...how to forgive / Part VI.
Jessica nemohla čekat, že Kilgravea najde. Nedokázala to předtím a to se ani schovat nesnažil. Te'd to bylo o mnoho, mnoho těžší. Samozřejmě, že nehledala sama. Trish ji v tom odmítala nechat, tak jako vždycky a jakmile o tom uslyšel Malcolm...tak samozřejmě naklusal taky.
Jessica mohla jen žasnout nad pozitivní energií toho muže. Věřil, že svět může být lepší, že lidé se dokáží změnit a hlavně, že člověk nemá být sám. Svět samotný se mu už několikrát tyhle myšlenky pokusil v hlavě zruinovat - houby svět, Kilgrave za to všechno mohl- ale on se stále nevzdával.
"Jessico, takhle narychlo pochybuju, že něco najdeme" Řekla jí Trish, když už slunce začalo zapadat za vrcholky nejvyšších mrakodrapů v Hell's kitchen. Nebe se zalilo krvavě rudou a Jessica byla zoufalá. Zvláštní, že tenhle pocit měla jen z Kilgravea a z nikoho jiného.
Jen stála a koukala na obzor, ulice kolem nich se začaly vyprazdňovat od slušných lidí, kteří nechtěli ve večerním městě přijít k úrazu. Pomalu zavřela oči.
"Vy si běžte odpočinout, já budu hledat dál" Řekla.
"Na to zapomeň! Nejsi stroj Jess a Kilgrave tě vždycky žene za obzory tvých možností. Jednou se sesypeš a bude ti to osudný. A tentokrát není v sázce jen tvůj život, ale i Jaydenův!"
Sakra. Proč má Trish vždycky pravdu?!
Jessica se na svou blond sestru podívala s utrápeným pohledem. "O to jde Trish. Neodpočinu si s vědomím, že je Jay tam někde venku s...ním"
"Alespoň to zkus, o nic víc tě nežádám"
Chvilku se na sebe koukaly. Bezeslov. Pak si Jessica povzdechla.
"Tak fajn"
"Svezu tě" Nabídla se ihned Trish, protože věděla, že jakmile by nasedla do auta, Jessica by i přes to co řekla, pokračovala v pátrání. To prostě dělala a nehodlala to nikdy změnit. Musela na ni dohlédnout. Od toho přece sestry byly.
"To je v pohodě, já to udělám" Vložil se do toho Malcolm a položil Jessice ruku na rameno. Bydleli ve stejné ubytovně, vlastně hned v sousedních bytech, takže by to určitě byla výhoda, až na to, že by se prošli.
"Fakt? Nechci toho na tebe nakládat moc, už to, žes nám tak narychlo pomáhal s hledáním jsi nemusel přijmout" Řekla Trish.
Malcolm se pousmál.
"Maličkost"
"Já jsem tu taky vy dva" Ozvala se Jessica otráveně.
Trish jen pobaveně zavrtěla hlavou.
"No dobře. Já teda jedu, kdyby se cokoliv objevilo, zavolám vám, nebo určitě zavolejte vy mně" Pousmála se a nasedla do auta.
"Tak pojď, půjdeme" Řekl Malcolm Jessice, když její auto zmizelo za rohem. A Jessica se ani nebránila. Se svým nepřítomným pohledem Malcolma následovala.
...
Jessica si vytáhla klíče z kapsy, když spolu s Malcolmem procházela dlouhou chodbou k jejímu bytu/kanceláři. Ta chodba jí přišla nekonečně dlouhá, stěny jako by se nepříjemně svíraly a to neměla halucinace. Měla strašlivě velké nutkání se obrátit zpátky k výtahu a zase vyjít do ulic. Převrátit každý kámen, aby našla svého jediného milovaného syna. Ale neudělala to. Prostě ne.
"V pohodě?" Ozval se Malcolm vedle ní. Jessica bezeslova pokývala hlavou, aniž by ho nějak výrazněji vnímala. Všimla si totiž toho, že dveře její kanceláře jsou odemčené a pootevřené. Pokynem ruky Malcolma zadržela. I on zpozoroval tuhle nekalost a zastavil.
Koukli se na sebe a začali pomalu postupovat vpřed.
Jessica jemně šťouchla do dveří a ty se otevřely. Vešli dovnitř.
"Kdo je tu?" Zakřičela Jessica na celý byt.
"Mami?" Ozvalo se tiše z její ložnice. Jessica vytřeštila oči a vylétla jako blesk. Když uviděla na posteli sedět Jaydena, sice trochu na pohled zplihlého, ale živého a zdravého, přiběhla k němu a hodila se mu okolo krku.
"Jayi..." Držela ho pevně u sebe, ze srdce jí spadl kámen. Odtáhla se a vzala jeho hlavu do dlaní. Prohlédla mu oči, jestli reagují, když viděla, že je v pohodě, objala ho ještě jednou.
"Jsi v pořádku?" Zašeptala.
"J-Jo" Vykoktal Jayden.
"Neudělal ti nic?" Následovala ihned potom otázka.
Jayden mlčel.
"Jayi!" Zhrozila se Jessica.
"Proboha nech ho Jess, vypadá otřeseně" Ozval se za nimi Malcolm a přišel blíž.
"Hey Jayi...ublížil ti nějak?" Sklonil se k chlapci a rozčechral mu vlasy. Jessica se v tu chvíli cítila hodně méněcenná, ale to, že Malcolm to s Jayem uměl mnohem víc než ona, zřejmě jelikož Jayden nikdy nepoznal otce, věděla už hodně, hodně dlouho a nějak si na ten pocit už zvykla.
"Nedá se říct že ublížil" Začal Jayden tiše. "Jen jsem ho naštval tím, že jsem bránil mámu a..." Jay před sebe vztáhl paže. Jessica mu automaticky vrhnula rukávy mikiny až nad lokty. Zadržela v sobě dech, stejně jako Malcolm.
Na každé vnitřní straně ruky měl padesát načervenalých lehkých povrchových řezných ranek. Nijak neohrožujících zdraví, ale hrozivě vypadajících. "Donutil tě to udělat on?" Vydechla Jessica. Její vnitřnosti se začínaly plnit vztekem.
"Ale jinak mi nic neudělal"
"Co přesně ti řekl" Jessica to potřebovala vědět. Nutně. Jinak by s ní začal lomcovat záchvat vzteku.
"Jen že nám odejít a zapomenou, kde to místo je" Řekl Jayden.
"Nic víc?!
"Ne"
"Jaydene"
"Vážně ne" Podíval se jí Jay do očí a myslel to vážně. Jessica si povzdechla.
"Alespoň že už jsi doma. Až toho grázla najdu..."
"Neubližuj mu mami" Jessica se na Jaye překvapeně podívala.
"Co?"
"Neubližuj mu. Já...chci mu pomoct. Nemusí být nutně špatný, pokud mi dáš šanci, pokud mi on dá šanci, můžu ho změnit"
"To ti nakukal on?!" Jessica na něj nevěřícně koukala. Jay zavrtěl hlavou.
"Ne. Jen jsem z něj vytáhl, že on ti tuhle možnost dal a tys jí nevyužila. Nechci to udělat stejně"
Jessica vstala.
"Zůstaň tady Jaydene"
A odešla ke svému pracovnímu stolu do vedlejší místnosti, odkud si vzala flašku vodky, odzátkovala ji a lokla si plný doušek.
Přišel k ní Malcolm.
"Co to děláš, Jess?"
"Tohle mu musel říct z nějakého důvodu Malcolme. Už to že ho ovládl je zvěrstvo a teď tohle? To fakt ne, díky, můj život jde kompletně do sraček"
"Jess, tak ho to nech zkusit. Taky si myslím, že je to kravina, ale-"
"Ty ses taky pomátl nebo co? Proboha vždyť tys byl taky Zkilgraveovanej! Nenávidíš toho sonofabitch stejně jako já!"
"Já vím Jess, já vím! Ale lidi se můžou změnit"
"Tenhle grázl ne, ať jedeš na čemkoli, tak prostě ne"
Malcolm si povzdechl.
"Budu s Jayem. Fakt bys byla hodná, kdybys pak přišla za náma" Odešel zpět do ložnice.
Jessica vztekle odložila vodku stranou a rozhlédla se po místnosti. Její pohled se zastavil na desce jejího stolu, kde se skvělo osmnáct zářezů. Zírala na ně, hypnotizovala je pohledem. Beze slova, bez pohybu.
Po nekonečně dlouhých minutách se odvrátila a pomalými kroky si to namířila zpět do ložnice. Malcolm tam seděl na židli, tělem na posteli a spal. Jayden spal taky, schoulený do klubíčka jako kotě a tiše oddechoval.
Jessica si tiše povzdechla, přišla blíž a rukou mu projela prameny vlasů.
Nakrčila obočí a zavčela oči, ve kterých jí zaštípaly slzy.
"Kéž bych byla dost silná, abych ti řekla tu horší část" Zašeptala do ticha, které jí stejně nijak neodpovědělo.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top