Když nikde není bezpečno

a vzduch nasákne beznadějí.

Tak si tě jen přitáhnu blíž.

Cítíš, jak se na nás hvězdy smějí?

Vidíme svá zranění,

dovol mi být tvým světlem.

Sdílíme svou bolest,

nech mě, ať tě zavedu domů.

Nikde nejsme v bezpečí,

nikde se nám nedostane klidu,

Máme však jeden druhého

a do noci pouštíme trochu svitu.

Časy se mění a rány mizí,

není špíny, kterou déšť nesmyje.

A i když nám bolest není cizí,

tak tě prosím, buď má svatyně.

Až projdeme nekonečným bludištěm,

Až naplno spatříme svá zranění.

Celý svět se stane naším útočištěm,

vše zlé se v dobré změní.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Welshly Arms – Sanctuary