Tohle je výsledek projektu mého 14tiletého já. Byl to projekt "Piš první slovní spojení, co tě napadne, kašli na význam, kašli na návaznost, jen ať se to rýmuje, prosím tě.". Myslím, že to o té básni říká všechno, ne?

Kaktus, prosím (óda na nesmyslnost)

Kaktus, prosím

Svíčka pluje na přehradě

Letem vosím

jako ryba v zahradě

Neznám odněkud

vůni vzduchu?

Neslyším zpěv barakud

v levém uchu?

Je svět jako krabice-

dáte mi sušenky?

Odcházím koupit království

za včerejší jízdenky.

Proč není kabát jako deštník?

Proč židle zdá se zakletá?

Draze prodám děravý slunečník

Jeden kaktus, prosím

Přivolám si shůry mraky

Pozveme je na oběd?

Naservíruj všechny strachy

Obsahují chutný jed!

Až se mě někdo zeptá

co udělat se světem,

rozhodím ruce, nevím věru

zamávám mu baretem

A on na to přidá,

že jsem hloupá

a nahoru nos nosím

najednou na slovo skoupá

odvětím

Jeden kaktus, prosím!