Došly jsme k hradní bráně a zanechávaly za sebou loužičky vody. Jakmile jsme prošly branou, vytáhla jsem svou hůlku. Švihla jsem s ní a během vteřiny jsem byla zase suchá."Jak si to udělala?" zeptal se Sev zmateně."Sušící kouzlo. Používám ho na sušení vlasů." znova jsem švihla hůlkou. Teď už byl suchý i Sev."Díky Mio." řekl a pak udělal něco, co jsem opravdu nečekala.Sklonil se a dal mi pusu na tvář. Ihned jsem zrudla jako rajče. "Díky Seve." šeptla jsem. Severus byt také celý rudý. Chtěl něco říct, ale přerušil ho zvuk blížících se kroků."Tady jste."  funěla Lily, celá udýchaná od běhu. Když se rozdýchala, pokračovala."Proč jste celý červení?" zeptala se a přejela nás podezřívavým pohledem."No..." začala jsem ale nenapadalo mě nic, čím bych to mohla zamluvit. Naštěstí to ale napadlo Seva."Z tý tmy venku. Změna klima. Znáš to." mávl lhostejně rukou. Lily si nás ale pořád měřila pohledem.Nakonec se ale usmála."Je pozdě. Půjdeme na večeři?" zeptala se"Jasně." řekla jsem a na souhlas se ozvalo i moje břicho. Všichni tři jsme dostaly výbuch smíchu. Když jsme se konečně uklidnily, vyrazily jsme do velké síně na večeři. Lily si sedla k nebelvírskému stolu, a já se Sevem ke zmijozelskému. Jako vždy jsem si sedla vedle Seva. nandala jsem si na talíř zeleninový salát a bagetu. Zatímco Severus si nandal dvě kuřecí stehna s hranolkama. Jen jsem se nad tím zašklebila."Copak Grangerová? Dala by sis stehýnko?" zasmál se a zamával mi s ním před obličejem."Ježiši dej to ode mě." řekla jsem znechuceně a se smíchem zároveň." Jak si přejete madam." řekl se smíchem a dal si ho zpět na talíř. jen jsem nad tím pokroutila hlavou a věnovala se své večeři.Když ze stolu zmizelo jídlo, Brumbál tleskl a celá síň ztichla."Rád bych vám oznámil, že čas vánoc se velice rychle blíží. V letošním roce zde na vánoce zůstává požehnaně mnoho žáků. Proto jsme se rozhodly, že si vánoce trochu zpříjemníme. 22. prosince, se tedy bude konat vánoční ples!" v síni se ozval vzrušený šepot. I mě se rozzářily oči. Ples ve čtvrtém ročníku byl úžasný. 

podívala jsem se na Seva. V očích měl nadšené jiskřičky, stejně jako já."Myslím že jsem již řek vše. Přeji vám tedy dobrou noc."  Ukončil proslov Brumbál. Zvedla jsem se a za doprovodu Severuse, jsem se vydala do společenské místnosti."nesmrtelnost." vyslovila jsem heslo ke vstupu. Jsem ráda že se každý měsíc heslo mění. Z té čisté krve se mi vždycky přitížilo. Vešly jsme do společenské místnosti a já hlasitě zívla."Sem dneska nějaká utahaná. Asi už si pujdu lehnout. Dobrou Seve." řekla jsem a chtěla jsem odejít, jenže mě Sev chytil za ruku a otočil mě k sobě zpátky. Teď jsme od sebe byli asi zhruba 20 cm. Mohl by mi sakra někdo říct, proč mi tak hrozně buší srdce !?"ehm...já chtěl bych se tě na...na něco...na něco zeptat Mio." vykoktal ze sebe Severus. Bylo na něm vidět, že je nervózní a hodně špatně se mu dýchá."tak do toho."řekla jsem tak potichu, že se divím že to vůbec slyšel."ehm...ne-nešla bys...totiž...nešla by si se mnou..na...na ples?" vykoktal ze sebe znovu a viditelně si oddechl když to dořekl."Na ples, Tak...tak jo." vykoktala jsem pro změnu já stejně nervózně jako on"Skvělí...dobře...tak..dobrou Mio." řekl sklonil se ke mě a políbil mě na tvář. Než jsem stačila cokoliv říct zmizel jako blesk do chlapeckých ložnic."Dobrou." zašeptala jsem do ticha a podvědomě si sáhla na místo, kde ještě před chvílí byly jeho rty.Zatřásla jsem hlavou, abych zahnala myšlenky na Severuse a vydala jsem se do dívčích ložnic.Co se to se mnou sakra děje!? ptala jsem se sama sebe.

 Otevřela jsem dveře a ucítila na sobě pohledy všech třech mých spolubydlících."Hermi si v pořádku? Si celá rudá." řekla Cissa a měřila si mě starostlivým pohledem."Jo, jsem naprosto v pohodě." řekla jsem a nahodila na tvář úsměv."Tak proč seš tak červená?" řekla Morgana, založila si ruce na prsou a její obočí vylétlo snad až do vesmíru."No...víte jak Brumbál na večeři mluvil o tom plesu?"zeptala jsem se a oni kývly na souhlas."Tak už mě někdo pozval." řekla jsem a sklopila jsem pohled k zemi." To je skvělí. Můžu hádat? Hmmm.....SEVERUS!"vypískla Aby a já na ní vykulila oči."jak to víš?" zeptala jsem se nevěřícně."prosím tě to by uhodl každý. vy dva jste jak magnety." zasmála se Cissa. Cítila jsem že jsem zase rudá až na zadku."Neboj se. Hned při první příležitosti se vypravíme do Prasinek a nakoupíme ti šaty. Severus se z tebe posadí na zadek." řekla Aby a culila se jako měsíček."A co vy?" zeptala jsem se zmateně."Vždycky máme alespoň jedny šaty sebou. Znáš to. Mámy." zasmála se Morgana." Neboj se. Budeš dokonalá." dodala."Díky holky." řekla jsem a opět jsem se ocitla uprostřed hromadného obětí.

Slíbená kapitolka je tu. Sice trochu později než jsem plánovala...ale snad to tolik nevadí.

Co říkáte na Seva a Miu? Bude z toho něco? Jak myslíte že bude probíhat ples?

Bud ráda za votes a komenty.

Ahoj u další kapitolky.

Nikča <3