Zima
,,Miluju tvou maminku!" poznamenala Hermiona, když otevřela balíček a zahlédla chundelaté ponožky a červený svetr se zlatavým H. Ponožky si hned oblékla.
,,Zase svetr?" zeptal se Charlie a vykoukl z kuchyně. V ruce držel naběračku, vypadal jako kuchyňský rytíř bojující za chutný život. Hermiona vytáhla modrý svetr a ukázala ho Charliemu. ,,Hm... Hezký," hlesl nedůvěryhodně Charlie.
,,Mohla bych ho nosit já..." navrhla Hermiona. Charlie se usmál a souhlasil. Zmizel v kuchyni. ,,Je tu i dopis!" houkla na něj.
,,Klidně ho přečti! Slyším tu hezky!" vyzval ji Charlie.
,,Milá Hermiono, drahý Charlie," začala mocným hlasem Hermiona. ,,Posílám vám dárky předem, protože vím, jaká zima v Rumunsku bývá. Hlavně ty, Hermiono, se pořádně oblékej! Zima a s ní spojené nemoci jsou základem pro neplodnost..." Hermiona se na vteřinu odmlčela, čekala, jestli se ozve Charlie, ten však také mlčel. Odkašlala si a pokračovala: ,,Těšíme se na vás. Přijede i Bill s Fleur, takže se sejdeme celá rodina. Opatrujte se. Všichni vás zdraví." Charlie se stále neozýval, Hermiona došla do kuchyně a věnovala mu tázavý pohled.
,,Ohledně toho..." začal Charlie trochu nesměle a poškrábal se na hlavě. ,,Hrozně rád bych s tebou jednou měl rodinu, to ne že ne. Jsme ale spolu poměrně krátce..."
,,Naprosto s tebou souhlasím," skočila mu do řeči radostně Hermiona. ,,Nikam nespěchám. Bohové, tolik jsem se bála, že budeš chtít zakládat rodinu už teď."
,,Paráda," řekl úlevně Charlie. ,,Oba jsme se shodli. Ale pro jistotu... Kdyby se někdy stala nehoda a...?"
,,Tak bychom si to nechali?" odtušila Hermiona.
,,Tak bychom si to nechali," odkýval Charlie. Oba se na sebe podívali s maximální spokojeností. Do té doby totiž byly rozhovory o budoucnosti a rodině tabu, oba se toho hovoru obávali a otáleli s ním. A nakonec zjistili, že se nebylo čeho bát.
V Doupěti to vonělo skořicí a vanilkou. Ron seděl v obývacím pokoji a cpal se cukrovím. Fleur zdobila stromeček, měla totiž perfektní cit pro estetiku. Bill seděl na zemi vedle stromku a podával jí baňky a řetězy. Harry byl v pokoji a balil dárky. Charlie šel do pracovny za svým otcem, Arthur mu vždy vyprávěl o novinkách ze světa mudlů. Nyní to Charlie uvítal, protože měl dívku, která pocházela z mudlovské rodiny a on chtěl být informován o jejich světě. Hermiona, Ginny a Molly seděly v kuchyni a čekali, až bude večeře hotová. Mezitím si krátily čas popíjením vína a tlacháním o ženských záležitostech. ,,Jak se ti v Rumunsku líbí?" vyptávala se Ginny. Hermiona pokrčila rameny.
,,Není to nijak hrozné. Zvykám si sice pomalu, ale jde to. Lidé jsou tam méně rezervovaní než v Anglii. Kdo by to od nich čekal," poznamenala spíš jen pro sebe. ,,A Charlie mi samozřejmě se vším pomáhá. S ním to jde pěkně. Když cokoliv potřebuju, je tam pro mě."
,,To je dobře. Vychovala jsem z něj dobrého kluka," řekla Molly pyšně.
,,Myslím, že to není výchovou, mamko. Koukni se na Rona," odvětila Ginny žertovně a společně s Hermionou se zasmály. Molly to tak vtipné nepřipadalo. Hermiona ucítila ruce na svých ramenou.
,,Copak tu děláte? Pomlouváte nás?" zaslechla nad sebou Charlieho hlas.
,,Vůbec. Nevím, jak tě to mohlo napadnout," odpověděla Ginny a usmála se na svého bratra.
,,Nechte víc žen o samotě a poví na vás i to, co sami nevíte," pravil Charlie. Hermiona položila dlaň na hřbet jeho pravé ruky.
,,My jsme svaté, věř mi, milovaný," uklidnila ho. Molly se vždy začala potutelně culit, když si Hermiona s Charliem povídali. Hermiona si všimla, že čím déle s Charliem byli, tím víc si lidé v jejich přítomnosti vyměňovali důležité pohledy a jemné úsměvy. Rozhodla se předstírat, že to nevidí. Byla zároveň ráda, že se jich zatím nikdo neptá, kdy do toho praští. I když občas někdo z Weasleyových nenápadné narážky na manželství, ale pár to ostentativně ignoroval, takže to jejich rodinu brzy omrzelo. Jen Molly se zdála být netrpělivá.
,,Mohla bych za vámi někdy přijet na návštěvu? Dlouho jsem neviděla draky. Zároveň bych si odpočinula od Harryho."
,,Jasně, Gin. Na jaře bývá v Rumunsku krásně. Jsi u nás vítaná," odpověděl Charlie, který měl svou sestru nade vše rád.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top