I feel good in a special way,
I'm in love and it's a sunny day.  

Hermionu probudilo funění. Nejdříve se rozespale pousmála, protože se domnívala, že je to Charlie. Postupně jí však docházelo, že funění nevydává nikdo ze stanu, ale někdo nebo něco venku. Kvapně otevřela oči, pohlédla na spícího Charlieho a pozorně se zaposlouchala. Za chvíli se ozval dusot. V tu stejnou vteřinu byla Hermiona na nohou a mířila k Charliemu. Jednou rukou si přidržovala tričko, aby se neodhalovala a druhou jemně žďuchla Charlieho do ramene. ,,Charlie," zašeptala skoro slyšitelným hlasem.
Charlie se pousmál a ze spánku odpověděl: ,,Taky tě mám rád." Hermiona by toto vyznání ocenila, jenže se přespříliš bála.
,,Charlie, probuď se, prosím," požádala ho hlasitěji.
Charlie se zamračil a zahuhlal: ,,Kšá, kšá a huš..."
,,Charlie..." Hermiona s ním zatřásla, to ho už probudilo. Otevřel oči a zadíval se na Hermionu. Nejdřív uvažoval, kde vůbec je a proč je tam i Hermiona. Pak nahodil rozespalý (přesto rozpustilý) úsměv.
,,Ahoj," pozdravil ji. ,,Už je ráno?"
,,Ne. Je hluboká noc," šeptala Hermiona. ,,Někdo je před stanem. Funí a běhá." Charlie se mírně zasmál.
,,To jsou divočáci," vysvětloval, ,,mají tady cestu z jednoho lesa do druhého."
,,Aha," hlesla Hermiona nejistě, kterou toto objasnění nijak neutěšilo.
,,Ty se bojíš?" zeptal se rozněžněle.
,,Možná. Trochu," přiznala Hermiona. Charlie zvedl deku.
,,Zalez si ke mně," pobídl ji. Hermiona znejistěla ještě víc. Chvíli jen tak postávala a přemýšlela, pak si ale lehla zády k Charliemu. Přikryl ji, přitiskl se k ní a objal ji kolem pasu. ,,U mě jsi v bezpečí," ujistil ji. Hermiona mu naprosto důvěřovala, dokonce přestala vnímat pobíhající divoká prasata. Charlieho hřejivé objetí ji brzy ukolébalo k spánku.

,,Brý den, slunce. Brý den, slunce. Brý den, slunce..." zpíval Charlie do jejího ucha. Hermiona se zhluboka nadechla nosem, připravovala se na probuzení. Našla Charlieho ruku a chytila ji.
,,Jsi druhý, kdo mi ráno zpívá Beatles," zamručela Hermiona se zavřenýma očima.
,,Cože? Tobě už někdo zpíval tuhle písničku? Myslel jsem, že budu první," odvětil zklamaně Charlie.
,,První byl tatínek. Je mudla a má Beatles hrozně moc rád," vysvětlila. ,,Když jsem ještě chodila na normální základní školu, každé ráno mi tuhle píseň zpíval." Vyprávění ji rozebralo, konečně otevřela oči. Pustila Charlieho, ale jen proto, aby se mohla otočit čelem k němu. Jakmile uviděla jeho tvář, usmála se. ,,Dobré ráno, Charlie," pozdravila ho.
,,Dobré, dobré," odpověděl Charlie a pohladil ji po horké tváři. ,,Jak ses vyspala?"
,,Nádherně. Děkuju za optání," řekla Hermiona. ,,Ale radši jsem vzhůru a povídám si s tebou." Charlie se zatvářil hrdě. ,,I když bych si možná ještě chvíli pospala," dodala laškovně, aby mu spadl hřebínek.
,,Nevěřím ti, celou noc ses určitě budila a modlila ses, aby už bylo ráno a mohla jsi se mnou konverzovat," pravil domýšlivě Charlie. Hermiona se zasmála a posunula se k němu blíž, aby mu mohla dát pusu.
,,Máš pravdu," uznala nakonec, aby ho potěšila.
,,Dáš si kávu, nebo čaj?" otázal se Charlie.
,,Kávu. Byl bys hodný. Akorát tě nechci pouštět..." postěžovala si na oko smutně.
,,Hned se ti vrátím," slíbil Charlie, políbil Hermionu na čelo a vylezl z postele. Hermiona se ještě uvelebila a odpočívala. Slyšela Charlieho, jak bojuje s varnou konvicí a pobrukuje si nějakou melodii. Musela se usmívat. Nakonec se posadila, aby na něj i viděla. Už měl na sobě tričko a tancoval po kuchyňském koutě. Hermiona objala svá kolena a mlčky ho sledovala. Jeho dlouhé vlasy byly rozcuchané a létaly ze strany na stranu podle jeho tanečních kreací. Hermiona v duchu požádala všechny bohy, aby se jejich cesty nikdy nerozešly, protože si přála každé ráno pozorovat tohoto mladíka, jak tančí u přípravy kávy. Vylezla z postele a po špičkách k němu doběhla. Zezadu ho objala.
,,Doufám, že nejsi bosky," odhadoval Charlie. ,,Přece jen je chladná země."
,,Hned si vezmu ponožky," přísahala Hermiona. ,,Jen jsem tě musela pochválit, tančíš krásně."
,,Vtipkuješ?"
,,To bych si nedovolila," řekla Hermiona. Charlie se k ní otočil a zahleděl se jí do očí.
,,Jestli jenom vtipkuješ..."
,,Nevtipkuju," trvala na svém Hermiona. ,,To je další věc, kterou bys o mně měl vědět: Mám ráda, když si někdo zpívá a tancuje." Charlie jí sice nevěřil, ale nakonec se usmál a přejel jí prstem po nose.
,,Takže si zatancuješ se mnou?" navrhl Charlie. Hermiona se zastyděla.
,,Mně je zima na ty nohy... Budu se muset obléct... A tak..." vymlouvala se. ,,Někdy jindy?" nabídla kompromis. Charlie přikývl.
,,Nenutil bych tě, to víš, že jo?" Hermiona odpověděla, že to ví a je mu za to vděčná. Odběhla se obléct.