečně hodně. Dnes ale bohužel ani jedna z nich nedopadla na úrodnou půdu. Mohl jen doufat a tiše se modlit, aby tahle párty nakonec nebyla jejich poslední.

Jelikož Oliver nakonec ustoupil, mohl teď Anthony Stark sledovat, jak do místnost vchází drobná žena v přiléhavém černém topu, dlouhých, volných kalhotách a lakovanými lodičkami. Na celý prostor však zářila její skutečně nezvyklá barva vlasů. Opět. V jasném světle, které v místnosti panovalo, se dlouhé prameny spletené do copu zdály být ještě křiklavěji fialové, než ve skutečnosti byly. Věděl, že to je ona. Ta, která mu před nedávnou dobou velmi zpříjemnila jistý charitativní ples. Doufal, že mu pomůže zbavit se oné nudy, jenž jej tak zákeřně přepadla dnes večer. 
Tayisiya se opřela o barový pult a společně se kluky si objednala drink. Dostavili se dost pozdě. Většina hostů postávajících v různě početných skupinách po celém sále už byla v příjemné náladě, zatímco oni byli všichni zcela střízliví. Ani jeden z nich neměl v plánu, to tak nechat moc dlouho. 

Tony nenápadně přistoupil blíže k ženě, chtěl ji oslovit a nedopatřením přitom zaslechl část jejího rozhovoru s muži, kteří ji dnes doprovázeli.

"Podle mě tě Stark pozná," zmínil Oliver další bod z dlouhého seznamu důvodů proč by tu neměli být a najednou do sebe společně s bratrem obrátil panáka vodky, které jim barman právě podal.

"Nemyslím si. Ten ani neví, co se mnou celý večer pil," prohlásila Tayisiya.
"Vodka marttiny, protřepat, nemíchat, olivy navíc," ozvalo se těsně za ní. Ani jeden z přátel se nemusel podívat na muže, který ona slova vyřkl. Jeho hlas jim byl dobře známý.

"Pane Starku," pozdravila jej Tayisiya. V jejím hlase se odrážel drobný úsměv, který se jí usídlil na rtech. Anthony jej však nemohl spatřit, protože se k němu neobtěžovala otočit. Namísto toho kývla na své přátele, aby je nechali. Ani jednomu z nich se to moc nezamlouvalo. Oliver si v duchu stále opakoval: Já to říkal. Oleksandr a Gabriel značně znervózněli, když si uvědomili, že by si Stark mohl klidně spojit návštěvu Tayusiyi a Jarvisovu chřipku záhadného původu. I když ani jeden z nich nejednal právě nadšeně, kývl Tonymu na pozdrav a taktně se odporoučeli do takové vzdálenosti, aby jim mohli dopřát soukromí.

"Je milé vás opět potkat," zapředl Tony a nahradil muže na jejich místě u baru. Konečně se tak díval Tayisiyi přímo do tváře.

"Och, skutečně?" zeptala se Tayisiya s notnou dávkou ironie, která její hlas nepřehlédnutelně prostupovala
"Naše poslední setkání bylo velice příjemné."
"O tom nelze polemizovat," přitakala.
"Doufám, že i to dnešní bude podobně příjemné." Tony se při těch slovech nahnul o kousek blíže k objektu svého dnešního zájmu. Tayisiya se na něj svůdně usmála a naklonila se k němu, podobně jako on, dopřávaje mu tak dokonalý výhled na odhalenou kůži jejího výstřihu, který se sice co do objemu nemohl rovnat výstřihům většiny přítomných dam, i tak se ale Tonymu velmi zamlouval.
"Pane Starku, vy mě překvapujete, že bych pro vás nebyla pouze dívkou na jednu noc," zašeptala slo, která měla být určena pouze jeho uším. Netušila však, že je pronesla z dostatečné blízkosti na to, aby je přes sluchátko zaslechli i všichni přítomní Avengers a pár agentů Shieldu. Tonymu dalo dost práce, aby na sobě nedal znát, že všechny jejich poznámky a znechucená odfrknutí zřetelně slyšel.

"To bych byl velmi rád," řekl stejně tiše. Teyisiya se nepřestávala usmívat. Naklonila se ještě o kousek blíže, doslova mu svá další slova šeptala do ucha, ve kterém bylo velmi dobře ukryto komunikační zařízení.

"Omlouvám se, pane Starku." Tony ucítil pnutí, které mu projelo celým tělem, když se chladný dech dotkl jeho krku. "Obávám se však, že na to není v mém drinku dostatek alkoholu," dokončila Tayisiya. Provokativně jej políbila na ucho, odtáhla se a poté, co mu věnovala poslední svůdný úsměv, jednoduše odešla.
Netřeba zmiňovat, že Tonyho celý vývoj situace dosti překvapil.

"Ach, sklapni!" ohradil se na Clinta, který se mu do sluchátka posměšně chechtal, a na jeden nádech do sebe vyklopil poslední lok whisky, který ještě zbyl na dně jeho sklenice.