Samuel:
Lítal jsem z místnosti do další místnosti. Všechno muselo být na tom samém místě, bez jediné chybičky. Řeknu vám, v posledních dnech jsem měl největší stres v životě.

Doklidil jsem matčin pokoj a s bordelem seběhl po schodech dolů, kde před dveřmi stála sestra.

,,Proč neuklízíš, Louie?" zastavil jsem se.

Otočila se na mě celá vyjekaná. ,,Máma s Juilette-" jen, co to dořekla se rozevřely dveře. Dostal jsem infarkt.

Sestra přidržovala matku, která sotva chodila. Zlekl jsem se ještě více, co to má znamenat?

Schoval jsem za sebe nenápadně pytel s bordelem a hezky se na obě usmál.

,,Jste tu brzy." sešel jsem dolů.

,,Ano." unaveně řekla matka. Nevypadala dobře.

Natáhla ke mně ruce a já se k ní ihned přiblížil, objali jsme se. Pak mě políbila na tvář.

,,Vypadáš zrdceně." sekl jsem nechápavě pohledem po Juilette a pak zpátky matce. Odtáhl jsem se.

,,Jen se jí zamotala hlava." promluvila za ní Juilette. Od kdy za ní mluví?

Chystal jsem se něco namítnout, ale matka mě přerušila.

,,Sklenka vody by byla super, zlatíčko." požádala mě a teď se obejmula i s Louie.

Úplně jsem zapomněl, že ještě v ruce držím pytel a koberec je zcela zničenej.

,,Jasně." trochu panicky jsem řekl a rychle se rozeběhl do kuchyně.

Natočil jsem do skleničky z kohoutku vodu, blížil jsem se zpátky, ale cestu mi zastoupil Lewis.

,,Helouuu." zašklebil se.

Ignoroval jsem ho. ,,Postaral ses o ten koberec?" šeptl jsem frustrovaně.

Pohladil mě po ruce. ,,Je už dobrej." více se ke mně přiblížil.

,,Víš, že si to teď nemůžeme dovolit." pohotově jsem se rozhlédl.

,,Vím... vím." narovnal mi jeden pramínek vlasů. ,,Postarej se radši o matku." smutně si povzdechl.

,,Co tím myslíš?" nechápal jsem.

,,Nic. Jen je asi unavená." pokrčil rameny. Choval se zase divně, najednou bez emocí...

                                 ******

Donesl jsem matce vodu a ona si šla lehnout. Díky bohu si ničeho nevšimla. Prozkoumal jsem tedy znovu celý barák a zkontroloval koberec, vypadalo to v pořádku. Mohlo by to tak i zůstat, pokud se Louie neprořekne.

Šel jsem si sednout na gauč, zapl jsem televizi. Vedle jsem však ucítil něčí vůni, gauč se i trochu prohl.

Otočil jsem se, bylo tam prázdno. ,,Polož mi ruku na rameno, jestli jsi Carter." zasmál jsem se. Nic se nestalo. ,,Oh. Jaké překvapení, Jeremiah." zamrkal jsem. Potom jsem jen ucítil lehký pohlavek. Protivný, jako vždy.

Lewis:
Chtěl jsem jít za Samuelem, ale v kuchyni se objevil Carter. Ten vystrašenější.

,,Hele, tobě jsem ještě nedal přezdívku." vtipně jsem si ho prohlédl. ,,Třeba...." kousl jsem se slabě do prstu, dělal jsem mega soustředěnýho. ,,Připosranej špión? To by šlo."

,,Jsi v nebezpečí." hodil po mně vážným pohledem. Co to mele?

,,Kámo." přiletěl jsem se k němu. ,,Nejsem v nebezpečí, já jsem nebezpečí." zasmál jsem se.

Pokýval nesouhlasně hlavou. Chápu.. něco tuší.

,,Přišly motání hlavy?" trochu se mu rozklepal hlas.

Takže něco ví. Já tušil, že v tom budou mít svoje špinavý pracky!

,,Ne." zalhal jsem. Nemusím mu říkat vůbec nic.

,,V tom případě to příjde." odsunul se dozadu. ,,Vražda několika nevinných lidí tě zasáhne i teď." O tohle mu šlo.

,,Drž jazyk za zubama, nebo o něj příjdeš." zaťal jsem pěsti.

,,Oznámil jsem ti jen pravdu."

,,Jestli o tom bistru něco řekneš." zavrčel jsem naštvaně, ale hned jsem se zarazil. Do píči.

,,B-bistru?" zakoktal Samuel. Tohle byl jejich plán.... přilákat ho. Jsem tak debilní.

,,Ne... ne, já to vysvětlím." sám jsem se zakoktal, rychle jsem k němu šel.

Samuel:
Něco do mě mluvil, neposlouchal jsem ho. Proč mi to nedošlo dříve, že za ten požár může.. hrnuly se mi slzy do očí.

,,Prosím, poslouchej mě." prudce se mnou zatřepal.

Nemohl jsem se mu dívat do očí. Nebyl jsem už vystrašený, spíše zklamaný.... hodně moc.

Vrazil jsem mu do ramene, vyrazil jsem ke dveřím. Popadl svou bundu a nazul si boty. Nedokážu s ním teď být v jednom baráku.

,,K-kam jdeš?" pronesl zoufale.

Nic jsem neodpověděl. Otevřel jsem dveře a byl odhodlaný odejít, jenže on mě chytl za paži.

,,Nech si to vysvětlit." silně mě mačkal.

Trhl jsem se svou rukou. ,,J-je.. po všem." tiše jsem řekl a vyrazil pryč. Nemůžu uvěřit, co jsem právě vyslovil.

Pokud jste došli až sem, srdečně se vám omlouvám. 😔 Dnes vydám ještě kapitolu, nenechám vás čekat. *mrk, mrk.*