Chapter 12
,,Co tahle?" Harry mi strkal pod nos telefon s obrázkem modré barvy. Byla hezká. Nejhezčí z těch všech. ,,Ta je pěkná.." Začnu se mu zase přepravovat ve vlasech. ,,Můžeš se usmát? Za poslední dva týdny si se ani jednou neusmála.." Harry je jediný člověk,se kterým jsem komunikovala. Stal se mým bratrem. ,,Nemám náladu. " Chodila jsem jako tělo bez duše. Chyběl mi. Strašně moc mi chyběl.
,,Já se na to nemůžu dívat!" Křikl Harry. Luke ho tady trpěl,protože dle jeho slov,zradil jeho důvěru. Jenže Harry byl jediný kdo mě přinutil jíst nebo mluvit. Rozrazil dveře a mě táhl za sebou.
,,Luku!" Seděl s tím blbečkem Oliverem v obýváku. ,,Co?" ,,Chceš jí dokázat,že si lepší než on? Ty a Sammi si dáte zápas. Když vyhraješ,ona se dá konečně do pořádku a začne normálně fungovat. Když vyhraje On,necháš jí aby s ním byla. A jestli seš chlap,tak na to kurva přistoupíš."
Byla jsem ohromena slovy,které řekl.
Dívala jsem se střídavě na něj a na Luka. Oliver se začne smát. ,,To je kravina.Luke nemá šanci."
,,Cože? Jeho porazím kdykoliv a kdekol!" Přesně tohle Harry chtěl.
,,Skvělé! Za dva týdny v nejmenovaném baru." Spráskl ruce a podíval se na mě. ,,Budeš tak hodná a rekneš to Sammimu?"
Úsměv se mi rozlil na tváři. V pokoji jsem na sebe hodila první věci a běžela dolů. Tam už stál Harry s mým mobilem. Dala jsem mu velkou pusu na tvář a rozběhla se pryč.
,,Aziro?" Jeho hlas zněl překvapeně. ,,Kde jsi?" ,,V centru,Ty běžíš? Tys utekla?" Zasmála jsem se a vyrazila k centru. ,,Harry dostal nápad. Ty a Luke si dáte zápas. Když vyhraješ,už se do nás nebude motat. Žádné vyhrožování." Viděla jsem ho. Byla jsem udýchaná a plíce mi umírali. ,,Jen ty a já.." Doplním.
Otočí se a na tváři mu hraje úsměv. ,,Jenom my dva?" ,,Přesně tak."
Rozběhla jsem se k němu. Bylo mi jedno,že lidé se otáčeli a nebo jsem do nich vrazila. Chtěla jsem být po dlouhých dvou týdnech zase u něj. Potřebovala jsem slyšet jeho srdce a cítit tu dokonalou vůni.
Skočila jsem mu do náruče.Nohy obmotala okolo jeho pasu pevně ho chytla okolo krku. ,,Zlato!Si jako panenka,kolik si zkubla? " Za ty dva týdny asi tři kila. ,,Strašně si mi chyběl. " Skoro jsem brečel. Jednou rukou mě držel pod zadkem a tou druhou mě hladil po zádech.
,,Chyběla si mi." Polibek,který jsem mu dala přesně vyjádřil co k němu cítím. Jak strašně mi chyběl. ,,Už budeme jenom spolu,to ti přísahám."
,,Vyhraješ?"
Sundal mě že sebe na pevnou zem.
,,Vždycky vyhraju. Může si vybrat v čem, je mi jedno. Kvůli tobě bych zmlátil i támhle ty idioty. " ,,Kamarády?" Zasmála jsem po dlouhé době. ,,Zkusí na tebe jen hrabnout a rozbiju jim hubu."
,,Cože?!" Na lavičce sedělo pár kluků z baru. ,,Miluju tě.."
,,Já tebe taky,Sammi. Jinak bych za tebou neběžela.."
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top