Celý domov byl ozářen veselou
atmosférou. Od poledne se dveře netrhly a hosté přicházeli ve slušivém oblečení. Nesli krásně zabalené dary a pokládali je na malý kulatý stůl v rohu místnosti.

Jako správná hostitelská se paní Wintesová se všemi vítala a děkovala jim, že přišli.
Služky chodili v bílých krajkovaných šatech, které jim na dnešní den koupila majitelka domu. V bílých střevících roznášely pití, různé
zákusky i jiné dobroty.

,,Anno!" zavolala na brunetu žena, která právě vešla do místnosti.
Jmenovaná žena se otočila za velmi povědomým hlasem.

,,Mary? Mary!"

Doběhla za svojí sestrou a obě si padly do náruče.

,,Proboha, co tady děláš? Neviděla jsem tě pět let a ty se tu najednou objevíš. Ani jsi nedala vědět, že přijedeš, " zeptala se, přitom co si otírala slzu z oka.

Marie Harsová byla velmi známou cestovatelkou. Psala a vydávala svoje vlastní cestovní průvodce. To byl taky důvod, proč byla často hodně dlouho pryč. Někdy i několik let.

,,Myslíš si snad, že si nechám ujít patnáctiny svojí jediné neteře?" úšklíbla se.

,,Mimochodem, pěkná výzdoba. Veronika se letos opravdu předvedla,"

Ano, letos byla oslava narozenin hezčí než předešlé roky. Když se Mary začala rozhlížet po okolí, zjistila, že není jediná, která si to myslí. I jiní hosti pokukovali po barevných girlandách ve tvaru lampionů, balonkách stoupající ke stropu nebo válející se v rozích na zemi. Neušel jim ani velký, modrý nápis nad jídelním stolem, na kterém stálo: 'Všechno nejlepší k narozeninám, Atheno'

Tentokrát se, ale musela smát Anna.
,,Ano, určitě by byla pěkná, ale tento rok se o výzdobu postarala Athena s Oskarem,"

Její straší sestra vykulila oči.
,,Tak to já je musím moc pochválit až je uvidím, "

Hned co to dořekla, se podívala po okolí. Viděla spoustu hostů. Některé sama znala, ale svojí neteř a synovce nikde nezahlédla.

,,Kdepak je vůbec máš?"

,,Oskar ještě balí dárek a Ath je,"
Na to se po hostech začala rozhlížet i její sestra. Když jí ani ona nedokázala v davu najít, mávla na stojícího muže u dveří. Ten k ní klidnou chůzí přešel.
,,Alberte, buď prosím tě tak hodný a najdi mojí dceru, "

,,Samozřejmě, paní Wintesová, myslím, že bude ve svém pokoji. Začnu tedy tam, "
S těmi slovy odešel a nechal za sebou oslavu oslavou.

Jediný kdo nebyl na oslavě byla oslavenkyně. Blonďatá dívčina seděla na vnitřním okenním parapetu a utápěla se ve vlastních myšlenkách.
Nezajímal jí rozruch, který byl dole v obýváku. Normálně si oslavy narozenin užívala, ale dnes to bylo jiné. Dnes jí bylo patnáct a její matka trvala na tom, že udělá velkou oslavu. Tyhle slavnosti nesnášela.
Všude bylo moc lidí a ona se spíš ráda držela stranou.

Kolikrát jí prosila ať udělá oslavu v tradičním stylu. Jen ona, bratr a rodinní příbuzní, ale její mamka si to nenechala rozmluvit.

,,Bude ti patnáct, sakra. Musíš mít oslavu, na kterou nezapomeneš,"

Tyhle věty opakovala pokaždé, co jí Athena alespoň malinko naznačovala malou oslavu.

Jenže to nebylo to, co jí dneska rozesmutnilo. To hlavní co jí vadilo, byl fakt, že její teta nebude na jejích dalších narozeninách.

S tetou Mary měla Athena vždy skvělý vztah. Když byla malá vyprávěla jí o cestách, které podniká. O zámcích, hradech a památkách, které navštívila. Zvlášť jejich historie zajímala její neteř nejvíce.
Ovšem, co milovala (a pořád miluje) nejvíce bylo její vyprávění o Zemi Fantazie. Vždycky když byla Athena smutná nebo naštvaná, tetino vyprávění, jí vždycky zvedlo náladu.

,,Země Fantazie je rozdělená do několika království podle toho, kdo v něm žije. Na severu se nachází Záliv Sirén, na východě Království Královny Popelky, dále například území čarodějnic nebo Království Alicornů,"

Malá Athena na ni jen valila svoje velké hnědé oči plné údivu.

,,Páni, a ty jsi tohle všechno viděla?"

,,Samozřejmě, myslíš si snad, že se tvoje teta zbláznila a teď si to všechno vymyšlí?" zeptala se laškovně, čímž svojí neteř rozesmála.

,,Byla jsem hlavně v Království Královny Popelky, ale taky jsem byla v Říši víl, "

Na chvíli se odmlčela.

,,Víš, holčičko, všechna tato místa jsou skutečně kouzelná a bylo úžasné to tam navštívit. Jednou se tam znova podívám, "

Athena na ní znovu vykulila oči. Tentokrát v nich, ale byla zvědavost a naději.

,,A vezmeš mě s sebou? Prosííím, prosííím."

Mary se zachichotala.

,,Až budeš starší, přísahám, že tě vezmu s sebou, Ath," slíbila a svojí neteř láskyplně objala.

Atheně při tom vzpomínání ukápla slza. Vždycky, když jí teta o Zemi Fantazie vyprávěla, měla pocit, že tam patří. Samozřejmě, že už přestala věřit, že takové místo existuje, ale tajně si přála, aby se mýlila.

Z přemýšlení jí vytrhlo klepání na dveře. Když svolila, ve dveřích se objevil Albert.

,,Slečno Atheno, přeje si Vás vidět Vaše maminka. Má pro Vás překvapení, které Vás zaručeně potěší,"

Jmenovaná dívka neochotně slezla z parapetu dolů. I když se jí na oslavu moc nechtělo, věřila Albertovi.

Byl tu už dvanáct let. Hlídal ji i jejího bratra, když oba jejich rodiče byli v práci. Jestli někdo pozná, co jí udělá radost, byl to on.

,,Jste nervózní?" zeptal se Albert Atheny, když spolu kráčeli po schodech.

,,Ne," zalhala, ,,měla bych?"

Ve skutečnosti měla Athena trošku strach projevovat se před tolika lidmi, takže byla kapku nervózní.

,,Ne, jasně, že ne. Nemáte žádný důvod. Já jen, že jste se jako malá bála vystupovat. Už je to lepší?"

,,Ano, mnohem lepší, " zalhala podruhé.

Albert se ušklíbl.

,,Jsem si jist, že až uvidíte své překvapení, strach ve Vás nezbyde žádný,"

Athena na to jen kývla hlavou.
Konečně došli na poslední schod. Dveře na oslavu byly zavřené, a tak neviděla nic, co je za nimi.

Z ničeho nic jí Albert dal svoje ruce před oči, aby je zakryl. Dívka se, ale lekla, tak s sebou cukla.

,,Omlouvám se, nechtěl jsem Vás vyděsit. To já jen, aby jste byla překvapená až do úplného konce,"
Ath se pousmála.

,,Dobře zavřete oči a já otevřu dveře. Pak Vás chytnu za ruku a spolu vejdeme do místnosti, kde oči otevřete, dobře?"

Vysvětlil jí svůj plán, aby předešel situaci, která se před chvílí stala.
Kývla na souhlas a zavřela pevně oči.
Albert přišel ke dveřím a dokořán je otevřel. Athena by to poznala, i kdyby neslyšela zvuk otevírání dveří.

Povídání hostů a tišší hudba z rádia zněli teď víc nahlas. Najednou ucítila teplou mužskou ruku na její.

,,Připravená?" zeptal se a vedl jí do místnosti.

,,Dobře, můžete otevřít oči, "

Athena otevřela oči. Koukala po hostech, ale neviděla, nic z čeho by mohla být nadšená. Když se její pohled, ale zatoulal do levého rohu, musela si dát ruce před pusu, aby nevyjekla. Byla tady. Žena, kterou chtěla Athena na své oslavě, byla konečně tady a povídala si s její mamkou.

Rozběhla se k ní a padla jí okolo krku. Naštěstí si jí teta všimla taky, a tak nebyla překvapená, když se její ruce omotaly kolem jejího krku.

,,Teto Mary, já tomu nemůžu uvěřit. Ty jsi tady. Ani jsi nedala vědět, že přijedeš!"

Athena byla štěstím bez sebe. Oči se jí zalily slzami a pořád nemohla uvěřit, že je tady.

,,Samozřejmě, že jsem přijela. Přece bych nemohla přijít o patnácté narozeniny svojí nejoblíbenější neteře,"

Athena se odtáhla a pochybně se na ní podívala.

,,Ale, teto Mary, jsem tvoje jediná neteř."

Na to se světlovlasá žena ušklíbla.
,,Ano, ale pořád moje nejoblíbenější,"

Všechny tři ženy se začaly smát.

,,Čemu se tady tak smějete?" zeptal se mužský hlas.

Všechny se k němu otočily. Před nimi stál pihovatý kluk skoro ve věku Atheny.

,,Oský, ale to bys nepochopil," pověděla mu Mary a rozčechrala mu jeho kaštanově hnědé kudrnaté vlasy.
Oskar se, ale hned odtáhnul.

,,Teto, říkal jsem, že mi nemáš říkat takhle na veřejnosti," odfrknul si.

,,Oh, omlouvám se, Oskare." řekla s úšklebkem.

Kapitola věnována -Vlce16-
Však ty už víš, za co. ;)

Zdravím všechny poníkovské i neponíkovské bytosti, jelikož jsem se u Moonlight 2 trošku zasekla, tak tady je jiná. Myslím si, že když jí dáte šanci, určitě se najde někdo, koho to bude bavit.
No, nic, tak asi jako obvykle bych Vás chtěla poprosit, aby jste mi napsali, co si myslíte.

princessScarlet12