Seděla jsem se Sevem ve společenské místnosti, oba zabráni do svých knih. Já jsem byla myšlnkami úplně jinde. Stále jsem myslela na to, jak přimět Brumbála, aby mi pomohl. Zatím jsem došla pouze k jednomu řešení, ale to se mi vůbec nezamlouvalo. ,,Lásko kolik je hodin?" odtrhla jsem se od svých myšlenek. ,,Půl šesté. Za chvilku bychom měli vyrazit, ať nepromeškáme hostinu." pohladil mě po vlasech a vtiskl mi letmou pusu na čelo. V břiše se mi zatřepotalo hejno motýlů. Tak takhle vypadala pravá láska? 

,,Utekl to rychle." zašeptala jsem a opřela si hlavu o jeho hruď. ,,To teda. A ten náš sněhulák? Hotové umělecké dílo." uchechtl se.

,,Hele!" do zad mě zasáhla sněhová koule. Několikátá. Otočila jsem se na útočníka, který se momentálně smál jako pominutý. Moje tvář pomalu nabírala rudou brvu. Jak ze zimy, tak ze vzteku.  Vzala jsem do rukou hromádku sněhu a uplácala z ní pořádně vekou kouli. Podívala jsem se na Severuse a děkovala Merlinovi za to, že se stále smál a nedával pozor. Napřáhla jsem se a hodila. ZÁSAH! Koule Severuse trefila a dokonce mu srazila čepici. Teď jsem byla se smíchem na řadě já.

Než jsem se nadála už jsem se válela na zemi ve sněhu. Měla jsem to úplně všude. ,,TY!" teď už jsem byla opravdu rudá. Svalila jsem Severuse, který díky tomu, že mě shodil, stál nade mnou,a překulila ho pod sebe. Seděla jsem na něm a on byl až po uši ve sněhu. Dábelsky jsem se zasmála a shodila mu trochu sněhu ještě do obličeje.

,,Né dost vzdávám se, vzdávám!" volal z pod sněhu a smál se. ,,Dobře. Si propuštěn. " zasmála jsem se a slezla z něho. Posadil se a začal si z vlasů vyklepávat sníh. ,,Mír?" podal mi ruku. ,,Mír!" zasmála jsem se. ,,Času dost. Co si takhle postavit sněhuláka?" zasmála jsem se, když jsem v jeho očích zahlédla nadšené jiskřičky. O hodinu později už před námi stál dost křivý sněhulák. Na hlavě měl veliký hrnec a mrkvi místo nosu, pro které jsme si ještě zašli do kuchyně.

,, Nechci nic říkat, ale mám pocit, jako by ho před chvílí přejel Bradavický expres" zasmál se a já se k němu po chvíli přidala.

,,Půjdeme?" vytrhl mě z myšlenek a usmál se. jen jsem kývla na souhlas, celkem neochotně se z něj zvedla, a poté jsme ruku v ruce zamířili na večeři.

*****

Jakmile jsme usedly ke zmijozelskému stolu, ozvalo se síní cinkání o sklenku. Všichni rázem utichli a Brumbál povstal. ,,Vítám vás u štědrovečerní večeře. Jsem rád, že jsme se tu letos sešli v tak hojném počtu. Nezapomeňte, že vánoce jsou časy lásky a pohody, a tudíž není nic nemožné." odmlčel se a pohlédl směrem ke mě. No, spíše rovnou na mě. Zdálo se mi to jako věčnost, než svůj pohled odtrhl. Hluboce jsem vydachla, aniž bych si byla vědoma toho, že jsem celou dobu zadržovala dech. ,,Ale konec zbytečných proslovů. Užijte si jídlo a snad dostanete dnes všichni pod stromeček to, co si již celí rok přejete." zakončil svůj proslov a usedl zpět na místo. Tleskl a na stolech se objevila hromada jídla. ,,Co t mělo znamenat? Koukal na tebe, jako kdyby do tebe chtěl vypálit díru nebo co." zamračil se Severus. ,,Máš pravdu. Třeba jen vicítil moje problémy a chtěl mi tím jen naznačit, že mi pomůže. Víš přece jaké jsou obrazy drbny." zasmála jsem se, ale v hloubi duše jsem doufala, že alespoň polovina z toho, co jsem řekla je pravda. ,,Asi. Doufejme." usmál se a poté jsme se konečně pustily do jídla.

*****

"Mám pocit, že za chvíli prasknu!" zanaříkala Gana, jakmile jsme všichni padly na sedačku ve společenské místnosti."Já taky." kývala hlavou Cissy. My ostatní jsme se pouze snažily vydat něco jako souhlasné bručení. ,,Rozbalíme dárky!" vypískla Aby a já se jen zasmála. Všichni jsme se tedy přesunuli na zem ke stromku a pustily se do toho."Chci začít!" řekla jsem a popadla první dárek."Veselé Vánoce Seve." popřála jsem a políbila ho. Vtiskla jsem mu do rukou dárek ode mne. Severus udělal to samé. Všichni napjaté čekaly až to rozbalíme. ,,Ty první." kývl na dárek v mých rukou. Nadechla jsem se  a strhla balící papír. Otevřela jsem malou zelenou krabičku a v očích mě štípaly slzy. Vyndala jsem z krabičky zlatý náhrdelník s přívěškem ve tvaru obdelníku. Na jeho přední straně bylo stříbrně vyryté ALWAYS. Už jsem opravdu brečela. Když nad tím tak přemýšlím, tak brečím celkem často. ,,otevři ho" pobídl mě a objal mě okolo pasu. Udělala jsem co chtěl a otevřela obdelník. Uvnitř byla pohyblivá fotka náz dvou z vánočního plesu. Tancovali jsme a byli jsme šťastní. ,,Děkuju" objala jsem ho ,,Teď ty." přikývl a strh svůj balicí papír. Poté otevřel krabici ve tvaru krychle a vytáhl z ní sněhovou kouli. Sněžilo v ní, ale jinak byla naprosto prázdná. ,,Řekni Hermiona Grangerová a Severus Snape." poradila jsem mu. On to po mě zopakoval a všichni zalapali po dechu. V koli se začali "promítat" všechny naše společné zážitky až do této chvíle. ,,Vzpomínky budou přibývat, po každé naší společné chvíli, kterou spolu strávíme." řekla jsem a nervózně si rukou prohrábla vlasy. ,,Je to úžasný." řekl a věnoval mi dlouhý polibek, plný lásky a porozumění. 

Nakonec jsme si rozbalili i dárky od ostatních a odebrali se do postelí. Zítra musím zjít za bBumbálem a uskutečnit můj plám. Nedělám to ráda, a možná je to špatné rozhodnutí, ale jedině tak mi uvěří. naposledy jsem se zhluboka nadechla a ponořila se do říše snů.

*****

Ahojky!

Tak jsem tu znovu po celkem delší době s novou kapčou.

A máme tady Štědrý den!🙌

Jak se vám líbily dárky?

Chtěla bych oznámit jednu pro vás, doufám že dobrou zprávu.

Jako vynahrazení mojí častý nepřítomnosti kvůli zkouškám, jsem se rozhodla do poloviny května zveřejnit novou ff.

Bude se jmenovat MUGGLE...or not?  A najdete ji na mém profilu pod tímto coverem.

Mimochodem co na něj říkáte? Dala jsem si s ním opravdu záležet tak snad se líbí. 😊

No nic, to by bylo vše tak zase příště😘

Nikča💞