Den 12
Den 12
Bali, daleký sever
Upozornění pro arachnofobiky, dneska jsme se trochu blíž seznámily se zdejší faunou.
Ranní vstávání a cesta do prvního chrámu , která trvala cca přes dvě hodiny. Náš osobní taxikář Idrus nás odvezl až na samý sever Bali, kde, představte si, nám poprvé tady byla chvílemi i zima. Ani jedné z nás nedocvaklo, že vlastně jedeme do hor, které o dost převyšují Sněžku. Alespoň jsme se trochu připravily na blížící se návrat. Jinak má absolutně to nejméně pohodlné auto na světě. Nejenom, že je strašně ošklivé, ale po dvou hodinách v něm máte pocit, že jste přišly o zadek. 😑
Chrám Ulun Danu Beratan byl jako všechny zdejší chrámy nádherný, trochu plný lidí. Ale postavili ho hned na břehu jezera vedle hor. Takže hezká změna! Jen ty serpentýny, které sem vedly, nám nedělaly moc dobře.
Druhá zastávka byl vodopád Gitgit uprostřed džungle. Kupodivu jsme nepadly vysílením, když jsme k němu slezly. Voda na některých z nich ale byla bohužel hnědá kvůli včerejším velkým dešťům. Moc nám to ale nevadilo, kdo má fotky s hnědým vodopádem?
Na Srí Lance, kde jsme byly minulý rok, jsem si strašně zamilovala zdejší divokou přírodu téměř na dosah ruky. Bali má jistě své zvířectvo, ale není ho vidět tolik. Tak mi to dneska průvodce na vodopádu trochu vynahradil a já viděla toho největšího pavouka ve svém životě. Takových deset centimetrů měl určitě, jak se houpal na své síti. Oproti němu jsou sklípkani cute. Já s pavouky extra problém v ČR nemám. Jsem to často já, kdo je uklízí z domu. Ale přiznám, že kdyby tohle na mě spadlo, asi bych na místě umřela na smrt. I když mi průvodce tvrdil, že není nebezpečný ani jedovatý, dokonce mi nabídl, že si na něj můžu sáhnout, že mi ho posadí na rameno. No, v tu chvíli odvaha došla. Přiblížit se kvůli fotce? Noma problema. Sáhnout si? No, možná za prachy. Lidičky, on byl fakt strašně obrovskej! :D
A taky jsem tady udala pytlík bonbónů, které jsem přivezla zdejším dětem!
Druhý chrám Taman Ayun byl krásný. Původně jsme sem ani neplánovaly jet, ale taxikář Idrus nás sem zavezl, tak proč ne. A tady došlo na druhý infarkt. Zvedla jsem oči a málem mě jeblo, když jsem viděla pavouka jen o maličko menšího než u vodopádu. Zvířat až až dneska.
(Domča loví správné místo pro fotku)
A fotka se zdejšími! 💙
Po druhém chrámu nás pak kámoš zavezl do Krisny, což je jakýsi obchoďák se suvenýry, kde jsme skejsly na víc jak hodinu.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top