Jen tak si lovím,
duše všem právě mrtvím.

A pak zde vidím tebe.
Měla jsi prý odejít do nebe.

Však tvá mysl hloupoučká,
že byla z tebe anorektička,

že žíly jsi řezala
a život si vzala.

Však tvých čerstvých patnáct právě bylo
a co komu z tebe zbylo?

Dopis na rozloučenou,
že bez lásky tvůj život je jen dobou bezcennou.

Kvůli neobětovanému vstahu,
jsi si v neby udělala rýhu.

Ty keci o tom jak moc ho miluješ,
že se o něj stále strachuješ.

A tohle vše vůči čemu?
Když ti sám řekl,
že jsi kráva k ničemu
a tvé lásky se zřekl.

Prý byla jsi na dně.
A spát ti nešlo,
ale jak blbce hlavně.
tě vlastní peklo.

Za tvoji hloupost
a silnou zbrklost,

že bez něj nechceš být
a rovnou ani žít.

Sebevrahem teď již jsi.