32| dlouho jsme se neviděli

Rune Johansen 

Noahova postel se rozpadala. Ne proto, že by na ni až moc často dělali dospělácké aktivity, ale proto že to přece jenom byly obyčejné palety, které tu měl už od toho, co se nastěhoval, a na nich matraci. Ano, vypadalo to stylově, umělecky a k Noahovi by člověk přesně takovou postel přiřadil, ale už z ní taky bolela záda.

   Když se jednoho dne probudil s lehkou bolestí pod krkem, jelikož matraci pod jeho hlavou držely už jen knihy, začal na posteli válet sudy s očekáváním, že narazí na Noaha. Jenže dokutálel se na druhý konec postele. Zakňučel.

   "Vzhůru?" ozval se Noah z druhé strany místnosti. "Dneska nějak brzo."

   Rune se rozvalil přes celou postel. "To proto, že se ti rozpadá postel. Měl by sis koupit novou."

   "Mám to v plánu. Jen nemám čas," odpověděl Noah. "Zítra mám dvě schůzky a zkoušku, pozítří zaskakuju na koncertě v jednom orchestru."

   "Tak dneska. Co děláš dneska? Půjdu s tebou a pomůžu ti vybrat takovou, aby se mi na ní spalo dobře," usmál se Rune a zapřel se o lokty. Uviděl, že Noah sedí na sedačce a snídá. V jeho malé televizi šel snad na tu nejmenší hlasitost nějaký pořad.

   Noah se otočil, aby na Runeho viděl. "A Víš, že dneska snad nic nemám?" zamyslel se. "Ale mám pocit, že něco tu bylo. Něco důležitého a já na to zapomínám."

   "Je tady něco důležitého. Koupě tvé nové postele," zamumlal Rune a praštil sebou zpátky do matrace, jenže měl pocit, že uslyšel nějaké křupnutí. Vytřeštil oči a vystartoval z postele za doprovodu Noahova smíchu.

   "Dobře, půjdeme dneska vybrat novou postel," souhlasil konečně. 

   Rune opatrně sebral z postele deku, kterou si tady u Noaha přivlastnil, jako by se ta postel měla snad každou chvíli rozpadnout úplně, a zabalil se do ní. Přešel tak k sedačce a posadil se vedle Noaha. Když si všiml, že Noah celou dobu pojídá nakrájené kusy jablka, vzal si hned dva kousky a jako by se nic nedělo, koukal na televizi.

   Noah se na něj pobaveně díval skoro tři minuty, než se Rune k němu otočil a s plnou pusou se zeptal: "Co je?"

   "Ty jsi tady snad více zabydlenej, než já sám," podotkl a Rune se zakřenil. "Nastěhovat se sem třeba nechceš?"

   "Až mi uděláš alespoň trochu toho místa ve skříni, jak furt slibuješ, abych ti furt nekradl oblečení, popřemýšlím o tom," odpověděl s úsměvem. Pravda byla, že i teď měl na sobě Noahovo triko a boxerky.

   "Ne ale vážně," řekl najednou Noah a Rune se zarazil. "Až celá ta soutěž skončí, mohl by ses sem nastěhovat. Nebo možná i do lepšího, jestli tu soutěž vyhraju. Stejně jsi tady furt."

   "A kupuju jídlo místo placení nájmu," vyklopil ze sebe Rune. Za ten čas, co byli spolu, mezi nimi tak nějak vznikla dohoda, že Rune kupuje potraviny, když už je stejně neustále u Noaha. Ve svém apartmánu spal Rune maximálně tak třikrát do týdne. Teoeticky už u Noaha bydlel.

   Noah se zasmál. "O nájem mi vážně nejde, neboj. Jen se mi líbí ta myšlenka, že bychom bydleli spolu. Po soutěži, protože jinak by ses z toho neustálého cvičení asi zblá-"

   Rune byl myšlenkami právě v oblacích, taky se mu líbila představa, že by nemusel neustále bloudit mezi dvěma byty, takže si nejprve ani nevšiml, že se Noah sekl uprostřed věty.

   "Kolikátého je?" zeptal se, jako by si něco strašného uvědomil, a začal hledat svůj telefon.

   "Osmého, proč?" odpověděl Rune. Noah se plácl do čela, otevřel pusu, že promluví, ale vyrušil ho zvonek.

   "Právě proto," zamumlal. "Naprosto jsem zapomněl. To byl ten blbý pocit, že na něco zapomínám!"

   "Kdo to je?" zeptal se Rune, když se Noah začal zvedat ze sedačky, aby šel otevřít.

   "Nový klavírista. Naprosto jsem zapomněl, že jsme přesunuli naši zkoušku na ráno, protože odpoledně něco má." Noah popadl z opěradla sedačky mikinu a hodil ji Runemu. Po cestě našel ještě nějaké kalhoty, tak mu je hodil taky, i když nevěděl, čí byly. Rune si rychle začal oblékat.

   "Nezmínil ses, že jsi už našel doprovod," zmínil se ještě Rune, zatímco si v rychlosti oblékal kalhoty. 

   Noah se ještě zastavil a otočil se. "Není to jistý. Uvidím, jak nám to spolu půjde, takhle jsem to zkoušel už se dvěma. Ale opravdu doufám, že tenhle se na mě nevykašle, protože první kolo soutěže je už za tři měsíce a já vážně potřebuju cvičit." zašeptal, aby ho klavírista za dveřmi neslyšel.

   Pak už šel otevřít, zatímco se Rune pral se zapínáním u kalhot. Jenže jakmile zvedl pohled a uviděl, kdo právě vchází do Noahova bytu, modlil se, ať je to jen noční můra.

   "Rune, tohle je-"

   "Brent, já vím," přerušil ho Rune.

   Brent jakoby si až ve chvíli, kdy Noah vyslovil Runeho jméno, uvědomil, kdo je. Samozřejmě, pomyslel si Rune.

   "Rune," řekl v klidu. "Dlouho jsme se neviděli."

   Noah mezi nimi zmateně těkal pohledem. Nastalo trapné ticho, kdy tam všichni tři jen stáli jako solné sloupy a dívali se jeden na druhého.

   "Někdo, kdo by mi řekl, co se tady děje nebo?" zeptal se opatrně Noah. Rune se jen mlčky dal do chůze a začal si brát věci, které potřeboval na cestu domů.

   Brent si mezitím odkašlal. "Spolužáci z konzervatoře. Tedy než Rune skončil."

   Rune si zrovna házel do tašky peněženku a mobil, když zavřel oči, aby se uklidnil. Jo, tedy než Rune skončil. Potřeboval vypadnout. 

   Věděl, že si bude muset pak s Noahem popovídat. Bude mu muset vše vysvětlit, což se mu ani trochu nelíbilo, protože vážně se snažil na tohle období jeho života zapomenout. Noah věděl, že Rune konzervatoř nedodělal, ale že i tak nemá problém se prosadit, protože má talent. Jen nevěděl, za jakých podmínek toho nechal.

   Když měl vše, co potřeboval, dal se na odchod. Když kolem nich procházel, zastavil se u Noaha a dal mu rychlou pusu na tvář. "Uvidíme se na zkoušce?"

   Noah zmateně pomalu přikývl. "Jasně."

   Bez jediného dalšího slova odešel. 

   Hned jakmile za ním zaklaply dveře Noahova bytu, začal se modlit, aby Brent Noaha doprovázet nechtěl. Rune věděl, že ty dva potencionální doprovody Noaha odmítli, když jim řekl,jak soutěž bude probíhat a kolik času tomu vlastně chce věnovat.

   Jenže Rune znal Brenta moc dobře. Ten člověk by udělal cokoliv proto, aby se zviditelnil. Cokoliv proto, aby nad Runem vyhrál. Takže teď, když se mu naskytla nečekaná šance, určitě se jí chytí.

   Vytáhl svůj mobil a napsal Noahovi, že se omlouvá za to, jak zmizel a že mu vše vysvětlí. Noah mu odepsal do několika sekund.

bloom bloom POW🎻
jsi v pohodě? nemám tu zkoušku odložit?

kjæreste❣️
v pohodě
nic neodkládej

třeba poznáš, co je to za

člověka bez toho, abych 
ti to musel říkat 🙃
...
uvidíme se odpoledne👨‍❤️‍👨

bloom bloom POW🎻
🙄
👨‍❤️‍💋‍👨


   Rune se pousmál, než si vytáhl sluchátka a zapnul si hudbu na cestu domů. Doufal, že tak zažene obraz Brenta a Noaha v jedné místnosti, ale marně.


ano, přerušila jsem pravidelnost a jsou tady dvě kapitoly runeho po sobě. ale já potřebovala jeho pohled.

a taky - jak má noah pojmenovaného runeho v telefonu, je to norsky a znamená to něco jako beloved one, nejdražší nebo přítel/přítelkyně akorát gender neutral a přišlo mi to strašně cute, takže 🥰

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top