11. kapitola

Na obrázku Nao

Konečně je zase víkend, teď bych nepřežil jít znovu do školy. V klidu se poflakovat na týhle smradlavý ubytovně není špatnej nápad, alespoň si udělám jeden klidnej den, po tom, co se stalo v minulých dnech.

Po pár hodinách jsem se začal nehorázně nudit, ještě není ani odpoledne a já už nevím, co mám dělat. Můj žaludek mi ale hned dal najevo, že chce najíst.

Rozevřel jsem obří dvoukřídlou lednici a zíral do na jako na televizi. Tolik jídla... napadlo mě něco šíleného...

Taky jste někdy dostaly nápad, že si uděláte čokoládovou koupel a budete v ní jíst ovoce se šlehačkou, zmrzlinu a sušenky? Mě to do teď nenapadlo ani ve snu, ovšem... ušklíbl jsem se a v myšlenkách jsem se ďábelsky zasmál.

Okamžitě jsem začal napouštět vanu teplou vodou, kde jsem začal rozpouštět čokoládu. Připravil jsem si ovoce, sušenky a šlehačku a vše si naházel vedle vany.

Neobtěžoval jsem se ani zavírat dveře, proč taky, když tu žiju sám a ihned odhodil těch pár kusů oblečení, co jsem měl právě na sobě. Hupsnul jsem do vany, až to cáklo. Misky s jídlem jsem položil na hladinu, jako plovoucí lodičky.

Začal jsem se ládovat ovocem, které jsem namočil v čokoládě. Měl jsem tak plnou pusu, jak jen to šlo a ještě jsem na vrch nastříkal šlehačku.

Uslyšel jsem cvaknutí dveří, ale v zápětí se zase zavřely. Asi mě tu hledal Kazeki... blbec, přišel o můj nejlepší nápad v historii lidstva.

Přestal jsem se o to zajímat a začal jsem zdolávat ovoce, které jsem si naskládal do úst. Asi jsem to přehnal, protože jsem se jím začal dávit. Trochu jsem hekal, ale odmítal jsem to vyplivnout.

Z vedlejší místnosti se ozvaly kroky. Málem jsem se udusil, jak jsem se leknul. Zpoza dveří vykouknul...

...ten kluk.

,,Prosim tě, hlavně se těma mrdkama neudus, ty úchyláčku." Vyhrkl na mě černovlásek. Zase on.

,,Vove? Vá vsem ven..." snažil jsem se ho odrovnat mou dokonalou ,, promyšlenou" odpovědí, ale místo toho, jsem jako kanon vystřílel zbytek ovoce, co jsem měl v puse kolem sebe.

,,Já jen... mohl by jsi odejít a zavřít za sebou dveře? Chtěl bych se umít."

,,Ne, budu se dívat."

,,COŽEEEE?!!! P-Proč jako?"

,,Proč? Vždyť ty jsi se včera taky díval, takže... jo a ještě k tomu přidej bonus, kotě."

,,Jakej bonus? O čem to mluvíš, ty ajfelovko? Si snad spadl z vyšně... proč by se měl na mě koukat?! Di se koukat raději na svou holku!" začal jsem mlít úplný nesmysli a asi to nebyl zrovna nejlepší nápad.

,,A-Ajfelovko? CO? A jakou holku, to myslíš tu ze včera... no, to bylo jen... Proč ti to vůbec říkám, grrr. No, jak chceš, umyj se a rychle přijď za mnou. Máš mi co vysvětlovat!" A jeho zkrabacený ksicht jako šharpei zmizel za dveřmi.

No, nějak se mi podařilo zlikvidovat to ovoce a čokoládu a umýt se. Když jsem zjistil, že za ním musím jít jenom v delší košili, něco pod zadek a trenkách, zrudl jsem.

,,Proč bych ho měl poslouchat... takovýho pablba. Určitě si ze mě chce vystřelit nebo podobně. AAAAA takovej debil!" mumlal jsem si pro sebe, i když to poslední jsem spíš trochu vyjekl.

,,Debil, hmmm. Tak spusť ty..." sjel mě pohledem od hlavy k patě. ,,To se mě tu snažíš svádět? Musím ti říct ale jedno:JÁ NEJSEM NA K-L-U-K-Y."

,,Ne, nevim, proč bych měl a zrovna tebe. To už si nemůžu ve vlastním pokoji nosit, co se mi zlíbí? ...jo a vlastně... proč seš tady? To si sem šel jen kvůli tomu, že jsem byl včera na balkoně a ... no ty víš co a... teď se s tebou rozešla? Nebo něco podobnýho? Tak se mi chceš pomstít?" opravdu, co po mě chce.

Začal se hlasitě smát, vůbec jsem nechápal, o co mu jde.

Náhle přestal a s vážným výrazem pronesl:,,Tvůj pokojoj? Tak jo... teď je to náš pokoj. Žijme spolu šťastně až do smrti. Od dnešního dne budu okupovat tvůj zámeček, princezničko."

,,Na...vtf...co..grrrr... já....auuuvrnjhdv." nevím, co mu na to říct, jen:,, S tebou, to teda v žádným případě. Až do smrti, tak jo, čím chceš zabít, hned ti pomůžu, protože s tebou, to opravdu ŠŤASTNĚ nebude. A proč si nešel za Kaitem, ten má taky volný místo..."

Jen si vybaloval své věci a přes rameno na mě houknul:,,Ale já chtěl jít k tobě..." znělo to jako by malé dítě říkalo:,,Bráško, chtěl bych s tebou být ještě chvilku." A podívalo se na vás těma svýma roztomilýma kukadlama.

Hovno, může být sexy, cool a roztomilej jak chce, nesnáším ho. Tak a máme jasno.

,,Nao."

,,Co?"

,,Jmenuju se Nao."

,,Jo, dobře, Nao" jeho jméno jsem vyslovil přímo s nechutí.

,,A ty se jmenuješ jak, nebo je to tvé tajemství?"

,,Yuzo." Vyprskl jsem na něj, už fakt vytočeně.

Nesnáším ho kvůli jeho výšce, chování... jediný, co je na něm ústojný, je jeho ksicht, ale o ten bych se nebál. Myslím, že během našeho společného pobitu, mu ho ještě zjevně poupravím, k poměru věcem, co na něm nesnáším. Tak a mé Ďábelské plány mohou začít. Muhahahahahahahahahahaha!!!

$%O~=.0>CX

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top