Říkají že sem vyšinutá.
Přitom to vůbec pravda není!
Sem jenom více vyvinutá.
Váš názor možná změním.

Představte si nosorožce.
Máte to?

Představte si ho růžového.
Máte to?

A teď si ho představte neviditelného!

Co? Že si z vás žerty tropím?
Vždyť stojí přímo za vámi!
Opravdu sem blázen, když ho vidím?
I s dalšími krásami?

Třeba vždycky když duha vyjde,
pravidelně po dešti,
stádo zlatých koní přijde
a kopyta si naleští.

Ta sou pak celá barevná.
Z té krásy až zrak přechází.
Duha je opravdu nádherná,
když zlatý kůň se po ní prochází.

Nebo třeba zajíci!
V ty věříte snad, ne?
Vykouzlí úsměv na líci.
A nejenom ve dne.

V noci totiž vylézají
z doupat někde v lese
zajíčci, kteří blikají.
Jejich světlo tmou se nese.

Svítí jasně jako hvězdy
na kterých se na ocáscích
houpají opičky jak hrazdy.
Pak přistávají na potocích.

Mají fialovou srst
a očička modrá jak studničku.
Vody si naberou plnou hrst
a pak s ní rosí travičku.

Když mají dílo hotové,
na nebe zas vyletí,
aby mohli skřítkové
oživnout vzápětí.

Ve dne sou jak z kamene
a zdobí zahrady.
V noci to však pomine
a staví základy.

Plánují totiž revoluci.
Proti lidem, to se ví.
Jednou utečou, někdy v noci.
A už nebudou kamení.

Staví si v lese vesnici.
A plánují, že za nedlouho
svým lidem vyplení lednici.
Nebude to trvat dlouho!

Ta vesnička je u paseky dryád.
To sou taková stvoření,
co nemohou se nikam vydat.
Ve stromech sou věznění.

A když strom se popraví,
Dryády pláčou, to se ví.
Smůla se vám pak na paty přilepí
a když se neomluvíte, tak se neodlepí.

Říkáte, že si vymýšlím?
Opak! Vy se pletete!
Když tak o tom přemýšlím,
špatně si asi žijete.

Hodily by se vám brýle,
když tyhle věci nevidíte.
Aspoň dvě, nebo tři dioptrie.
Jinak je nikdy neuzríte.

Ovšem když uvěříte,
pak je možné cokoli...

13:50 - 14:19
29 minut.
Kolem 18ti slok.
(když to sečtu po 4 řádcích)

PS.: To o Básnickém střevě i tohle sem přečetla učitelce a líbilo se jí to! :333