Vzbudila jsem se v posteli.. no kde jinde, že?
Na stole jsem našla vzkaz od bráchů..
Ze vzkazu jsem vyčetla,že budu skoro celý den doma sama...bezva..ze včerejška mě celkem bolí hlava...když jsem se koukla po posteli vzpomněla jsem si,že tu někde jsou ty podobizny... ale nevím kde jsou... prohrabala  jsem celou postel abych pak zjistila že mi je jeden z bratrů dal na stůl.. tak si tedy postel zase ustelu  a jdu si ty obrázky více prohlédnout..

Měla jsem tam všechno až na obličeje ty jsem z nějakého divného důvodu zaškrtala...ale já musím vědět jak vypadají!
Pokud ještě žijí mohli by mi zodpovědět mé otázky konečně bych mohla vědět kdo vlastně jsem!
Ale podle oblečení nikoho nenajdu pochybuji,že nosí stále to samé oblečení.....proč musí být tak těžké si vzpomenout na minulost?!

Začímám být lehce podrážděná....
Zvednu se a jdu si pro jídlo, v kuchyni na lednici najdu další vzkaz od bratrů tak si ho přečtu....ze vzkazu jsem vyčetla to,že jsem přes noc měla horečky..tak mám zůstat doma...
Divné ani nevím, že jsem měla horečky...
Vezmu si něco k jídlu a sním si to v kuchyni
Koukla jsem se do okna a najednou vidím před domem muže v černém oblečení a s bílím pláštěm..když ho vidím tak si uvědomím,že vypadá jako ten muž z toho obrázku a zhruba vidím i obličej.. ale pak mě rozbolela strašně hlava...cítím jako by se mi vracelo pár vzpomínek, ale bolí to..nedá se to vydržet.. moc to bolí... nakonec se složím k zemi..a usnu..

Vzpomínky,které jsem viděla dnes mi odhalili zhruba o něco víc obličej toho může, je to rybí monstrum něco jako je Undyne, ale pochybuji,že tenhle k ní patří.. ty vzpomínky byli dosti bolestivé...jo někdo si řekne vždyť je to jen blbá vzpomínka!
Ale pro někoho kdo zapomněl všechno je těžké takto vzpomínat...

Vzbudila jsem se až k večeru celkem  dost mě bolí hlava,pomalu jsem si stoupla pak jsem se odebrala do svého pokoje...sednu si tam na postel a přemýšlím, že zítra půjdu ven a najdu toho může...možná by mi pomohl si vzpomenout, ale vím, že kluci mě jen tak nepustí takže se budu muset vyplížit z pokoje....
Pro dnešek jsem už nic nedělala radši jsem si lehla a pochvíli i usnula..

Nepsala jsem moc dlouho,jelikož mě vzbudil Blue a Papym...opět mám horečku chtěli mi dát prášky, ale já nesnáším prášky...nechtěla jsem si je vzít, ale bylo mi fakt zle a když vidím utrápené obličeje kluků tak si ten prášek vezmu...
Blue se mě začal na něco ptát, ale já jsem mi rozuměla každé druhé slovo takže jsem mlčela..což ani jednoho
neuklidnilo pro dnešek zůstali u mě v pokoji....budu muset vymyslet jak se pak vyplížím ven aniž by to oni věděli, jelikož pochybuji,že mě někam pustí....
Po zbytek noci jsem pak spala v klidu a i horečku už jsem pak neměla za což jsem ráda

Takže to je pro dnešek konec :3
Od další kapitoly to bude zajímavý a Anyt konečně vystrčí paty z domu XD
Každopádně snad se vám tahle kapitola líbila
A mám otázku chcete abych se pokusila nakreslit ty podobizny ( nebo jak to nazvat XD ) těch tří osob co kreslila Anyt?
Jinak upozorňuji,že takhle kniha nebude moc dlouhá,jelikož nechci aby měla dvacet kapitol kde budu psát o ničem takže bych maximálně napsala tak těch 10-12 kapitol víc ne možná jich bude i míň uvidím :P
Takže pro teď se loučím :3