„Harry souhlasil, prej je mu jedno, jestli půjdeš i ty," prohlásil Niall a ukázal mi příchozí SMS-ku. Povzdechla jsem si, doufala jsem totiž, že mu to bude vadit a já s nimi nebudu muset jít. Bohužel, už se z toho nevyvleču.
„Okay. Kolik mám na přípravu?" zeptala jsem se otráveně. Niall se podíval na hodinky.
„Zhruba dvě hodinky. Kdybysme nespali, měla bys víc," uchechtl se. Protočila jsem očima a potlačila touhu opravit to jeho ‚kdybysme'.
„Fajn. Co si mám vzít na sebe?" pozvedla jsem obočí a on se zamračil.
„Ježiš, si něco vyber, ne?"
„Ne. Hejbni zadkem před skříň a něco mi vyber," pobídla jsem ho a založila ruce na prsou. S brbláním mě poslechl a zanořil se mezi mé oblečení. Já se opřela o futra a pobaveně ho sledovala.
„Ty tu nemáš nic, co by se hodilo!" vykřikl zoufale a plácnul sebou vedle mě. Pokrčila jsem rameny.
„No, tady vidíš důvod, proč jsem nechtěla jít."
„Však já něco vymyslím," zařekl se a odhodlaně vstal.
„Hodně štěstí," popřála jsem mu a lehla si na záda.

*

„Mám tooo!" uslyšela jsem a vykoukla z koupelny. Stál tam Niall s širokým úsměvem a v ruce držel nějaký pytel. Odložila jsem kulmu a postavila se před něj.
„Tak ukaž," pokynula jsem mu a byla zvědavá, co přinesl. Usmál se a podal mi šaty, jež vytáhl z onoho vaku. Překvapeně jsem zamrkala. Byly nádherné.
„Obleč si je, chci tě v nich vidět," poprosil s úsměvem. Přikývla jsem a vyhověla jeho přání.
„Vypadáš dokonale! Páni, sluší ti," vydechl a obešel mě kolem dokola. „Harold z tebe spadne na prdel, uvidíš," prorokoval a usmál se. Zavrtěla jsem hlavou a podívala se na sebe do zrcadla. Jemná černá látka obepínala mé tělo, délka šatů byla těsně pod zadek. Šaty byly jednoduché, ale na výjimečnosti jim přidávala černá krajka na zádech, začínala na bedrech a linula se až nahoru ke krku. Má prsa byla zahalena do vykouslé látky, která přecházela v krajku. Bylo to sexy a vyzývavé, překvapivě se mi to líbilo a cítila jsem se v nich dobře. Jemně jsem se usmála a prohrábla si vlasy.
„Hej, já se jdu taky oblíct, za půl hodiny jsem tu a půjdeme, jo?" oznámil Niall a najednou byl pryč. Pokroutila jsem nad ním hlavou a šla si dodělat make-up. Nemalovala jsem se nijak složitě, řasenka a linky byly základ. Po chvíli váhání jsem se rozhodla pro kouřové líčení, které jsem si docela oblíbila, vypadalo ti hodně dobře. Na rty jsem si nanesla růžovočervenou rtěnku, kterou jsem obtiskla na ubrousek, aby déle vydržela. Navoněla jsem se parfémem a sbalila kabelku.
Nazula jsem černé lodičky s páskem okolo kotníku, na zápěstí jsem si nandala stříbrný náramek a vyšla před pokoj. Kartu jsem strčila do psaníčka a vyšla Niallovi vstříc.

„Fakt ti to sluší," pochválil mě ještě jednou a nabídl rámě. S úsměvem jsem poděkovala a ruku přijala. Spolu jsme nastoupili do výtahu. Harry na nás čekal dole, elegantně si hověl v koženém křesílku. Sklopila jsem pohled, nechtěla jsem se na něj koukat. Byl až příliš sexy.
„Usměj se," sykl mi do ucha Niall a pozvedl obočí. Protočila jsem očima, ale poslechla ho. Zamířili jsme k Harrymu a já na sobě ucítila jeho spalující pohled. Polkla jsem a zvedla oči, které jsem zapíchla do těch jeho. Drze se usmál a ukázal palec.
„Jsi sexy," prohodil a olízl si rty. Zčervenala jsem a stiskla Niallovu ruku pevněji. Ten nás s úsměvem sledoval.
„Okay. Dej si pohov, Harolde. A nezdržujte, jde se pařit," zavelel a táhl nás k východu. Harry se za námi zasmál a bez dalších keců šel vedle Nialla.

„No, jsme tu," prohlásil Niall, když jsme zastavili před bránou do domu, na němž byl neonový nápis s názvem klubu. Přimhouřila jsem oči a prohlédla si lidi, kteří vycházeli a vcházeli. Necítila jsem se zrovna dvakrát příjemně. U vchodu stál chlap, ochranka, netvářil se přívětivě, ale když mu Niall podal nějaký papír, pousmál se a pustil nás dovnitř.

Vevnitř to vřelo, hlasitá hudba byla všude kolem, to samé opilí lidé. Většinou to byli mladí lidi našeho věku, různé národnosti. Holky se polonahé svíjely kolem kluků nebo kolem tyčí. Byla jsem znechucena, připomněla jsem si důvod, proč nemám ráda párty a kluby. Ošila jsem se a Niall se na mě podíval.
„Půjdeme tam, máme tak zarezervovaný box. Drž se u mě, zatím," zakřičel, aby přehlušil basy. Přikývla jsem a nechala se vést do již zmiňovaného boxu. Sedli jsme si a ihned se u nás objevila mladá holka s mikádem a silně černýma linkama okolo modrých očí.
„Tak co to bude?" zeptala se nahlas, boky se pohybovala do rytmu hudby a v ruce držela elektrickou tabulku na zapisování. Niall objednal dvě flašky vodky, colu a pro každého nějaký drink, jehož název mi nějak unikl.

Za chvíli před nás objednávku postavila a popřála hodně zábavy.
„Tak, pojďme si připít!" zajásal Niall a zvedl úzkou skleničku s parapletem. Neochotně jsem ji pozvedla a přiťukla si s ním a Harrym.
„No tak, Jul, nezdráhej se, tohle je dobrý," popostrčil mě a nasadil psí oči. S povzdechem jsem do sebe vylila obsah skleničky a přivřela oči. Bylo to dobré, na můj vkus možná až moc sladké.
„Šikovná," pochválil mě a já ho zpražila pohledem. On se jen zasmál a rozlil vodku.
„Bez námitek!" řekl dřív, než jsem stačila protestovat. Mlčky jsem vzala malou sklenku a vypila ji. Vodka nikdy nepatřila k mým oblíbeným nápojům.
„Teď začíná zábava! Přísahám, nezůstanete střízliví!" prohlásil Niall a myslel to fakt vážně. Což jsem ale zjistila až o několik hodin později.

***

Pila jsem už několikátý pohár alkoholu a bylo mi krásně. Úplně jsem zapomněla na nějakého Joshe a Emmu, všechno mi bylo jedno, jen jsem se chtěla bavit. Neměla jsem problém s tancováním, chodila jsem s cizími chlápky a nevadilo mi to.

„Kočko, jdem si trsnout?" ozvalo se mi u ucha a já se otočila na majitele onoho hlasu. Kývla jsem a on mě vytáhl na nohy. Vedl mě na střed parketu, kde si mě k sobě přitiskl za boky a začal sebou pohybovat. Obmotala jsem ruce kolem jeho krku a olízla si rty. Natlačil se ke mně ještě víc a prudkým pohybem mě přetočil, abych se zadkem otírala o jeho rozkrok. Cítila jsem jeho vzrůstající erekci a slyšela jeho steny. Najednou mě chytil za zápěstí a tahal někam pryč. Klopýtala jsem za ním na jehlách, což nebylo zrovna příjemné. Praštil mnou o zeď a přicucl se na mé rty. Polibky jsem mu neoplácela, ale to ho nezajímalo, byl sobecký, soustředil se jen na své dobro. Snažila jsem se ho odtlačit a utéct, ale měl sílu a mé ruce si s ním neporadily. Chytil mě za ně a přišpendlil mi je k hlavě.
„Buď hodná," zavrčel a kousl mě do rtu, až jsem vypustila slabý výkřik. Vrazil mi koleno mezi nohy a tím zhatil šance na můj útěk. Cítila jsem, jak se mi tvoří slzy, ale snažila jsem se je potlačit.
Jednou rukou mi stiskl prso a jel níž až po lem šatů. Vklouzl pod ně a zahákl se o titěrné kalhotky. Strčil do mě svůj tlustý prst a já nekontrolovatelně vykřikla, přidal totiž druhý. Mé tělo se roztřáslo, měla jsem pocit, že se neudržím a skácím se na zem. V podstatě jsem nespadla jen díky jeho silnému stisku.
Zavřela jsem oči a připravovala se na další akci. Jenže nic se nestalo, místo toho jsem uslyšela křik a ránu. Prudce jsem otevřela oči a uviděla onoho muže na druhé straně a na zemi, nad ním se skláněl rozcuchaný Harry a dával mu pěstí.
„Dost!" vykřikla jsem, když už to byla asi šestá. Otočil se na mě, dýchal zrychleně, v zelených očích divokost. Bála jsem se ho. Kývl a plivl na něj. Pomalu šel ke mně a podíval se mi do očí. Třásla jsem se, i mé rty, nohy, ruce, celé tělo. Bylo mi zle.
„Jul," zašeptal a jemně mi zvedl bradu. Nespustila jsem z něj pohled.
„Ššš, už je to v pohodě, ano? Půjdeme na chvíli ven," řekl tiše a uchopil mou dlaň. Vedl mě zadním vchodem ven, na čerstvý vzduch.
„Udělal ti něco?" zeptal se, v jeho hlase jsem slyšela jakési obavy.
„Nic moc," zakoktala jsem a stiskla víčka pevně k sobě. Chytil mě za zápěstí, ale vyškubla jsem se mu. V mysli se mi vybavila čtyři roky stará scéna. Já, temná ulička a Louis. Jeho stisk na zápěstích. Jeho doteky na mém těle. Jeho úd ve mně. Klesla jsem na kolena. Ucítila jsem dotek na ramenou a vůni peprmintu. Harryho vůni. Nechala jsem ho, aby mě zvedl a objal mě. Ano, Harry Styles mě objal. Přitiskla jsem hlavu na jeho hruď a poslouchala pravidelný tlukot jeho srdce, což bylo něco, co mě uklidňovalo. Hladil mě ve vlasech jednou rukou a druhou mě držel na bedrech.

„Chceš jít pryč?" zeptal se šeptem, když už jsme takhle strávili několik dlouhých minut. Pozastavila jsem se nad tím.
„Ne. Přišla jsem se sem bavit a to dodržím. Nezkazím si noc nějakým kreténem," řekla jsem, můj hlas zněl překvapivě silně. Překvapeně se na mě podíval.
„To vážně? Možná by bylo lepší, kdybychom se vrátili, ty by sis lehla a všechno by bylo ok," navrhl. Já ale zakroutila hlavou.
„Ne. Jak jsem řekla, dnes se chci bavit. Aspoň teď," stála jsem si na svém a našpulila rty. Povzdechl si a pokrčil rameny.
„Fajn, jak chceš. To ty pak budeš rána nadávat na kocovinu, já ne," prohlásil a otočil se k odchodu. Čekala jsem, že třeba půjdeme spolu nebo tak, ale ne, oni odejde. Zřejmě se urazil, nerozumím mu.

Vkročila jsem zpátky do zakouřeného klubu, kde to vypadalo ještě hůř, než předtím. U baru jsem si objednala dvojitou tequillu a naráz jsem ji vypila. Alkohol se mi vehnal do hlavy, má líce zrudla, krk jsem měla v jednom ohni. Bylo pozdě a já litovala, že jsem si dávala zrovna tequillu. A dvojitou.

Slezla jsem z barové stoličky a chvíli hledala ztracenou stabilitu. Široce jsem se usmála a sebevědomě směřovala na parket. Chytl si mě nějaký kluk, zhruba pětadvacet. Ruce jsem dala za jeho krk, on ty své dal na mé boky a tančili jsme. Bylo to docela příjemné, nijak netlačil, nesnažil se přivést se k orgasmu za pomocí mého zadku.

O chvíli později jsem se ocitla u někoho jiného, minimálně o tři hlavy vyššího blonďáka, který vynahradil pohyby předchozího kluka. Dokonce proti mně pohyboval pánví a vzdychal. Z jeho dechu byl cítit silný alkohol a mně se to hnusilo. Hrubě mě držel za boky, ryl do nich své prsty, což mě bolelo. Bylo mi jasné, že se mi modřiny nevyhnou.
Najednou jsem za sebou necítila jeho tělo a uslyšela jen nevrlý hukot. Vzhlédla jsem, a mé boky oblapily horké dlaně, které patřily Harrymu. Jejich horkost se vsakovala i přes látku šatů do mé pokožky. Bylo to něco jiného než dotyky předchozích kluků/mužů.
„Jsi děsně sexy," zachrčel do mého ucha a já se zachvěla. Jemně skousl ušní lalůček a olízl ho. Po kontaktu jeho vlhkého jazyku s mou kůží se mi utvořila husí kůže a já se zachvěla.
„Uvolni se, nech hudbu, aby řídila tvé pohyby. Dělej, jako kdyby tu nikdo nebyl. Jen ty a já, nikdo jiný. Tancuj pro mě," zašeptal a mému sluchu to znělo ohromně smyslně. Mělce jsem dýchala a přikývla jsem. Přivřela jsem oči a nechala hudbu, aby vstoupila do každičké buňky v mém rozpáleném těle. Přikrčila jsem se v kolenou, zavlnila boky, ruce vmotala do vlasů.

Nikdy jsem neuměla tančit. Stále to neumím. Ale tady, před ním... bylo to... úžasné. Tančila jsem, bez rozmyslu, nevěděla jsem, co dělám nebo jak to dělat. Jen jsem se uvolnila a nechala za sebe mluvit tělo. Musím uznat, že si s tím poradilo bravurně.

Mé pohyby zastavily Harryho ruce. Přitiskl mé tělo na to jeho.
„To stačí. Kdybys pokračovala dál, nejeden chlap v tomhle sále by se z tebe udělal," prohodil a kývl hlavou k jednomu, co seděl na lavici a hltal mě pohledem. Zamračila jsem se a ukázala mu prostředník mé levičky. Harry se vedle mě zasmál.
„Tak se mi líbíš. Ještě pořád si chceš užívat?"
„Já nevím. Začíná mě zmáhat únava," uznala jsem, protože jsem pocítila, jak mé tělo pomalu slábne a ztrácí nabitou energii.
„Myslel jsem si to. Dáme si poslední tanec a půjdeme najít Nialla. Smím prosit?" zeptal se a podal mi ruku. Vložila jsem svou ruku do té jeho a nechala se přitisknout na jeho tělo. Dnes už poněkolikáté. V podstatě opakuji stereotyp, ale s Harrym je to jiné. Cítila jsem zvláštní energii mezi námi, bylo to zvláštní, nikdy jsem nic podobného necítila.
„Nejraději bych si tě vzal teď a tady, strhal bych z tebe tyhle kouzelné šatičky a udělal tě. Ale jsi to ty, takže nic takovýho neudělám. Půjdu na to pěkně pomalu. Věř mi, jednou si tě získám a ty budeš klečet na kolenou, abys dosáhla vytouženého orgasmu," řekl ochraptěle a pohladil mě po tváři. Těžce jsem polkla. Jeho slova mi pomalu docházela. Šlo jen o to, jestli to myslel vážně. A jestli si to budu zítra pamatovat. Nadechla jsem se a chtěla mu odpovědět, on ale položil palec na mé rty a zakroutil hlavou.
„Nic neříkej, babe. Nekaž to, prosím. Chci si užít chvíli, kdy s tebou můžu být. Zítra si to pamatovat nebudeš, musím využít poslední šanci. Jsi krásná, mimochodem," řekl a já cítila, že to všechno myslí vážně. Tak nějak jsem ale slyšela i bolest, což mi přišlo zvláštní, ale bylo to tak. Vypadal jako štěně. Roztomilé sexy štěně.

„Jdeme najít toho cvoka, pojď," chytil mě za ruku a spolu jsme se drali houfem lidí k našemu boxu. K velkému překvapení nás obou tam Niall seděl s hlavou v dlaních, na stole sklenice se sodovkou a v rohu moje kabelka. Natáhla jsem se pro ni a sedla si vedle Nialla.
„Jsi v pohodě?" Položila jsem ruku na jeho záda. Zvedl oči a zakroutil hlavou.
„Tohle celý... bylo na hovno. Jsem totálně v prdeli, Jul. Nezvládám to, prostě ne. Můžeme už jít?" zeptal se a jeho oči se leskly. Objala jsem ho, on položil bradu na mé rameno a chvíli jsme tak setrvávali.
„Tak pojďte, vy dva," zavelel Harry a vytáhl nás na nohy. Na stůl hodil bankovky a táhl nás k východu.

*

Jako zázrakem jsme došli na hotel a dostali se do pokoje. Mého. Niall zalehl polovinu mé postele napříč, což bylo trochu komické. Tedy, pro mě to tak bylo.

„Necháš ho tu, co?" vyrušil mě Harryho hlas a já se za ním otočila. Kývla jsem.
„Jo. Nemůžu ho vykopnout, ne v tomhle stavu."
„A kam si lehneš ty?"
„Nevím. Asi na gauč," pokrčila jsem rameny a sundala si boty a doplňky. Pro mé nohy to byla úleva. Zalezla jsem do koupelny, kde jsem se odlíčila a učesala. Do sprchy se mi nechtělo, navíc by to zbudilo Nialla a ostatní, což by nebylo zrovna příjemné.
„Pojď ke mně na pokoj," řekl, když jsem se vrátila. Našla jsem jeho oči, tvářil se vážně.
„Cože?" zeptala jsem se, nemohla jsem uvěřit, že tohle řekl.
„Pojď ke mně," zopakoval.
„Oh," vyšlo ze mě.
„Prosím," dodal a přešel ke mně. Zoufale na mě hleděl a sál si spodní ret.
„Dobře," vydechla jsem a on se šťastně usmál. Pohladil mě na hřbetu ruky, ale byl to jen lehký dotek, až jsem si říkala, jestli byl vůbec skutečný. Jeho pohled mě přesvědčil o tom, že byl. Cítila jsem se nepopsatelně. Jedna strana mého já mě fackovala a křičela hlasité NE!. Jenže ta druhá, unavená, byla ráda. Doufala jsem, že toho nebudu litovat. Kdo ví, jak tohle celé dopadne.

***

„Smutek jen stěží utopíš v alkoholu. Bývá totiž zatraceně dobrým plavcem." - Lech Przeczek

***