14:04
Cca dvě hodiny do odletu. Po dobrém obědě a extra rychlém odbavení (vzali nás přednostně, protože zástup milionu lidí z Myanmaru dělal akorát zmatky a českému pánovi asi ruply nervy). Dobíjíme telefony, pomlouváme nevychované Čechy a doufáme, že budeme sedět samotné.

16:51
Jsme asi dvacet minut ve vzduchu. A KURVA. O MŮJ BOŽE! Málem jsme spadli. Ne, dělám si prdel, ale do háje. Nejsme nahoře ani půl hodinku a už jsem zažila svůj nejhorší propad v životě. To si takhle letíte a najednou se propadnete třeba o tři sta metrů dolů. Právě jsem si málem kákla do kalhot a to jsme pořád ve vzdušném prostoru ČR. Musím vynalézt  teleport. Já se lítání fskt bojím a tohle mě dost vyvedlo z míry hned takhle na začátku. Každý škubnutí, každý cuknutí mi vadí a doufám, že to brzy přejde. Naštěstí má Káťa pevný kosti a nevadí jí, když jí drtím ruku.
Vedle nás sedí dva Asiati. Asi z Maynmaru. A spí. Sedli do letadla, usnuli, probudili se na jídlo a zase spí. Nějaký propad? Pff, neví o něm.

Chtěla bych mít jejich schopnost spát pri každé příležitosti.
Letěly jsme přes vzdušný prostor Slovenska, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Turecka a Íránu - asi trochu nerd informace, ale to já ráda.

8.3. 2019
Katar, Doha, 1:05

Je tu kolem sedmnácti stupňů, což je nádhera. Katarské letiště se nedá moc slovy popsat. Obří. Kolosální. Jezdí tu uvnitř dva vlaky. Na každých 300 metrech je tady stůl, kde je třeba deset počítačů s internetem. Všechno od Applu. Videohry, obří rozkošné sochy, skluzavky, zlato, mramor a... No, prostě Katar je jeden z nejbohatších státu světa a jde to tady vidět. Čeká nás druhý, delší let a já jsem opět strachy bez sebe, ale musíme to zvládnout. Pěšky se holt na ostrov člověk nedostane.

8.3.2019
Bali, 17:15

Právě teď je tu jedenáct večer a 28 stupňů. Nádhera. Teplíčko. Let byl dlouhý, trval přes devět hodin, a dvakrát s námi pilot obletěl ostrov. Asi musel, co já vím, ale jsem tady! Živé a zdravé.

První večeře clve zdejším mini roztomilém podniku byla skvělá, stála 35 ooo zdejších peněz, což je asi 4o korun. Cola/Fanta tu stojí 7 Kč. Taky jsme hned měly možnost ochutnat tzv. dragon ftuit. Barví to jako česká řepa, chutná jako nic (fakt to nemá minimum chuti) a v puse připomíná jahodu, kvůli semínkům.

Už nás tu stačil balit šéf místní restaurace, asi se s ním uvidíme častěji. :D

Jinak zatím nic extra, ale to snad přijde. Zatím pa. 😊

PS: Je to trapas, ale musela jsem si vyfotit záchod na letišti. 💙