Lauren seděla schoulená na zemi a sledovala skupinku, která obcházela rukojmí. Tři muži a dvě ženy. Ani jeden nevypadal jako obyčejný zloděj. Lauren si při pohledu na ně vzpomněla na hudbu z osmdesátých let. V nějakém videoklipu by se určitě vyjímali. Černé neprůstřelné vesty a chrániče, které měli pod policejními uniformami, si ozdobili malůvkami křiklavě neonovými barvami. Ať už vypadali sebevíc směšně, měla z nich strach. Byli ozbrojení a jednali jako profesionálové, ale Lauren neustále vrtalo hlavou, proč si prostě nevezmou peníze a nejsou už dávno pryč.

„Víš, jaký je plán, tak se ho musíme držet. Selhání nám už neprojde jako minule," pronesla žena kousek od ní, která už nějakou dobu diskutovala s mužem po její levici. „Nalákáme ho a zabijeme."

Koho? Napadlo Lauren a rychle sklopila pohled, když se žena ohlédla. Bude lepší na sebe nelákat pozornost. O to se dobře uměla postarat matka s tou holčičkou, která se už uklidnila, ale ze začátku řvala a Lauren už měla strach, že jí něco udělají. Mladý pár se k sobě tulil a mladík neustále obezřetně sledoval ozbrojené muže. Už teď měl modřinu kolem pravého oka, protože se bránil, a tak ho umlčeli pažbou zbraně.

„Vážně mě nebaví dělat takovou debilní práci," odfrkl si její kolega a podíval se na policii, která vyčkávala venku. Dorazily posily, ale neodvažovaly se zakročit. Policajti stáli u aut a kontrolovali situaci.

„Co když nepřijde?" zeptal se mladík s fialovým pruhem přes tvář.

„Tak mu připomeneme, co se stane, když zapomene být hrdinou," usmála se žena a pozvedla zbraň s pohledem upřeným na matku s dítětem. „Měl by si pospíšit."

„Po-potřebovala bych na záchod," řekla tiše Lauren a zvedla pohled od země.

„Co jsi říkala? Záchod?" zeptal se muž s hvězdou, který jí předtím dělal doprovod. Přešel k ní a Lauren chvíli přemýšlela, jestli to byl dobrý nápad, ale opravdu potřebovala, takže nebylo zbytí.

„Jo," přikývla a podívala se na toho muže. Přešel pomalu k ní a natáhl ruku, aby jí pomohl na nohy.

„Tak pojď, ale všechny věci nech tady," řekl a hlavní zbraně poukázala na její tašku. „A vyklop kapsy."

Lauren se zhluboka nadechla, ale nakonec udělala, co chtěl. Vyprázdnila kapsy a mobil hodila do tašky, kterou nechala na zemi. Pak jí pokynul a vyrazili spolu k záchodům. Nemuseli chodit daleko a naštěstí mu nemusela říkat, že dovnitř s ní chodit nemusí. Čekal na ni před dveřmi a Lauren byla konečně na chvíli sama.

Zastavila se u umyvadla a zadívala se na svůj odraz v zrcadle. Jak se tenhle den mohl tak pokazit? Omyla si obličej a osušila se jednorázovými utěrkami, než zalezla do kabinky. Vůbec se jí nechtělo jít zpět, ale věděla, že když tu bude moc dlouho, ten muž si pro ni přijde a mohl by jí něco udělat. Chtěla dát vědět Tonymu, který by s tím určitě něco udělal. Možná už o tom věděl, ale těžko říct. Mohla jen doufat, že to dopadne dobře.

Když byla hotová, vyšla na chodbu a muž ji hned chytil za rameno a popostrčil. Vrátili se do haly, kde si sedla zpět na své místo. Po mučivé hodině přijel vyjednavač. Nic to nezměnilo, naopak se to zhoršilo. Muž s hvězdou popadl ženu s dítětem a vedl je před sebou jako štít. Jejich požadavek byl jasný.

„Chceme vašeho pavoučího kamaráda," řekl muž vyjednavači a pokynul ostatním, aby přiložili zbraně k hlavám rukojmích. „Chceme Spider-Mana."

***

Peter seděl na střeše a bedlivě sledoval dění v bance. Nechtěl, aby ho zatím viděli a vzhledem k tomu, že neměl úplně volné ruce, si nemohl dovolit tam skočit a předvádět se. Tohle bylo vážné a na frajeřiny nebylo místo. Kdyby neměli rukojmí, bylo by to jiné. Povzdechl si a prohrábl si vlasy.

„Tohle nevypadá dobře, Karen," zamumlal a podíval se na svou masku, kterou si následně natáhl na hlavu.

„To nevypadá," odvětila umělá inteligence a začala skenovat okolí. „Útočníci už mají několik záznamů v rejstříku. Jsou to spíš žoldáci a mají dobré vybavení."

„Musíme je nějak odlákat," poklepal si prsty na bradě a zamyšleně se rozhlédl.

„Mám seznam rukojmích," řekla a před Peterem se objevila jména.

„Lauren?!" vyhrkl a zaskočila mu slina. Když ho přešel kašel, všiml si, že mu volá Tony. Zhluboka se nadechl a přijal hovor.

„Kde jsi?" zeptal se ho jeho mentor, který byl očividně jak na trní. S největší pravděpodobností se dozvěděl, že je Lauren uvnitř.

„U banky," odpověděl a na displeji se mu ukázala krátká nahrávka. Karen ji pustila a záznam mluvil za vše: „Chceme Spider-Mana." Mírně se zamračil a trkla ho nepříjemná myšlenka. Bylo pár lidí, kteří ho chtěli dostat. Tohle musel zařídit jeden z nich. Otázkou bylo kdo a zda je tu Lauren schválně, nebo to byla jen nešťastná náhoda. Cíl byl jasný. Musí je všechny dostat ven a ty špatné šoupnout do vězení.

„Fajn. Musíme je nějak rozptýlit. Budeš návnada a já půjdu ze zálohy," řekl Tony a až teď si Peter všiml lehkého hučení, které bylo slyšet za jeho slovy.

„Vy letíte sem? Já to zvládnu," ohradil se Peter a nakrčil obočí.

„Možná ne," vložila se do toho Karen, kterou naštěstí slyšel jen Peter. „Je jich pět a pokud dojde k boji, můžeme ohrozit rukojmí."

„Já ti věřím, ale tohle je důležité." Peterovi se moc nelíbil tón, kterým Tony mluvil. Měl oprávněné obavy, ale nikdy by nečekal, že to dá Stark takhle najevo.

„Nebojte, já Lauren ochráním," ujistil ho a nakonec přistoupil k jeho plánu. „Dobrá, jdu tam a vy dělejte... co jste měl v plánu." Vystřelil pavučinu a zhloupl se nad silnicí. Nikdo si ho nevšiml, dokud nepřistál na policejním autě. Okamžitě se k němu strhlo několik pohledů, šéfa té zpropadené skupiny nevyjímaje.

„Slyšel jsem, že mě hledáte," zvolal a seskočil z auta. „Tak co chcete?"

Vyjednavač se na něho podíval s nadějí a úlevou jako zbytek přihlížejících.

„To bylo rychlé," poznamenal muž s hvězdou a přitáhl si blíž ženu s dítětem, které bylo tak vyděšené, že jen kulilo oči a drželo se matky jako klíště. „Jsem rád, že spolupráce s policií je čím dál lepší. Teď, když už jsi tu s námi, by se mohla policie stáhnout a držet se stranou." Muž se usmál a pokynul Peterovi, aby šel dovnitř. Vážně si tak věřil?

Peter neměl v plánu odporovat, ale jeho pavoučí smysly se na okamžik napjaly, a tak zaváhal. Muž přiložil hlaveň k hlavě roztřesené ženy a díval se na Petera jako na zlobivé dítě. „Udělejte, co chce," zatnul ruce v pěst a podíval se na vyjednávače.

„Jo, to udělejte," přitakal muž a začal couvat stále s živým štítem před sebou. V okamžiku, kdy byli uvnitř, ji odstrčil a přenechal svému kolegovi.

Hned, jak vešel do haly, zvedly obě ženy zbraně a namířily je na Petera. Ten jen zvedl ruce vzhůru a nechal Karen, aby skenovala okolí. Na chvíli se pohledem zastavil na Lauren, která ho sledovala nechápavým pohledem. Ano, právě jsem se vzdal a vešel do jámy lvové, odpověděl jejímu pohledu.

„Takže mě chcete zabalit a poslat jako dárek? Kdopak si mě objednal?" zeptal se snažíc se odlehčit situaci a přebít napětí. Bylo jen málo možností, jak je odzbrojit dřív, než by mohli někomu ublížit. Bude lepší, když počká na pana Starka. Jen doufal, že tu bude co nejdříve.

„Jeden starý známý," odpověděl stroze šéf a dloubl ho hlavní do boku. „Klekni. Když už máme tu pozornost, ať si užijí trochu dramatu."

To ho taky mohlo napadnout. Proč ho každý chce mrtvého? Živý by mohl dělat mnohem lepší společnost. Jeho plán držet se dál asi nebude ten nejlepší, pokud nechce skončit s kulkou v hlavě. I tak udělal, co chtěl, ale rychle zvedl ruku a podíval se na muže.

„Mám poslední přání," zvolal, a když nikdo neprotestoval, pokračoval. „Karen, ty se v tom vyznáš." Než mohl muž zmáčknout spoušť, chytil hlaveň zbraně a odklonil ji. Systém v obleku začal sám vyhledávat nejlepší zbraně, které mohl nabídnout. Skočil, zapřel se o ramena zaskočeného šéfa a saltem se dostal za jeho záda. Během letu vzduchem vystřelil dva projektily naplněné lepkavou pavučinou, které po dopadu na zem vybuchly a vypustily látku do okolí.

„Tohle nebude příjemný," zamumlal si pro sebe a vyhnul se loktu a poté pažbě. Šéf ale nebyl priorita. Musel se zbavit ostatních, kteří by mohli každou chvíli zabít rukojmí. Momentálně se zaobírali pavučinou, ale nakonec se z ní stejně vymotají a bude muset jednat.

Strop nad nimi se náhle probořil a Peter rychle protivníka odkopl přímo do padajících sutin. Do haly vletěl Iron Man a postavil se jako štít před mladý pár, kterému hrozila smrtící salva kulek od jedné z žen, která se zrovna vymotala z pavučiny. 

„Neruším?" zeptal se Tony a natáhl paže s rozžhavenými repulzory.

„Co ten tady dělá?" vyjekl jeden z mužů, který si uvolnil paže, a namířil zbraň na Petera.

„Všichni okamžitě pryč," zavelel Peter a uskočil před kulkami. Vystřelil pavučinu a chytil kus stropu, který následně přitáhl, roztočil a hodil na ozbrojence. Koutkem oka zahlédl Lauren, která přeběhla k ostatním rukojmím a rychle je naváděla, aby se stáhli co nejdál od boje. Chytrá holka.

„Tohle ti jen tak neprojde," zavrčel asi nejmladší ze skupinky a hodil mu k nohám velký kotouč, který ztěžka dopadl na zem. Petere se na předmět podíval a Karen provedla analýzu.

„Sakra," vydechl a v další chvíli letěl vzduchem, když ho odhodila tlaková vlna. Halu zaplnil křik a palba. Slíbil, že ji ochrání. Tak se zvedni a dělej, Petere.