Místnost bez oken
s kamennou podlahou.
S tichým krokem
a se skloněnou hlavou.
Mířím k tobě.
K postavě schoulené na zemi.
Vypadáš tak drobně,
jak hříšník v nebi.
Skláním se nad tebou.
Ty v němé bolesti
natáhneš ruku svou
v tiché předzvěsti.
Pochopils kdo jsem,
mohu ti pomoci,
staneš se zas lvem.
Zbavím tě bolesti.
Jen jeden polibek
a vše bude pryč.
Zbavím tě vzpomínek
a vzduchu z tvých plic.
Tvé oči souhlasí,
hlava se nadzvedá.
Už tě nic nespasí,
duše se bohu odevzdá.
Letmé políbení
na prochladlá ústa.
Tohle je mé přislíbení.
Jest ukončená tvá cesta.
Tiše a neslyšně
odcházím od tebe,
další hlas volá mě spěšně.
Ty zatím míříš do nebe.
Jsem padlý anděl
ten nejmocnější z nich.
Hrdě nesu svůj úděl.
Den co den toliko setkání.
Beru i dávám,
nikdo mi neporučí.
Nikdy se nevzdávám.
Stejně skončíš v mém náručí.