▒20▒

Hermiona prošla lesem a ocitla se před obrovskou loukou plnou draků, kteří byli přivázáni k několikametrovým kůlům, na kterých byly přidělané dlouhé řetězy. Teprve nyní Hermioně došlo, že ,,blížící se bouřka" bylo hřmění a šramocení, které vydávali draci. Někteří létali nad její hlavou, jiní pochodovali sem a tam a čenichali. Hermiona z draků vždy měla respekt, takže louku obešla po kraji, co nejdál od kůlů. Došla k malému stavení, nazvat to domem by bylo dost přehnané, nazvat to chýší by bylo urážlivé. Bylo to prostě a jednoduše skromné obydlí. Zaklepala na dveře, ale nikdo se neozval. Hermiona se otočila směrem k drakům a očima pátrala po Charliem. Její zrak spočinul na drakovi, který se choval jinak než ostatní. Ležel na zemi a podřimoval, rozhodně nevypadal zdravě. Hned jí došlo, že Charlie bude u něj. Vydala se tam. Šla pomalu a rozvážně. Teprve, když překonala celou vzdálenost od domku k drakovi, uviděla dlouhé zrzavé vlasy. Srdce se jí rozbušilo, jako kdyby ho neviděla celá staletí. Duše netrpělivě volala, aby se za ním rozběhla. Zastavila se a chvíli ho pozorovala. Charlie seděl v trávě zády k ní a díval se na draka. Hermionu naplnil pocit soucitu a něhy. Položila do trávy batoh i tašku a učinila další krok. První ji zpozoroval drak, trochu zvedl hlavu a zavětřil. Charlie si ihned všiml změny jeho chování, napřímil se a otočil hlavu. Hermiona se zastavila a čekala. Charlie na ni hleděl nevěřícně a zmateně. Párkrát zamrkal. Nejspíš se ujišťoval, že se mu to nezdá. ,,Hermiono?" vydechl tak tiše, že Hermiona mohla pouze odezírat ze rtů.
,,Nechci, abys byl sám," řekla místo pozdravu. Charlie kvapně vstal, ale k Hermioně šel pomalu. Celou dobu jí hleděl do očí a mlčel. Hermiona netušila, co má v plánu udělat. Jeho výraz byl nečitelný, a to ji dost znervózňovalo. Když byl u ní, rozpřáhl ruce, pevně Hermionu objal a zatočil se s ní.
,,Má Hermiono," zašeptal a položil ji zpět na zem. Hermiona se pousmála a pohladila ho po tváři. V obličeji byl pohublý, pod očima měl tmavé kruhy, jako by nespal několik dní a oči samotné byly plné hlubokého smutku. ,,Odpusť, nenapsal jsem..." hlesl zahanbeně.
,,To nevadí," uklidnila ho Hermiona chápavě a znovu se povzbudivě usmála. ,,To je on?" Charlie smutně přikývl. Hermiona popošla k drakovi, ale stále si udržovala bezpečný odstup.
,,Maďarský trnoocasý že jo?"
,,Jeden z mála..." přitakal Charlie. ,,Hermiono, seznam se, tohle je Mrakobijec."
,,Ahoj," řekla Hermiona jemně a zamávala drakovi, ten pouze mrkl na znamení, že Hermionina přítomnost mu nevadí. ,,Takže..." začala a odkašlala si, aby získala čas. ,,Jak to vypadá?" Charlie sklonil hlavu.
,,Nedá se nic dělat. Jediné, co můžu udělat, je být s ním, dokud..." Zarazil se a ztěžka vydechl. Hermiona ho chytila za ruku.
,,Moc mě to mrzí," zašeptala.
,,Určitě si myslíš, že jsem zbytečně přecitlivělý..." opáčil Charlie a bylo vidět, že se za sebe stydí.
,,Proč bych si to myslela?" zeptala se Hermiona. ,,Máš své draky rád, na tom přece není nic špatného. Taky bych byla zdrcená, kdyby mi měl odejít někdo, koho mám ráda."
,,Ani mi nedošlo, jak moc jsi mi scházela. Teprve teď vidím, jak jsem bez tebe bezradný," pravil Charlie. Hermiona zvedla jejich propletené ruce a políbila Charlieho na hřbetu ruky.
,,Hlupáčku," špitla Hermiona. ,,Vím, že bys to tu zvládl i beze mě. A zvládl bys to skvěle, tím jsem si jistá. Jenže na to být sám nemusíš. Nemyslím si, že jsi slabý. Ach, bohové, to vůbec ne. Jen nejsi sám a můžeš se mnou počítat. Cokoliv budeš potřebovat, stačí říct." Charlie Hermionu pustil, ale jen proto, aby si mohl stoupnout naproti ní a přiložit své čelo k jejímu.
,,Nezasloužím si tě. Hermiono, jsi to nejlepší, co mě v životě potkalo."
,,Zasloužíme se navzájem," opravila ho Hermiona. ,,Jinak s tebou souhlasím. Jsi taky tím nejlepším, co mě v životě potkalo."
,,Jsi úžasná," řekl Charlie.

Seděli vedle sebe v trávě a mlčky pozorovali Mrakobijce. Hermiona měla opřenou hlavu o Charlieho rameno. Ráda by s Charliem mluvila, ale nechtěla ho rušit. Věděla, že nemá sílu na mluvení a ona sama nevěděla, co by mu mohla povědět. Všechno by vyznělo jako klišé. Hermiona si byla naprosto jistá, že Charlie hlavně potřebuje oporu a pochopení, slova byla zbytečná. Dobře věděla, že Charlie začne konverzaci, až bude chtít.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top