Každé slovo, každá věta,
Každá zmínka,
Každá vzpomínka.
Všechno tohle,
Hlodá mě,
V hlavě mé.

Píchá u srdce,
Způsobí bolehlav.
Přízeň, či nenávist.
Možná že i závist.
V břiše motýlci?
Nebo orgány se hroutící?

Navždy, všechno bude fajn,
Já rád na to vzpomínám.
Lidé hrají si na kamarády,
Většinou jsou to jen zrůdy.
Předstírají zájem a zjišťují,
Mě tím jen zabíjejí.

Každý kamarádem je,
jen když se to hodí,
Když někomu život se boří.
Člověk chce zahrát si na dobráka,
Pak otočí se,
nic už ho k tobě neláká.

Každou ránu,
Nějaká náplast zaplácne.
Vždy však bolí to,
Když i ta se strhne.
Když se s kůží něco stane,
Náplast dáme tam další.
A takhle stále dokola,
Pořád to všechno běží.

Člověk naivní,
Věří každému.
Samé výhrůžky a lži.
Nezájem, či nepochopení.
Díky tomu většinou vše končí,
Náplasti už se zase hledají.

.........
Nuda, depka, ale ospalost nikde