✧ Rune Johansen ✧

Cítil se naprosto špatně.

   Bylo mu jasné, že se to Noah dřív nebo později dozví. Jenže Rune tiše doufal, že tentokrát to nepraskne a bude mu to moct říct sám později. Ale Aurora uspořádala vlastizradu.

   Viděl, jak je z něj Noah zklamaný. Viděl to už v tu noc, i když ve tmě na sebe skoro neviděli. Taky ho děsilo, jak v klidu to vzal, i když mu bylo jasné proč. Kdyby nebyl nemocný, nejspíš by se s ním už rozešel. Jak sám Noah řekl, už by stal před jeho bytem a Noah by mu házel věci z okna.

   "Co se děje mezi tebou a Noahem?"

   Mason ho vyrušil z přebytečného přemýšlení. Rune lehce zavrtěl hlavou, aby se vzpamatoval. "Co by?" odpověděl, aniž by se mu podíval do očí. Za deset minut měla začít zkouška orchestru.

   "Vždycky jste tady jak jeden a dneska se Noah baví s Annou? Ale no tak, Noah nesnáší Annu a Anna nesnáší Noaha. Něco mi tady nehraje."

   Rune se chytl jeho první věty. "Vážně jsme furt jen spolu? Ani mi nepřijde. Může se bavit s ostatními z orchestru, ne?"

   "Samozřejmě, že může. Ale tohle je Anna. Je jasný, že se mezi vámi něco stalo. Ty jsi byl taky úplně mimo, než jsem přišel."

   Rune si povzdechl. Mason je znal už moc dobře, především Noaha. Bylo jasné, že pozná, když s jeho nejlepším kamarádem něco je. A jelikož nikdo neměl rád Annu, se kterou se Noah opravdu přímo bavil, přišel Mason za Runem.

   "Lhal jsem mu," odpověděl po chvíli stručně Rune. Mason už otevřel pusu, aby se na něco zeptal, ale Rune ho ještě předběhl. "Vzal to v pohodě, jen se tolik nebavíme. Za týden ani nepoznáš, že by se mezi námi něco stalo."

   "Lhal? O čem? Teda pokud to není extra tajný," zeptal se opatrně Mason.

   "Žádný podvody nebo tak. Jen opět moje podělaný zdraví."

   Mason stáhl rty do úzké linky. "Takže jsi mu podruhé lhal o tvém srdci? Tak to mě Noah překvapil, na tvém zdraví mu záleží snad nejvíce. Asi už ho nedoprovázíš, co?"

   Rune zavrtěl hlavou. "Ne, doprovázím! To právě překvapil mě. Říkal, že mě nebude přesvědčovat a že se umím rozhodovat sám, i když je proti tomu, abych s ním hrál."

   "Jasný," uchechtl se Mason. "Je mi jasný, že ty bys z toho nevycouval, ani kdyby se ti opravdu něco stalo."

   Rune se koukl na druhou stranu místnosti, kde byl Noah s Annou. Vypadali, že s hovorem už končí, jelikož byl Noah vykročený jednou nohou pryč.

   "Noah mi už několikrát vyprávěl, jak tvrdohlavý jsi," pokračoval Mason, a tak se na něj Rune otočil. "A vím, že s tou celou soutěží to děláš pro něj. A neber si to osobně, ale možná by bylo dobré se zamyslet, co je pro Noaha nejlepší. Ano, o té soutěži mluvil dlouho a kdyby to vyhrál, otevřely by se mu neuvěřitelné šance, ale možná už v jeho životě není tahle soutěž nejdůležitější. Možná už jsi to ty a tvoje zdraví."

   Rune nakrčil obočí. "Myslíš tím, že-"

   "Myslím tím," přerušil ho Mason, "že možná by byl Noah šťastnější, kdyby jste s tou soutěží prostě sekli, jelikož jsi pro něj důležitější než ta soutěž. Jeho priority se změnily od toho, co jsi se tu objevil. Teď se už nestresuje kvůli tomu, aby vyhrál, více se stresuje, protože se bojí o tebe."

   Rune se zahleděl do země a mlčel. Nikdy nad celou tou situací takhle nepřemýšlel. Přece nemohl být pro Noaha důležitější než soutěž, na kterou se připravoval přes tři roky? Když se seznámili, nemluvil o ničem jiném. Byl připraven všechny rozdrtit a vyhrát.

   "A nepochybuj o sobě, Rune. Opravdu si pro něj tak důležitý. Mluvíme spolu hodně, tak to přece vím," dodal Mason. "Ale je mu jasné, že kdyby ti řekl, že se soutěží končí, myslel by sis, že je to kvůli tobě a tvému srdci. A měl bys pravdu, ale opravdu jsi ty jeho priorita a soutěž je mu jedno."

   Rune zavřel oči. Ano, to si přesně myslel. Kdyby nebylo jeho srdce, Noah by v klidu v soutěži pokračoval a to mu nikdo nevyvrátí. Rune byl jeho brzdou v lidské podobě. "To tě na mě poslal nebo co?"

   "Ne," pousmál se Mason. "Vlastně mi zakázal ti to říct. Ale když vás dva vidím... Ta soutěž vám za to nestojí."

   Jestli se Rune už probudil s tím pocitem, že se cítil špatně, teď se cítil ještě hůř. Nejraději by se rozběhl domů a schoval se pod peřinu. Jenže musel na zkoušku.

   "Uhm, zkouška začne. Měl bych jít, ještě musím na záchod," zamumlal směrem k Masonovi a začal se vytrácet. Mason na něj ještě dvakrát zavolal, ale Rune pokračoval. Nepozorovaně proběhl i kolem Noaha, který se stále bavil s Annou, nejspíš ho nechtěla pustit. Jestli mluvila o jejích kočkách, tak to pak bylo jasné.

   Rychlým krokem došel na záchody. Nezavíral se do žádné kabinky, jen si nejprve opláchl obličej a pak se vydal k oknu na konci místnosti. Prázdně koukal do okenic překrytých ochrannou fólií.

   Nevěděl, co má dělat. Byl naprosto zmatený.

   Netrvalo dlouho, než někdo vešel. Rune trochu zkameněl, doufal, že to byl někdo z orchestru, kdo se ho nebude ptát, proč tak postává u okna, ze kterého není ani výhled. A opravdu nikdo na něj nepromluvil. Místo toho ucítil na týle něčí rty. Noah.

   Rune nereagoval. A tak ho Noah zezadu objal. "To se se mnou nebavíš?" zeptal se.

   Rune se v Noahově objetí uvolnil. V tu chvíli mu v hlavě vrtalo, jestli je pro Noaha opravdu tak důležitý, jak Mason říkal. Rune samozřejmě věděl, že ho Noah miloval, ale už od začátku byl smířený s tím, že než bude po soutěži, bude právě tato soutěž u Noaha na prvním místě.

   "Mason mi řekl, že ti vše vykecal," přiznal Noah po chvíli. "Vše, co jsem u řekl. Zrádce jeden."

   "Tak jsme si kvit, ne? Aurora prozrazuje mě, Mason tebe," podotkl Rune. Oddělal ze sebe Noahovy ruce, aby se mohl k němu otočit.

   Noah pokrčil rameny. "Asi jo," přikývl.

   Chvíli bylo ticho. Noah tiše sledoval Runeho, jak se uvnitř sebe pere s tím, jak by měl formulovat další otázku. "A je pravda, co Mason říkal? Že jsem pro tebe důležitější než ta soutěž?"

   Noah se v tu chvíli na něj podíval, jako by to snad Rune nemyslel vážně. Jako by nevěřil, že něco takového právě vyslovil. "Samozřejmě, že jsi. Pokud Mason moje slova nějak nepřekroutil, všechno je pravda. Nejraději bych s tou soutěží skončil, ale vím, že ty bys mě nenechal a dával by sis to za vinu."

   "Ale vždyť ta soutěž je pro tebe všechno. Byl jsi na ni připravený jít snad už před třemi lety. Neustále se chceš zlepšovat v hraní jen proto, abys měl jistotu, že všechny porazíš. Kdybychom spolu nezačali chodit, jak si původně říkal, čistě profesionální vztah, klidně bys mohl-"

   "Máš pravdu," přerušil ho Noah. "Kdybychom spolu nechodili, všechno by bylo jinak. Ale tak bych to já nechtěl. Nikdy jsem ani chvíli nezalitoval, že jsme spolu. Lidi se mění a mění se i jejich priority. Takže jo, jakožto můj přítel, jsi pro mě to nejdůležitější, i když ta soutěž bývala pro mě vším. Už to chápeš?"

   Noah mluvil tiše a srozumitelně, jako by mluvil s malým dítětem. Rune se mu nedivil, taky si jako malé dítě přišel. Jeho hlava pořád úplně nechápala, že může pro někoho znamenat tolik, kolik znamenal pro Noaha.

   "Takže s tou soutěží chceš opravdu skončit?" zeptal se tiše. Nejspíš už měli být na zkoušce.

   "Vím, že už nejsem jediný, pro koho je ta soutěž důležitá. Vím, že tím chceš mně i ostatním dokázat, že i přes tvé srdce můžeš dělat hudbu a vystupovat, takže tohle rozhodnutí není jenom na mně," vysvětlil Noah. Rune k němu zvedl pohled. Noah pokračoval: "Skončíme, jen pokud to opravdu budeš chtít i ty."

   Rune si skousl ret. Přišlo mu to téměř jako Sophiina volba.

✧

Všem, co dělají zítra přijímačky, hodně štěstí! I když doufám, že tady nikdo z vás není, neprokrastinujete a pilně se učíte :D