Ahoj!! Věnováno SimaFischerov <3 

Povzdechl jsem si. Už jsem ani nedokázal spočítat, kolikrát jsem to dneska udělal. Náhle mi zakručelo v břiše. Na jídlo jsem neměl ani pomyšlení, ale mé tělo to vnímalo jinak. Vstal jsem z pohovky a přesunul se do kuchyně.

Otevřel jsem ledničku a vytáhl z ní vajíčka, maso a zeleninu. Neměl bych se kvůli němu obírat o jídlo, pomyslel jsem si. Pustil jsem se do vaření. Mezitím, co se mi snažili maso se zeleninou, jsem omyl rýži a dal ji vařit do hrnce. Promíchal jsem maso a sedl si ke stolu. Rukou jsem si opřel o stůl a dlani si podepřel hlavu.

Mé myšlenky opět utíkaly k němu. Díval jsem se na kuchyňskou linku. Jako bych ho viděl přímo přede mnou. Byl to už nějaký týden od naší první společné noci...

-------------------------------------------------

Zrovna jsem se vracel ze sprchy a hledal Eunwooa. Našel jsem ho v kuchyni, motal se kolem plotny a něco kuchtil. Zvědavost mi nedala a já se musel podívat. Pomalu jsem našlapoval k němu a omotal mu ruce kolem pasu. Jednou dlaní zakryl obě dvě moje a začal se se mnou zlehka pohupovat ze strany na stranu.

Musel jsem se neustále usmívat. Cítil jsem se tak šťastně. Políbil jsem jej na krk. Přes jeho rameno jsem nahlédl, co to tak lahodně vonělo. Vzal jsem mu hůlky z ruky a nabral s nimi kousek masa. Než jsem si ho stihl dát do úst, Eunwoo mě předběhl.

,,Ne. Ne. Ne. Ochutnáš, až to bude hotové." pověděl s úsměvem a cvrnkl mě do čela.

,,Nebuď tak zlý!" vyhrkl jsem a nafoukl tváře.

,,Takhle jsi ještě roztomilejší. Zbožňuju ty tvoje tvářičky." hlesl zasněně a na jednu z nich mě políbil.

,,Já tě zbožňují celého..." šeptl jsem.

,,Opravdu? Takže už mi nechceš polít ten roztomilý obličej? Občas mi to tak přijde."

,,Nevím...ani ne, jen když mě štveš. Jsi totiž tak dokonalý, až je to k zbláznění."

,,Ty teda umíš lichotit." pověděl se smíchem a přitáhl si mě k sobě. Palcem druhé ruky mi přejel po spodním rtu a pečlivě jej sledoval.

,,Něco se ti nezdá?" optal jsem se.

,,Ne. Všechno je v pořádku. Vypadá to, že měl jednou internet pravdu, máš tam to znamínko." šeptl a mě došlo, o čem mluví. Následně spojil naše rty a dlouze mě políbil. Omotal jsem mu ruce kolem pasu a polibek prohloubil.

,,Možná proto jsou tvé rty tak neodolatelné. Teď když si tak blízko, přemýšlím, jestli si z tebe nemám udělat předkrm, nebo to chvíli vydržet a dát si tě jako dezert. Co zní líp?" optal se mě. Oči měl zastřené touhou a ještě více mě na sebe tiskl. Pocítil jsem jeho náhle vzrušení. Pousmál jsem se. Vyprostil jsem se z jeho objetí a šel k plotně, kterou jsem vypl. Vrátil jsem se zpět k němu.

,,Že bys mohl klidně obojí a jídlo určitě chvíli počká. Nezní tohle líp?" předložil jsem mu svůj návrh a na znamení, že to myslím vážně, jsem mu rukou zajel pod triko. Dvěma prsty jsem cestoval od pupíku až k hrudi. Zalapal po dechu a chytil moji ruku. Vytáhl ji z pod látky a připletl si se mnou prsty.

,,Zní to o dost líp." šeptl a opět se usmál tak, že měl místo očí čárky. Naštěstí už mě to tolik neiritovalo. Spojil jsem naše rty a vášnivě ho políbil.

Začali jsme spolu pochodovat do ložnice, aniž bychom rozpojily naše rty. Opatrně mě položil na postel a přisál se na můj krk. Hodnou chvíli tam zůstal a já věděl, že kvůli němu zase budu muset použít velkou dávku makeupu, abych to zamaskoval.

Postupně cestoval svými rty po mém těle a zbavoval mě oblečení. Ani já jsem neotálel a snažil se mu vše dostatečně oplatit.

Zanedlouho jsme skončili nazí a spojení těly. Ačkoliv jsem to zpočátku nechtěl přiznat, skvěle jsme do sebe zapadali. Vše, co dělal bylo tak dokonalé. Miloval jsem, když jeho horké rty hýčkaly mou kůži, když se jeho prsty procházely po mém těle, když se jeho boky pohybovaly proti těm mým, když mi šeptal sladké slůvka a také vzdychal mé jméno.

Znavení ukojením našich potřeb jsme vedle sebe leželi s propletenýma nohama Vzájemně jsme si hleděli do očí a spokojeně se na sebe usmívali.

,,Mám pocit, že můžu jít do sprchy znovu." šeptl jsem a prstem zlehka jezdil po jeho ruce.

,,Tak s ní nikam nespěchej. Chci ještě chvíli ležet takhle a pak můžeme jít spolu. Jsi tak rozkošný." pošeptal nazpátek a něžně mě políbil.

,,Ty jsi víc."

,,Tak to ani zdaleka." ihned mi to vyvrátil a vtiskl mi další polibek.

,,Fajn, tak nejsi roztomilejší, ale rozhodně jsi víc sexy."

,,Tím si taky nejsem tak úplně jistý." řekl a začal se smát. Přiložil mi dlaň na tvář.
,,Wonnie, víš že tě miluji?" optal se se sladkým úsměvem.

,,Vím. A ty víš, že tě miluji?" nadhodil jsem nazpátek. Nemiloval jsem ho, doslova jsem jím byl posedlý. Nechtěl jsem ani pomyslet na to, že bychom se někdy rozdělili.

,,Vím to. Chtěl bych, aby tato chvíle nikdy neskončila a já se tak mohl válet vedle tebe už napořád." pověděl Eunwoo a ještě víc se ke mně přitiskl.

-------------------------------------------------------------------

Ze vzpomínání mě vyrušil dým a nepříjemný pach. Rychle jsem přiběhl ke kamnům a vypl sporák. Vzal jsem si utěrku a začal s ní máchat ze strany na stranu. Otevřel jsem okna, abych vyvětral pach spáleného jídla. Když jsem viděl, co všechno jsem způsobil, přešla mě chuť na vaření. Oklepal jsem se zimou, když mě ovál chladný vítr.

Šel jsem do pokoje a vzal si první mikinu, na kterou jsem sáhl. Byla mi tak hrozně velká a snad ani nebyla moje. Nejspíš si ji tu nechal Minhyuk, říkal jsem si. Každopádně mi to bylo jedno, hlavně že to splnilo účel. Sedl jsem si na postel a zadíval se na fotku, kterou jsem měl položenou na nočním stolku.

,,Proč jsem ji ještě nevyhodil?" optal jsem se nahlas. Vzal jsem si ji do rukou a hodnou dobu na ní hleděl. Byl jsem na ní tak šťastný i on vypadal šťastně...ale byl opravdu šťastný? 

Pokračování příště...