Alexys

„Dobrý večer! Omlouvám se!" Plíce jsem měla někde na začátku bloku a široce se usmívala na trojici u stolu.
„Ahoj! To je v pořádku." Vyskakoval Rick na nohy a skláněl se pro pusu. S nejistotou jsem mu vtiskla letmý polibek na rty a on mi se širokým úsměvem posouval židli.

„Lásko, tohle je Zayn Malik a jeho přítelkyně, Gigi Hadid." „Ahoj." Padlo trojhlasně, změť rukou nad stolem, široké úsměvy...
Znaveně jsem sjela na židli, mávla k Rickovi rukou, ať mi prostě něco objedná, že jsem dnes tak unavená, že pokud chtějí večeřet, bude to nejlepší.

Se syknutím, jsem si nenápadně pod stolem mnula kotník a proklínala Tima. To, že se Rick stavoval v kanceláři a nechal mi u něj vzkaz, mi oznámil doslova za pět dvanáct. Při běhu z taxiku, pár metrů po ulici k restauraci, jsem si podvrkla kotník a jen díky pohotovosti postaršího chlapíka, jsem se nesesunula k zemi. K restauraci jsem dokulhala a když se doštrachala nahoru, kde měl Rick být, nasadila jsem zářivý úsměv a ladnou chůzí.
Po pár minutách, kdy se ti tři něčemu pobaveně smáli, jsem si zula lodičku a jemně s nohou pohnula kupředu. Potlačila jsem bolestivé vyjeknutí a s omluvným výrazem, pohlédla do tváře naproti mně.

Zaynovo pravé obočí povylétlo výš a věnoval mi drzý úsměv. Omluvně jsem se usmála a on, se stále stejným výrazem, kývl.

Po večeři, během které panovala halasná konverzace, do níž jsem se zapojovala jen z donucení, jsem znovu pohybovala nohou a opět Zayna nakopla. Právě si napaloval cigaretu.
Věnoval mi pobavený pohled a se zavrčením lezl pod stůl. Zapalovač mu vypadl z rukou a zatímco se Rick s jeho dívkou smál, ve mně vše ztuhlo.
Zaynova dlaň mi stiskla lýtko a než jsem se stačila vzpamatovat, nenásilně mi rozevřel stehna a jeho strniště mě poškrábalo na kůži. Zanechal tam po sobě mokré místečko od jazyku, když mě něžně políbil na vnitřní stranu stehna. Jakmile se znovu posadil, jeho samolibý výraz hovořil za vše. Zapalovač mu nespadl, upustil jej schválně.

Jeho arogance smíchaná s notnou dávkou šarmu, mi motala hlavu po celý večer. Snažila jsem se nedat nic najevo, chovala jsem se, jako kdyby nic neudělal, ale on moc dobře věděl, jak jsem s sebou škubla a že to nebylo jen z nečekaného překvapení.

„Je ti něco?" Dorazili jsme domů, s nevolí jsem si uvědomovala, jak mě irituje Rickovo štěbetání o tom, jak byla přítelkyně Zayna zábavná, jak je chytrá a krásná. Jak by ne, byla přece modelkou, jako ošklivka by určitě modelku nedělala. Tekly mi nervy, kotník mě šíleně bolel a představa zítřejší hory papíru v kanclu...
„Jen unavená." Odpověděla jsem do odrazu v zrcadle. „Vážně? Co tu únavu spláchnout, hm?" Gigi byla zapomenuta, Rick začal myslet rozkrokem.
„Nezlob se, ale chci se osprchovat a jít spát. Mám toho za celý den opravdu dost." Kývne a s naštvaným výrazem odejde z ložnice. Teatrální povzdech, horká sprcha a postel, do které jsem padla s vidinou zítřejšího katastrofického dne.

Ačkoliv jsem byla k smrti unavená, nepřišla jsem si ráno příliš odpočnutá. Rick vedle mrmlal, vypla jsem budík a hrabala se z postele.
Vše mě bolelo, kotník byl nateklý a modrý... Byla jsem zralá na doktora a ortézu, ne na jehlové podpatky.

Přežvykovala jsem snídani, srkala kafe a hlavou mi běhal muž ze včerejší večeře.

Zayn Malik... Zpěvák, bývalý člen boy bandu, přítel modelky... On sám mohl z fleku dělat modela.

Co znamenal jeho počin?

Nad ním a jeho zachováním, jsem přemýšlela i cestou do práce. Sotva jsem se dobelhala do firmy, s hysterickým uchechtnutím, že nic horšího už se stát nemůže, jsem vylezla schody, do třináctého patra, protože výtahy nejely a mezi dveřmi sledovala už dva stohy papírů, co mám dnes vyřídit.

Frederick Davenheim, který mi dělal šéfa, já jemu sekretářku a mně poskoka Tim Waverly, se zjevně rozhodl mě zničit.
Nedostal mě do postele, sebral mi prémie, dělal mi ze života peklo... Hodlal mě uštvat.
Byl synem před rokem zesnulého majitele, bezelstného, bodrého a přátelského Alfréda Davenheima a nemohl mě vyhodit jen proto, že smlouva mi končila až za čtrnáct dní. Celý ten rok, v pozici podřízeného k nadřízenému byl pro mě utrpením a v tomto nepřátelském prostředí, kde jsem pracovala, jsem o pauzách hledala inzeráty s prací. Tak naivní, že by mě tu ponechal kvůli kvalitám, jsem opravdu nebyla.

„Alexys?" „Time?" Už mě bolely oči, zaostřila jsem ke dveřím a přivykala si běžnému světlu a ne tomu, co vycházelo z počítače.
„Máš tu návštěvu." „Koho?" „Neznám jej." Trhne rameny, já ty svoje svěsím. Hrabu se v diáři, jestli jsem na někoho nezapomněla... Davenheim odešel před deseti minutami na oběd a nepochybně by si vyřval hlasivky, protože víc zatím nemohl, a já bych si vyslechla, jak jsem tupá, že nevím, kolik lidí má přijít na jednání.
Dveře slabě bouchnou, myslím, že odešel Tim.
„Řekni mu, ať ti řekne své jméno!" Zařvu ke dveřím a zaklapnu diář. „Nevím o nikom, kdo by měl přijít." „Malik, budete mít na mě čas, slečno Swan?" Vytřeštím oči ke dveřím a na sucho polknu.

„Vypadáš hrozně strhaně... Potřebovala by sis pořádně zašukat."

„P-p-prosím?" Na vratkých kolenou se vytáhnu na nohy a přejdu k boku stolu. „Bosky?" „Eh- Bolí mě nohy." „Havarovala jsi?" S nakrčeným čelem se mi dívá na kotník, zámek lupne a on je najednou přede mnou. Klesne na kolena a něžně mě chytá za nohu.
„To je na ortézu." Než stačím odpovědět, zvedá se a dlaní mi jede od kotníku, přes lýtko a koleno na stehno a zastaví dlaň na zadku.
„Ale i tak, na stres je dobrý zašukat si." „Počkej-počkej!" Hraně jsem se zasmála a zapřela se mu dlaní o hrudník. Snaha narazit mě na stůl vyšla a on zamumlal, jestli tu jsou kamery.
Zavrtím hlavou, vzápětí si chci vrazit silnou, velmi bolestivou facku.

„Za prvé!" Dostal facku, vyhrnul mi košili a nadrženě se po mně sápal. „Co to na mě zkoušíš?! Co si to dovoluješ?!" Facka jej překvapila, byl konsternovaný a odstrčit mi jej nedalo práci. I přes bolest v kotníku, jsem se dostala na druhou stranu stolu a sebrala do dlaně kancelářský nožík a namířila jej na něj.
„Za druhé, neznáme se! Viděli jsme se jen jednou a ty si zjistíš, kde pracuju?! A co ode mě, jako teď čekáš?! To co včera – to co jsi udělal...! Máš přítelkyni a s mým přítelem jsi zjevně kamarád! Jak se můžeš opovážit?!" 

********************************************
:o)