Ahoj!! Věnováno KaaBurdikov <3 tak tady máš slibovanou kapitolu, doufám, že se ti bude líbit :33

Povzdechl jsem si a frustrovaně si prohrábl stále mokré vlasy. I přes to, že jsem spal, cítil jsem se tak vyčerpaně. Nejspíš za to mohl ten sen. Pousmál jsem se. Jaká ironie, že se něco takového stalo...jen trochu jinak. Tehdy jsem si myslel, že jsem našel své štěstí, ale nakonec se ukázalo, že se jednalo spíše o zkázu.

-----------------------------------------------------------------

Dorazil jsem později než obvykle. Pozdravil jsem se s pár známými a prohodil s nimi pár slov. Čekal jsem, až se ukáže Eunwoo. Jindy už by mi stál v patách, ale dnes ne. Třeba ani nedorazil, pomyslel jsem si. Ačkoliv jsem si nemohl být jistý svou domněnkou, vítězně jsem se usmál a šel najít Rowoona.

Když jsem jej našel, byl s ním i Eunwoo, jenž nebyl zrovna v nejlepším stavu. Podle toho, jak se motal, jak ukazoval na dlouhána prstem s potutelným úsměvem a mluvil na něj nesrozumitelnou řeči, byl opilý. Když mě viděl, zeširoka se usmál. Zabodl mi prst do hrudi a palcem druhé ruky přejel po mých rtech. Náhle se podíval na Rowoona.

,,Tohle miluju." řekl a pořád se tak přihlouple usmíval.

,,Neposlouchej ho, už zase mluví z cesty. Vypadá to, že se dnes nezdržíme, popovídáme si jindy." řekl jsem s načervenalými tvářemi. Chytil jsem Eunwooa za ruku a táhl ho pryč.

,,Ale on mi jen předváděl..." víc už jsem neslyšel, ale raději jsem to slyšet nechtěl.

,,Zbláznil jsi se?" optal jsem se jej, aniž bych čekal, že mi odpoví normálně.

,,Zbláznil jsem se do tebe." řekl jako by nic.

Zakroutil jsem nad ním hlavou a táhl ho ke svému autu. Posadil jsem ho do auta.

,,Kam jedeme?" optal se a nevinně se usmál.

,,Odvezu tě domů, tak mi řekni adresu dormu nebo bytu." pověděl jsem už o něco klidněji.

,,Nepamatuju si adresu a v dormu nikdo není."

,,A co s tebou mám teď dělat? Nechat tě tu nemůžu. Nejspíš mi nezbývá nic lepšího, než tě vzít k sobě." poslední větu jsem téměř zašeptal. Nechápal jsem, proč jsem na něj byl tak hodný, když mě neustále štval.

Rozjel jsem se ke svému domu. Občasně jsem se na něj podíval. Buď pospával nebo se díval z okna. Zanedlouho jsme přijeli ke mně. Pomohl jsem mu vystoupit, neboť se zrovna neudržel na nohou. Ohlížel jsem se kolem a jen doufal, že nás nikdo neuvidí.

Došli jsme ke mně. Opřel jsem ho o zeď a vyzul si boty. Pomohl jsem mu se vyzout. Chtěl jsem ho podepřít. Ale on mě najednou stáhl k sobě a začal mě líbat. Už jsem ani nestíhal počítat, kolikrát to udělal. Ale tahle situace se mi opravdu nelíbila. Už tak jsem byl na pochybách a čím častěji tohle dělal, tím těžší bylo jeho polibkům odolat...a ne jen polibkům. A teď když byl opilý, bál jsem se, jak by to nakonec mohlo skončit.

Snažil jsem se ho od sebe odstrčit, ale nedokázal jsem to. Nakonec jsem se poddal. Vášnivě mě líbal a jeho ruce proklouzly pod látku mého trika. Cítil jsem jeho horké dlaně na svých zádech. I když se mi stále příčilo, za jakých podmínek to je, neotálel jsem. Vyhrnul jsem mu svetr z kalhot a začal zkoumat jeho sametově hebkou kůži. Odtrhli jsme se od sebe kvůli nedostatku vzduchu. Zadíval se mi do očí a vítězně se usmál.

,,Proč mi najednou přijde, že nejsi opilý?" optal jsem se.

,,Protože nejsem opilý. Kdybys nechal Rowoona domluvit, věděl bys to. Ale když sis myslel opak, nechal jsem tě v tom. Chtěl jsem vědět, co uděláš. Překvapil jsi mě." hlesl a jeho úsměv se ještě o něco rozšířil. A než  jsem stačil cokoliv říct, opět spojil naše rty. Jeho polibky byly stále naléhavější stejně tak i doteky rukou. Chtěl mě a já výjimečně nebyl proti. Začal jsem s ním pochodovat po bytě. Vzali jsme to přes sedačku v obývacím pokoji a stůl v kuchyni, než jsme nakonec bez svršků oblečení skončili v ložnici.

Povalil mě na postel a obkročmo si na mě sedl. Rty se sklonil k mému krku a sázel jej polibky. Většinou jsem při této činnosti byl já ten, kdo vedl celý akt, ale tentokrát to bylo jiné a já nemohl popřít, že se mi to líbilo. Poprvé v životě jsem chtěl někomu patřit. Rukou jsem mu vjel do vlasů a laskal je. Z mého krku postupoval rty níž a níž a u toho mi rukou střídavě hladil stehna. Takměř jsem zapomněl, že ten, kdo mě přivádí do euforie, je zrovna Eunwoo.

Zbystřil jsem, když se jeho ruce ocitly u zapínání mých kalhot. Instinktivně jsem je zadržel. Nechápavě jsem se na něj podíval. Sám jsem nechápal, proč jsem to udělal. Možná jsem byl jen překvapený, kam až to chtěl dotáhnout. Nebo to bylo kvůli tomu špatnému pocitu, který se vracel pokaždé, jakmile mi byl nablízku. Ignoroval jsem vše, co by tuto chvíli mohlo narušit ještě víc a dal ruce stranou.

,,Nemusíš se bát, budu na tebe hodný." pověděl s nevinným úsměvem. S těmi slovy mi rozepl kalhoty. Sesedl ze mě a stáhl že mě zbytek oblečení. Taktéž to udělal u sebe. Byl dokonalý ve všech ohledech. Chvíli si mě mlčky prohlížel a u toho se kousal do spodního rtu.

,,Jsi ještě krásnější, než jsem si myslel." řekl. Vtěsnal se mezi mé nohy a svými horkými rty mi začal sázet polibky na stehna. Zachvěl jsem se a celé tělo se ocitlo v plamenech. Toužilo po jeho péči stále víc a já se jen snažil nedat to tolik najevo, a tak jsem se kousal do rtu. Když dlaní obemkl můj úd, nedokázal jsem se držet zpátky a nakonec začal slastně vzdychat.

Nahradil dlaň za ústa. Byl jsem překvapený, co všechno jeho malá pusinka dokázala, o jazyku ani nemluvě. Měl jsem pocit, že jsem se ocitl v ráji. Jakmile mě uspokojil, vrhl se zpět k mým rtům. Sotva jsem popadal dech a on mě o něj chtěl nejspíš připravit úplně.

Aniž by mě upozornil, prstem pronikl dovnitř. Zpočátku to bylo nepříjemné. Ale když se ve mně začal pohybovat, zvykl jsem si. Postupně přidával další. Opět se přesunul na můj krk a začal jej laskat. Stejně jako to udělal s prsty opět mě nevaroval a pronikl do mě celou svou délkou.

,,Eunwoo!" křikl jsem bolestně a do očí se mi nahrnuly slzy. Drtil jsem prostěradlo v rukou a snažil se uvolnit, aby bolest co nejdříve pominula. Na tohle jsem opravdu nebyl zvyklý. Přiložil mi dlaň na tvář a palcem po ní jemně přejížděl. Oči měl zastřené touhou a na tváři spokojený výraz. Věnoval mi snad ten nejsladší polibek, jaký jsem u něj zatím zažil. Následně další a další. Přidal jsem se k němu. Jednou rukou jsem mu vjel do vlasů a druhou mi položil na rozpálené záda. Pootevřel jsem ústa a nechal ho proniknout jazykem dovnitř.

Začal se ve mně pohybovat...velice pomalu a s něhou. Stále mě u toho líbal a tlumil tak mé steny. Přidal na tempu a odlepil se od mých rtů. Podíval se na mě a já se jen stěží snnažil udržet oční kontakt. Musel jsem přivírat oči. Měl jsem pocit, že každou chvíli omdlím z toho, jak dokonalé jeho pohyby byly. Krátce jsem zahlédl jeho úsměv, než se přisál na můj krk. Zaklonil jsem hlavu, aby měl lepší přístup. 

Netrvalo to již příliš dlouho a Eunwoo s hlasitým vzdechnutím mé přezdívky vyvrcholil. Ještě chvíli ve mně setrvával a sotva popadal dech. Nebyl jsem na tom o moc líp. Když mohl normálně dýchat, vyjel ze mě. Natáhl se pro deku na kraji postele, lehl si vedle mě na bok a zakryl nás. Otočil jsem se k němu a omotal mu ruku kolem pasu. Přitáhl si mě blíž a letmo mě políbil na rty. Cítil jsem, jak byly napuchlé od všeho toho líbání, ale i přes to jsem neodolal a věnoval mu vášnivý polibek. Odhrnul mi zpocené vlasy z čela a sladce se na mě usmíval. Vrátil ruku zpět a i tu druhou mi zespodu omotal kolem pasu.

,,Miluji tě, Wonnie..." řekl a sevřel mě ve své náruči.

-----------------------------------------------------------------

Slepě jsem uvěřil jeho slovům a jako zamilovaný hlupák jsem mu tyto slova opětoval, což jsem nikdy neměl dělat...

Pokračování příště...