Sevřel jílec rukama ještě pevněji a v tu chvíli nebe potemnělo a nad ním se ozval děsivý řev. Murtagh se lekl, zahodil meč a padl k zemi, kde se stočil do klubíčka. Poté se ale odvážil vzhlédnout a spatřil dívku, která už stála na nohou a s úsměvem pozorovala obrovského popelavě šedého draka, jenž se k ní snášel z nebe. Trn přispěchal ke svému Jezdci, ale sám zůstával přikrčený, jelikož nově příchozí drak vypadal, že dosahuje stejných rozměrů jako on sám. V životě se Murtagh nesetkal s tvorem tak velkým, jako byl jeho drak, proto si nedovolil pohnout se ani o milimetr.

Tauriel počkala, dokud Freurn nedosedl na svěží trávu a nezohýbal její stébla pod svou vahou. „Ukázal ses v ten nejvhodnější okamžik! Ani nevíš, jak jsem ti za záchranu vděčná," zahalekala dívka ve znovu propojených myslích a do toho krátkého spojení nechala proplout radost, lásku, štěstí a veškeré další kladné i záporné pocity, které prostupovaly jejím tělem. Vím přesně, jak vděčná jsi. Konečně spolu můžeme opět sdílet myšlenky i pocity, zaradoval se drak a pohledem zkontroloval krčícího se Murtagha s Trnem. Tauriel se ohlédla a spatřila mladíka s vyděšeným výrazem ve tváři, což jí dodalo odvahu a vydala se k němu. Zastavila se dva kroky před ním a povytáhla obočí.

„Dračí Jezdec se něčeho bojí?" zeptala se neutrálně, ale koutky rtů se jí stáčely do drobného úsměvu.

„Ne, ale..."

„Ale?" skočila mu dívka do řeči a tímto činem přiměla mladíka sklopit pohled k zemi. „Vždy jsem si myslel, že Trn zůstal po Šruikanovi největším drakem v celé Alagaësii. Teď zjišťuji, že jsem se spletl," obeznámil Murtagh se zahanbeným výrazem.

„Freurn nikdy takový nebyl, ale díky kouzlům, kterými ho Galbatorix opatřil, vyroste do neuvěřitelných rozměrů." „Stejně jako Trn," poznamenal mladík a vzhlédl. Tauriel se zamyslela a po krátkém zaváhání k Jezdci natáhla ruku. Ten se na ní jen nedůvěřivě podíval, ale poté se její dlaně chytil a s pomocí se vyškrábal na nohy. Napřímil se a musel na dívku shlížet shora, protože byla o mnoho menší než on sám.

„Máme toho společného až příliš, než aby to byla náhoda a to jen díky tomu, kdo nás vycvičil," začala dívka a do zbytku hovoru se zapojil i Freurn, který svoji mysl vtlačil do hlav i Murtagha s Trnem.

Galbatorix nás donutil složit přísahu ve starověkém jazyce, dopřával nám tvrdý výcvik v nelidských podmínkách a učil nás kouzlům, která by nikdy neměla být vyřčena. Tvořil z nás stroje zla, které chtěl poté použít proti svým protivníkům.

Murtagh s Trnem zpočátku jejich slovům nerozuměli, ale dívka vyděšeně vytřeštila oči. „Buď nás chtěl použít jako své nejmocnější zbraně, jenž by vypustil do světa a on sám tak nemusel ani hnout prstem, nebo si vytvořil pojistku." Jakmile to dořekla, stočila zrak ke svému drakovi a podělila se s ním o směr svých myšlenek. Freurn znepokojeně zavrčel a v nitru rozdmýchal spalující oheň.

„Jakou pojistku?" vyřkl mladík otázku, jež zajímala jeho i Trna.

Vytvořil nás proto, aby po jeho smrti byl na světě někdo, kdo by v páchání zla pokračoval. Ačkoliv se to zdá nemožné, jsme stále v jeho moci, posmutněl šedý drak.

„Ovládal nás jen přísahou ve starověkém jazyce, kterou jsme mu složili. S jeho smrtí naše područí končí," protestoval mladý Jezdec a odmítal si připustit fakt, že Tauriel s Freurnem ví víc, než prozrazují.

Přísaha trvá tak dlouho, dokud nezemře tělo i duše, zacitoval vznešeně Freurn část ze starých zákonů, které čítaly o mnoho více let, než lidé v Alagaësii. Murtagh cítil, jak mu po zádech přeběhl mráz a chloupky na rukou mu vstávaly hrůzou. Dohoda, již ztvrdili elfové spolu s draky, aby zabránili dalším krveprolitím mezi rasami, působila na dračí Jezdce velice silně. Jako kdyby země, na níž stáli, byla po staletí napájena magií těchto nerozlučitelných a nezpochybnitelných svazků.

Dívka jediným máchnutím dlaně, přičemž se její stříbřitá gedwëy ignasia zaleskla díky zářícímu slunci, upoutala pozornost všech přítomných. Rozhodla se jim sdělit veškerá fakta, která jim ve vězení zamlčela. Nynější situace tento čin vyžadovala, jelikož toto rozhodnutí mohlo rozpoutat válku mezi oběma Jezdci, nebo je stmelit jako spojence.

„Když se palác v Urû'baenu bortil a Eragon utíkal na Safiřině hřbetu spolu s Nasuadou a všemi Eldunarími do bezpečí, zůstala jsem s Freurnem zaklíněná pod sutinami ve sklepení. Nikdo o nás nevěděl, tudíž jsme nemohli být zachráněni. Když jsem ztrácela vědomí pod náporem zranění, která jsem utrpěla, oslepila mě zvláštní záře. Nikdy předtím jsem nic takového nespatřila a nebýt znalostí pocházejících od mého draka, nedokázala bych ani tento jev rozpoznat. Byli to duchové, kteří opustili královo tělo a vydali se ven na světlo světa."

Mladík se její příběh snažil pochopit a nahlížel na něj ze všech úhlů pohledu. Netušil, zda má za tuto informaci dívce ublížit i pod hrozbou, že by ho její drak zabil, ale ani zdaleka se mu skutečnost nelíbila.

Je-li to tak, jak říkáš, jsme stále vázáni přísahou a musíme plnit to, co jsme králi slíbili. Galbatorix byl mocný kouzelník, avšak vládl černou nebo též zatracenou magií. Své tělo nabídl jako schránku pro duchy z podsvětí, ale nestal se Stínem, proto mohl žít tak dlouho, aniž by stárnul, používal kouzla, která by jiné nepříliš zkušené Jezdce zabila. Královo tělo zemřelo, ale to, co z něj dělalo tak krutého vladaře, žije dál, ozval se v jejich myslích Trn, jenž stejně tak dobře jako Freurn věděl, že budou muset temné duchy vystopovat a zabít je. Ovšem dva dračí Jezdci na tak složitý a náročný úkol nestačili. K jejich zničení bude potřeba velká oběť, ale tuto informaci před Murtaghem a Tauriel oba draci zatajili.

„Musíme královy pozůstatky, ať už jsou v jakékoli formě, zničit jednou provždy. Já už nechci žít pod něčím velením. Dračí Jezdci za své doby bývali svobodní a chránili lid Alagaësie, chtěl bych být stejný jako oni a dostát dobrému jménu." Murtagh hrdě vypjal hruď, v očích se mu zaleskla odvaha a odhodlání.

„Tvá slova jsou velice šlechetná, ovšem jak to chceš dokázat? Nevíme, kde hledat," oponovala mu Tauriel, ale ve svém nitru obdivovala jeho chtíč po lepší pověsti a jménu.

„Prohledáme celou zemi křížem krážem, dokud na královy duchy nenarazíme. Až se jich zmocníme, použijeme svá Eldunarí k jejich zničení. Dračí srdce srdcí jsou natolik silná, aby se s temnými silami vypořádala a pokud přispějeme našimi i dračími schopnostmi, můžeme docílit úspěchu."

„Tvůj plán zní lákavě a chytře, ovšem stále je tu jeden velký problém. O mně ani o Freurnovi nikdo neví a pokud kdokoliv zjistí, že jsme vyrůstali pod Galbatorixovou rukou, zabijí nás."

„Dokážu kohokoli přesvědčit, že nemáte zlé úmysly. Když mi pomůžete stabilizovat řád v Alagaësii, lidé vás budou opěvovat. Mohl bych se i s Trnem přimluvit u Nasuady, aby si vás vzala pod svá ochranná křídla, jsem přeci dračí Jezdec," pronesl pevným tónem Murtagh, ačkoliv mu při vyslovení královnina jména lehce zakolísal hlas a v očích se mu zatřpytil smutek. Nasuada byla pro něj příliš bolestným tématem, ke kterému se už nikdy nechtěl vracet, ale jejich žalostná situace její pomoc přímo vyžadovala.

„Příliš věříš laskavosti lidí, Murtaghu. To by tě mohlo ohrozit. Pokud mám dobré informace od Galbatorixe a věř, že jsem velice nerada poslouchala, jak se chvástal tvými zločiny, jsem plně přesvědčena, že tvé jméno a slovo u lidí nebude mít pražádný význam. Způsobil jsi královým jménem tolik bolesti, smutku a utrpení obyčejným smrtelníkům, že tě přirovnávají k Morzanovi. Jako jeho syn jsi dostál svému původu, lidé se tě obávají, ba i děsí," odvětila Tauriel silným a pevným hlasem, aby dala najevo, že nemají v danou chvíli nic, co by jim pomohlo. Zůstali odkázáni jen sami sobě a museli přijít na to, jak si u obyvatel Alagaësie zajistit důvěru a respekt.

I když jsi chtěl moji Jezdkyni zabít a nejednou ses o to pokusil, nabízím ti spojenectví. Budeme potřebovat tebe i tvého draka, abychom všichni přežili. Jsme vázáni stejným slibem a já pevně věřím, že spolu bychom proti tomu mohli bojovat, dokonce i zvítězit. Freurn na důkaz věrohodnosti svých slov sklonil hlavu tak nízko, až se svým šedým, třpytivým a moudrým okem zahleděl přímo na mladíkovu tvář. Trn se v myšlenkách s Jezdcem rychle poradil a okamžitě Freurnovu nabídku přijal. Potřeboval spojence, a pokud jím měl být silný drak, neváhal ani minutu.

„Souhlasím. I přes všechno mučení, kterým jsem musela projít, bych ocenila, kdybychom mohli být nejen spojenci ale i přáteli," řekla dívka s lehkým úsměvem na rtech a nastavila svou ruku. Murtagh se jí zahleděl do očí a když v nich spatřil ryzí pravdu a žádné intriky, stiskl její drobnou dlaň.

ureuwI