Zase ty? Dneska ti to nestačilo?

Myslím, že dneska si mě potrápil dost.

Tvůj hlas je otravný. Jak bych si přál, aby se to změnilo...

Nebuď naštvaný, máš přece nějakou ctnost, ne?

Jdi pryč, jdi, já...nechci tě tady!

Chápeš to? Protože se mi vysmíváš!

Šeptáš mi sladká slůvka zrady,

nebudu tě poslouchat. Ty mě neovládáš!

Nebudu brát do ruky ten nůž. Nemám důvod! Nebudu...

Mlč, prosím tě. Když říkám že ne, tak tím myslím NE.

Můj život má cenu. To co říkáš se nestane.

Rodině na mě záleží! Nedělám jim jenom ostudu. Nestydí se za mě...

Ten dnešek byl....byl výjimka. Omyl.

Snažil jsem se. Tu krev jsem smyl!

Špatná doba, špatné místo. Já za to nemůžu.

Co si to dovoluješ? Já přeci nelžu!

Ne, mlč! Nemůžu za to. 

Byla to, byla to nehoda. Vážně.

Ale, ale, vždyť si mi řekl ať to udělám. Nemůžu za to....

Já nechtěl. Nechtěl jsem. Ty si mě k tomu navedl. Ty, ty svině!

Já tě nechtěl poslouchat!

Byl jsi ale moc silný, a já jen...slabý.

Jak jsem to musel udělat, když si na mě nepřestal pokřikovat!

Pokřikovat, jak se ti moje chování nelíbí...

A to jsem se choval jsem se ukázkově! Jak si chtěl!

Tobě to ale nestačilo. Byl jsi na mě hnusný. 

Šeptal si, ať se chovám jak říkáš, a ty nemusíš být potom rozzlobený.

Dělal jsem jen, to co jsem měl.

Nechtěl jsem, nechtěl jsem, NECHTĚL JSEM!

Ona, ona křičela. Brečela, prosila.

A ty si mě dál povzbuzoval svým odporným líbivým hlasem.

Kdyby si mlčel, stále by tady byla!

Vím že tady není, neopakuj mi to!

Vím, že bez ní nedokážu žít!

Chybí mi, chci za ní. Vím, že stačí jen jedno gesto.

Nůž, nůž, nůž. Kolikrát to ještě zopakuješ, než mě necháš jít?

Dokud ho nevezmu do ruky a co? 

Neudělám to samé co JÍ?

To neudělám, nejsem blázen!...za co?

Za to, že se s ní znovu potkám? Co když se mě ale bojí?

Dobře, dobře, máš pravdu...jako vždy. 

Jen...jen se natáhnout pro ten nůž.

Nebojím se! Nemám strach. Nebojím se. Nikdy!

Nebuď posera. Tak se seber! Vzmuž!

Haha, bavím se sám se sebou. Jak hluboko jsem klesl.

Nojo, tak na mě nekřič! Už jdu na to...

Zmizíš, zmizíš pak i ty? Přejde to?

Já...měl jsem tě rád. Ale je už čas, aby...aby si i ty naposledy hlesl.

Vážně tam bude? Se mnou?

Samozřejmě že ti věřím...omlouvám se.

cítím, cítím se zvláštně, když mám tohle v rukou.

Už jsem zticha! Nekřič na mě! Já se nebojím! Nebojím s-....