Tony seděl na židli s obvázaným ramenem, paží přitisknutou k tělu a prášky na bolesti v žaludku. Bolest už ustoupila, ale kdykoliv se pokusil s ramenem pohnout, protestovalo. Tahle komplikace se mu vůbec nelíbila. On i Hillová věděli, že v tomhle stavu do obleku jen tak vlézt nemůže, ale Tony si stále pohrával s myšlenkou, že to riskne. Seděli spolu u skleněného stolu obtěžkaného papíry a sledovali vykonstruovaný hologram budovy s přesnými plány okolí.

„Kdo podle Vás ty androidy vyrobil?" zeptal se Coulson, který si pohrával s kravatou. Kupodivu působil mnohem ležérnějším a uvolněnějším dojmem než Tony. Při důležitých jednáních to byla jeho parketa, ale teď byl napjatý. Cítil se za to zodpovědný. Měl na ni dávat větší pozor, i když ji zas nechtěl tolik omezovat nebo v ní vyvolávat pocit, že je pod drobnohledem.

„Přemýšlel jsem nad tím a napadá mě Dervej z Ruska nebo možná... Hakimura," odpověděl Tony po krátké pauze a pokusil se lépe uvelebit. „Ale řešit, kdo je vyrobil, teď není podstatné, ne?"

„Nechápejte mě špatně, ale tohle je dost důležitá informace, kterou bychom měli prověřit. Když zjistíme, kdo je vyrobil, můžeme se dostat k Hydře samotné," řekla Hillová vážným tónem a podívala se Tonymu do očí. „Navíc se Vás jeden z nich pokusil zabít. S největší pravděpodobností jich je víc."

„Pane, našli jsme Bannera," ozvalo se z mikrofonu na stole a Coulson se otočil ke dveřím stejně jako ostatní přítomní. Vysoká afroameričanka, která nejspíš fungovala jako hlavní sekretářka, si přitiskla desky s papíry k hrudi a napřímila se, když do místnosti vešli dva agenti s Brucem mezi sebou. Měl na sobě černé kalhoty, bílou košili a bundu s logem S.H.I.E.L.D.u. Pocuchané vlasy mu dodávaly divokost, která se stále lehce odrážela v jeho očích. Zmateně se rozhlédl a pak se zastavil pohledem na Tonym.

„Tony! Ten robot nešel zabít!" řekl, až poté si všiml Coulsona, který se postavil ze židle. Otevřel ústa a zalapal po dechu, než prudce vydechl s naštvaným pohledem. „Tenhle rok všichni vstávají z hrobů."

„Zdravím, doktore Bannere," pozdravil ho Coulson a ukázal mu na místo u stolu, kam se Bruce posadil a stále agenta sledoval, jako by to byla nějaká iluze. Coulson si toho nijak nevšímal a raději přešel k věci: „Co se stalo s tím androidem?" zeptal se a posadil se zpět na své místo.

„Utekla. Uměla se skládat a zase rozkládat. Jako Terminátor. Sice se nemohla vrátit do původního stavu, ale byla stále dost funkční na to, aby zmizela v kanalizaci," řekl Bruce se starostí v hlase. Tony lehce nadzvedl obočí a v hlavě mu začalo pomalu svítat. O něčem podobném už slyšel.

„Budou o nás vědět," řekla Hillová jen tak do prázdna.

„Pokud se k nim ten robot dostane," pronesl Coulson a podíval se na svou sekretářku, která poslušně čekala na rozkazy. „Koho můžeme poslat?"

„Tým C je k dispozici," odpověděla okamžitě, „ale nejsou zcela vhodní na mise podobného charakteru. Pokud tedy nechcete kontaktovat nějaké externisty. Otázkou je, za jak dlouho by byli připraveni do akce."

„Připravte tým C a pošlete je sem. My zatím vymyslíme plán." Coulson mírně kývl hlavou a žena bez dalších slov odešla zařídit vše potřebné. Poté se otočil a podíval na Tonyho, který se okamžitě chopil slova.

„Japonec! Určitě to byl on. Matně si vzpomínám, že jsem byl na nějaké konferenci, ale moc si z ní nepamatuji. A chci mít v tom týmu svého člověka, pokud mi nedáte nějakou koní dávku, abych s tím ramenem mohl do obleku," vychrlil ze sebe.

„Myslíte toho Spider-kluka?" zeptala se Hillová s lehce nakrčeným obočím. „Nejsem si jistá, jestli je to ten nejlepší nápad. Není moc zkušený."

„Je to skvělý nápad a trvám na tom. Znají se, a jestli ji má někdo z toho baráku dostat, tak on," oponoval Tony s myšlenkou většího klidu, když tam bude mít někoho, komu může opravdu věřit.

„Dobrá," svolil Coulson a lehce pokrčil rameny. „Stark má pravdu. Není to nikdo z našich lidí, je to mladá nezkušená holka. Když uvidí známou tvář, bude lépe spolupracovat. Pokud se toho budete chtít účastnit, budiž, ale nedoporučuji to," řekl a lehce rozpažil ruce. „Tak se do toho můžeme pustit."

***

Všechny přípravy a dokončování plánu trvaly z jeho pohledu příliš dlouho. Nelíbilo se mu, že se blížila půlnoc a oni ještě stále trčeli na základně. Co mu však trochu zlepšilo náladu, byla přítomnost Petera, který v tu chvíli vypadal jako před životní zkouškou. Nervózně se rozhlížel kolem s neklidem v očích. Nejspíš se mu nelíbil fakt, že ho tu viděli bez masky.

„Můžu Vás ujistit, že Vaše totožnost je s námi v bezpečí," řekl Coulson, když se poprvé setkali, ale Petera to nijak neuklidnilo. Samotná situace mu nervy natáhla k prasknutí.

„Měl jsem ho na té oslavě zmlátit. Měl jsem docela chuť... Tušil jsem, že je na něm něco divného," zamumlal Peter a zamračil se na své špičky bot. Mezi černými uniformami S.H.I.E.L.D.u docela vyčníval. „Co z toho budou mít? Vždyť Lauren nic neví."

„Je to Hydra. Bůhví, co se jim honí v hlavě, ale nic dobrého to určitě není," řekl Tony s hraným klidem a objal Petera zdravou paží kolem ramen. „Nech je, ať si dělají svou práci, a ty se zaměř na Lauren. Všechny informace máš nahraný a budu s tebou v kontaktu."

„Ano, pane," přikývl Peter s jiskrou odhodlání a nasadil si masku. Náhle před ním stál sebevědomý Spider-Man, který si zkontroloval zásobníky s pavučinami a poté přistoupil ke zbytku týmu.

„Hlavním úkolem je zajistit zajatce, stáhnout veškeré informace, a pokud to bude možné, dostat i toho androida. Máte na to dvě hodiny." Coulson byl kupodivu dobrá autoritativní osoba a všichni přítomní agenti se pustili do práce.

Peter se naposledy podíval na Tonyho, než zvedl paži se zdviženým palcem. Tony se nad tím gestem pousmál a pak si nejistě promnul hruď. Ani si nevšiml, že se k němu postavila Hillová s Brucem.

„Budou v pořádku," řekla Hillová konejšivým milým tónem. Poplácala Tonyho po rameni a poté vyrazila za Brucem, který se vydal k automatu s jídlem.

Tonyho však neuklidnila ani její slova, a dokonce ani fakt, že věc mají na starost zkušení agenti. Cítil neklid, který v něm probouzel paranoiu. Pomalu se otočil a přešel do méně zalidněné části místnosti. „Jarve, chci ten oblek."