Vzbudila jsem se k ránu a světě div se Papy i Blue ještě spí!
Takže teď stačí se jen dostat z domu a můžu začít pátrat!
Ale když jsem si chtěla sednout tak jsem zjistila, že mě oba drží za ruku.....no to snad ne!
Co teď?
Takhle je tak akorát vzbudím......
Zkusila jsem se jim opatrně vykroutit,Blue sebou cukl pustil mě..Papyho ruku jsem ze sebe sundala už lehce...
Vstala  jsem a potichu jsem si vzala sebou pár věcí a teplou mikinu...
Kouknu se na ty dva omluvně a vyížím se z pokoje
Nakonec jsem se dostala z domu..hodím na sebe mikinu a jdu k lesu,jelikož ve snech se mi párkrát zdálo, že tam někdo bydlí... sice jsem si myslela, že vodní monstra bydlí u vody,ale tyhle u vody asi nebydlí kdo ví...
Po pár hodinách bloudění po lese jsem našla nějakou paní...jdu k ní
„Promiňte mohu se vás na něco zeptat? "
Paní se na mě otočila a mě i jí asi praštila vzpomínka, jelikož obě sme ma sebe koukali jako by sme se nějakou dobu znali,ale pak se na mě ta paní vyděšeně koukala
„Musíš okamžitě utéct! "
Koukám na ní zaskočeně
„P-proč?"
Zeptala jsem se jí a ona mi odpověděla
„Jde po tobě!
Od dětství jde po tobě!
Uteč! "
Začala jsem couvat, že tedy uteču,otočila jsem se a začala jsem utíkat pryč až po nějaké době jsem se zastavila.... ale v tom jsem ucítila neskutečnou bolest hlavy,někdo mě do ní totiž praštil a v bezvědomí jsem padla k zemi...

(Nějaký ten několika hodinový skip sem hodím XD)

Začala jsem se probouzet všechno mám rozmazané a v hlavě mi třeští...
Pak jsem zjistila, že jsem připoutaná k lůžku..?
Kde to sakra jsem?!
Mám dost strach a snažím se odtamtud dostat...je to k ničemu...
Rozhlédla jsem se po místnosti... vypadalo to jako sklepní laboratoř i s malou celou...tohle místo znám ze snů..
Začala jsem víc panikařit když vím,že tohle je to místo kde se to všechno stalo....
Všimla jsem si,že jsem připojená k nějakému přístroji
Jsem tu zatím sama nikdo tu semnou není....
Proč jsem nezůstala doma na zadku?!
Pomyslela jsem si
Rozhlédla jsem se kolem... musím dost mžourat abych vůbec zaostřila všechno okolo...stejně to bylo k ničemu,jelikož hlava se mi točí jak na kolotoči a strašně mě bolí... opět se mi klíží oči..nedobrovolně jsem odpadla..

(Pohled z třetí osoby)

Anyt omdlela a chvíli na to k ní přišel  muž vysoké postavy byl to ten samí jako byl u jejího domu
Zákeřně se usmál a koukl na přístroj ze,kterého je zavedená hadičky k Anyt do ruky,všechno šlo tak jak měl v plánu
„Uvidíme kolik síly si za tu dobu nabrala"
S těmito slovy i odešel ze sklepa  do domů měl namířeno za svou ženou, kterou, ale okamžitě praštil když jí viděl
„Měli sme dohodu káčo blbá!
Malém si všechno zkazila! "
Žena se na něj ušklíbla
„To nebyla dohoda!
Už tehdy jsem řekla, že už tě nenechám jí ublížit!
Chtěla jsem jí chránit!'
Muž byl dost naštvaný a takhle tam na sebe dost křičeli ještě nějakou dobu pak byla slyšet další rána

(Konec pohledu z třetí osoby)

Tady to useknu :3
V příští kapitole odhalím jména postav ať je nemusím oslovovat jako muž a žena XD
Snad se vám aspoň trochu líbila..vím je to na ton začátku úspěchaně,ale nač chodit kolem horké kaše XD
Zatím ahoj