,,Rose, bereš si zde přítomného Arcalimona? Odevzdáváš mu své srdce na věky i přes všechny útrapy, které si pro vás život nachystá?" zeptal se Elrond oděn do zlatavého kabátce a pláště stojící před bránou propletenou rozkvetlými květinami. Rose ji vyráběla spolu s elfkami už několik dní.

Rose, stojící vedle Arcalimona v bílých šatech protkaných květy a s věnečkem ze stejných rostlin měla položený ve vlasech. Vypadala kouzelně, tváře se jí růžověly. Držela za ruku Arcalimona oděného to látek protkaných zlatými nitěmi. Oba vedle sebe vypadali nádherně a štěstím jen zářili. ,,Ano, " odpověděla Rose bez sebemenšího zaváhání. Na tenhle den nedočkavě čekala celé dva týdny a teď to bylo konečně tady.

,,A ty, Arcalimone, přjímáš Rose za svou manželku? V nemoci i ve zdraví? I přes těžkosti a krátkost života? Bereš si ji, dokud vás smrt nerozdělí?" pronesl Elrond a významně se na mladého elfa podíval. Byl moc zvědavý, jestli to Arcalimon doopravdy udělá, jestli si Rose doopravdy vezme. On však neváhal:,, Ano, přijímám ji do svého srdce." Žádná známka zaváhání se neobjevila v jeho hlase ani tváři.

,,Prohlašuji vás za muže a ženu. Nechť vás čekají jen ty nejkrásnější společné časy plné lásky a možná časem i dětí," pronesl Elrond s potutelným úsměvem. Není většího kouzla než nově vzniklého života. Dětí je velice potřeba a takto neobvyklé spojení člověka a elfa může být pro budoucí generace nevídaným přínosem a vzorem. Může to vést ke zlepšení vzájemných vztahů.

Rose a Arcalimon se políbili a ozval se hlasitý potlesk. Slavnost mohla začít. Nejdříve proběhla slavnostní hostina, udělaly se některé elfské a některé lidské zvyky a pak už byla volná zábava. Hudba hrála a všichni pili, jedli a veselili se. Byla tu moc příjemná atmosféra. Nikdo se s ničím netrápil. Toho večera se vypilo hodně vína.

Naši novomanželé se drželi neustále spolu. Seděli spolu u stolu, procházeli se a hodně dlouhou dobu i tančili. Rose se moc líbily elfské tance, které se tolik lišily od těch lidských. Byly více ladné, elegantní, ale jistým způsobem až moc odměřené. Nikdy takto ještě netančila. Lidské tance byly více veselé a energické. Proto, když začala hrát rychlejší hudba, neváhala a naučila i ona Arcalimona nějaké jejich tance. Byl to opravdu kouzelný večer.

Ani si to neuvědomovali, ale stali se vzorem mnoha přítomných elfů. Do té doby natolik odlišné světy se poprvé spojily v něčem tak důležitém jako je manželství. Tolik lásky, porozumění a oddanosti nikdo z nich neznal. A z těchto dvou mladých novomanželů tyto pocity přímo sršely. Bylo to poznat v každém jejich gestu, pohybu, pohledu. Ano, sama Arwen jim neskutečně záviděla. I ona už si vybrala, ale otec jí odmítal dát požehnání. Podle něj nebyl Aragorn dostatečně dobrý. Ne, pro ni, dceru Elronda, nebyl očividně nikdo dostatečně dobrý. A tak se Arwen odebrala do svých komnat velice brzy. Nesnesla už pohled na ty dva, jak se stále objímají a jsou si na blízku.

Netrvalo dlouho a i Arcalimon s Rose se brzy vytratili. Chtěli být konečně spolu sami. I když Rose byla z první manželské noci velice nervózní. Nikdy se s nikým takovýmto způsobem nesblížila. Ale Arcalimon byl ten pravý. Proto, když spolu ulehli do měkkých přikrývek jejich nového, společného pokoje, se oba plně oddali tomu druhému. Jejich láska se tím jen více zesílila.

Jak už jen tak nad ránem leželi, Rose pozorovala oblohu. ,,Kde si myslíš, že jednou budou naše hvězdy?" zeptala se najednou z ničeho nic a Arcalimona dokonale překvapila. Nikdy by si ani nepomyslel, že se někdy vrátí k Mireth en gilith.

,,To opravdu nevím. Žádný elf neví, kde jeho hvězda bude a ani jestli jeho duše bude natolik čistá, aby se dostala na oblohu. Svým způsobem si to musíme zasloužit," pronesl a také vzhlédnul k obloze. Ano, byla opravdu kouzelná noc a hvězdy zářily více než kdy dříve. Z dálky byly stále slyšet hlasy ostatních, jak stále slavili.

,,Já si myslím, že by mohla být jednou támhle," ukázala směrem k severozápadu. ,,Proč myslíš, že zrovna tam?" pozvedl obočí a pohlédl jí do tváře. Byla tak nádherná, v očích se jí odrážela celá obloha.

,,To je úplně jednoduché. Je tam hodně volného místa, takže se tam jednou k tobě vejde celá naše rodina. A třeba se něco změní a i já bych se tam mohla dostat a byli bychom navždy spolu," trochu posmutněle se usmála. Arcalimon už to nevydržel a spojil jejich rty v jedny.

---

Pomalu se blížíme ke konci. Před námi jsou poslední 3 kapitoly... 

Jak si myslíte, že to dopadne?