Dáváš mi naději,
nadáváš mi při ději.
Nelíbí se ti scénář,
já však slyším jen z scén nářk.

Píšeš, hraješ, přepisuješ.
Škrtáš, s každou větou nadáváš.
Zápalka škrtá jako můj plamínek naděje,
vyhasíná, když se nic neděje.