„Je na čase s tebou skoncovat, akumo!" Ladybug otevřela své červené a černými tečkami jojo a mistrně do něj zachytila černého motýla, který hned byl očištěn a už byl vypuštěn na svobodu ve své bílé barvě. „Pá pá, motýlku!" zamávala hrdinka na hmyz a pak se otočila ke svému usmívajícímu se parťákovi Chat Noiru. „Dobrá práce, Chate!" pochválila ho a nastavila pěst, aby společně provedli jejich tradiční brofist.

„Úžasná jako vždy, My Lady," okomentoval její jednání Chat a jedním okem na ni mrkl. Tak rád se ji pokoušel svést, ale Ladybug se nikdy nedala.

Z červené náušnice se ozvalo zapípání, stejně tak jako z černého prstenu.

„Už musím jít, než se proměním zpátky," podíval se na svůj prsten Chat Noir a se smutným úsměvem se podíval na svojí Lady.

„Já taky," pousmála se Ladybug a natáhla se po svém joju. „Drž mi zítra palce," a než se stihl Chat Noir zeptat proč, zmizela Ladybug za Eiffelovou věží.

Ona má štěstí dost, je to přece Ladybug, pomyslel si pro sebe Chat Noir, než také co nejrychleji zmizel z náměstí, aby nikdo nespatřil jeho pravou identitu.

***

„Tááák, Marinette, dneska je tvůj velký den!" zvolala Alya, když se další den ráno objevila u své kamarádky doma a... uviděla jí v posteli. „Marinette, děláš si srandu?! Je půl osmý! Vstávej!" Alya odhodila deku Marinette stranou a spatřila, jak je černovláska zabalená do klubíčka a třese se.

„J-j-já t-t-to n-n-n-nedám, A-Alyo-o-o!" zadrkotala se slzami na krajíčku a podívala se na svoji hnědovlasou kamarádku.

„Ale no ták, zlato!" Alya vzala Marinette za ruku a donutila ji se posadit. „Dáš Adrienovi dopis do tašky, sejdete se u Eiffelovky a jen mu řekneš, že ho miluješ!"

Při jejích slovech se Marinette vystrašeně zachvěla a přitiskla si kolena ještě blíž k sobě.

„Napsal ti přece valentýnku." Alya se podívala na stranu a jen tak mimochodem a tišším hlasem dodala: „I když na ní nebylo tvoje jméno," a koukla se znovu na Marinette, aby mohla s určitou podporou v hlase pokračovat: „Ale to stejně musí něco znamenat! Nebo chceš, abych mu ten dopis do tašky dala za tebe?"

Marinette se přestala chvět a podívala se na svoji kamarádku, která byla pro ni ochotná udělat tolik věcí, jen aby ji a Adriena dala dohromady.

„Ne, já to zvládnu. Máš pravdu, Alyo, jen z toho dělám drama," Marinette vyskočila z postele a sebejistě se narovnala.

„Tak se mi líbíš!" okomentovala její chování Alya a už jen čekala, než se její kamarádka připraví do školy.

***

Bylo po škole a Adrien právě seděl u Eiffelovy věže a vzpomínal na minulý den, jak se zde loučil s Ladybug. Proč potřebovala, aby jí držel palce? Každopádně se jí na to příště určitě zeptá až bude mít možnost ji znovu vidět. A vůbec – jediný způsob, jak se setkat s Ladybug bylo při zjevení člověka posedlého akumou. Myšlenkami se ale přeci jen vrátil k Marinette – co od něj asi potřebuje? Jako kamarádka byla fajn a Adrien ji měl rád, i když se občas chovala vážně podivně. Už dávno si všiml, že jeho nejlepšímu kamarádovi Ninovi se líbí zase nejlepší kamarádka Marinette – Alya. Možná právě o tom se s ním chce Marinette pobavit – že by se je pokusili dát dohromady!

„Proč tady čekáme?" vykoukl z tašky Adriena Plagg a Adrien začal ihned malého černého kwami, který byl ochránce talismanu Chat Noira, soukat zpátky, aby ho nikdo z lidí neviděl.

„Je to prosba Marinette," vysvětlil mu jednoduše blonďák a rozhlížel se na všechny strany, jestli náhodou neuvidí Marinette.

Marinette tam ale byla. Dobrou hodinu před příchodem Adriena. A teď se už deset minut nemohla dostat ze svého úkrytu. Ne že by nemohla – byla jen extrémně nervózní.

„Marinette, ty to zvládneš! Já ti věřím! Je to přece jednodušší než bojovat s lidmi, posedlými akumou!" snažila se malá kouzelná ochránkyně talismanu Ladybug podpořit svojí majitelku.

„To už i ten boj proti posedlým se zdá jednodušší, Tikki," sklesle a zoufale odpověděla Marinette a podívala se na svojí lásku, evidentně se přehrabující ve své tašce. „A Alya mě zrovna dneska musela nechat a odejít hlídat své sourozence! To si její rodiče nemohli vybrat lepší den?" skoro zavzlykala Marinette.

„Pamatuj ale na její slova, Marinette – napsal ti přece valentýnku!"

I když to nebyl zas tak přesvědčivý argument, bylo to to jediné, za co se Marinette mohla držet a tak se přeci jen uklidnila a vstala, aby mohla vyjít ze svého úkrytu a přejít rovnou k Adrienovi. Tikki se mezi tím schovala do taštičky Marinette, aby mohla situaci sledovat odtud.

„Ahoj Adriene, promiň, že jsem přišla později. Musela jsem, eh... něco udělat, hehe," nervozně pozdravila Marinette svého spolužáka a trošku přitupěle se usmála.

„V pohodě, nečekal jsem moc dlouho. O čem jsi chtěla mluvit?" Adrien si přehodil tašku přes rameno a postavil se, aby se na sebe s Marinette mohli normálně dívat a zároveň si normálně promluvit, pokud to samo sebou bylo na téma jak dát jejich nejlepší přátelé dohromady.

„Eh... no... víš... já... z čeho začít..." začala jakž takž Marinette a neustále uhýbala pohledem, aby se na Adriana nemusela dívat nebo možná aby spíš neviděl její ruměnec. Nervozně si mnula lem svého trička a srdce jí splašeně bilo, doslova jako o závod. Cítila na sobě pohled zelených očí a to ji dělalo ještě nervóznější.

No ták, Marinette, mysli na valentýnku! podpořila samu sebe v duchu a konečně ze sebe dostala: „Miluju tě, Adriene!"

A nastal moment ticha, jakoby se svět zastavil a nervozita v ten moment snad konečně povolila.

Marinette se podívala na Adriena, aby v jeho výrazu spatřila překvapení a Marinette začala mít obavy, že to spíš říkat neměla. Zřejmě nevěděl co říct a Marinette na sucho polkla.

„Oh, Marinette, to je... nečekanné, ale..." Adrien si nejistě prohrábl vlasy, ale Marinette na něj dále v tiché naději upírala své modré oči. „Už jsem do jedné holky zamilovaný," omluvně se na ni podíval, aniž by věděl, jakou bolest dívce způsobuje.

„A-ale co ta valentýnka...?" dostala ze sebe, zatímco se jí srdce lámalo na kousky.

„Ta právě byla pro ni... Počkej, jak o ní víš?" vyhrkl Adrien, ale to už Marinette v slzách utíkala pryč, neschopná se na mladíka ani podívat.

Běžela k řece, kde se pak u zdi svezla na zem a pustila se do bolestného srdceryvného vzlykání. Z tašky vyletěla Tikki a snažila se černovlásku utišit, jakoby tím mohla celou situaci zachránit.

„Marinette, prosím nebreč, jen tě potřebuje poznat líp..."

Ale Marinette ji jakoby ani neslyšela.

***

„Neumíš s holkama vůbec zacházet," káral Adriena Plagg, zatímco se mladík pokoušel najít Marinette, aby mohl... co? Aby jí mohl říct, že můžou být přátele? V tomhle případě měl Plagg pravdu.

„Nemůžu ji ale jen tak nechat, je to přece moje spolužačka a kamarádka!" argumentoval své chování mladík, ale spíš měl obavy, že se objeví akuma a posedne právě ji, ale mýlil se. Zatímco prohledával nábřeží, objevila se dívka posedlá akumou, ale Adrien ihned poznal, že se nejedná o Marinette a oddychl si. Zároveň se už těšil až uvidí Ladybug. Nechtěl sice Marinette nechávat napospas posedlé, ale aspoň se ji zároveň pokusí najít a případně pak ji i zachránit.

„Teď není ale čas hledat Marinette, musíme tu dívku zastavit. Transformace – Chat Noir!" A za pár vteřin místo Adriena stál na jeho místě Chat Noir a rozběhl se za posedlou dívkou.

***

Křik donutil Marinette pozvednout hlavu a uvidět, jak nad nábřežím poletuje posedlá dívka. Pak si uvědomila, jak nevhodně se chovala – vždyť se málem sama poddala negativním emocím a pak by mohla být posedlá akumou!

„Tikki, promiň mi to!" stále uplakaná si k sobě přitáhla drobnou kwami, která ji také objala a pohladila ji po ofině.

„Všechno je v pořádku, Marinette." Tikki ale věděla, že Marinette v pořádku není, i když tak vypadala. Cítila ty bolestné emoce, vycházející ze srdce Marinette, ale rozhodla se v dívce podpořit jen to dobré a jen odhodlání posedlé dívce pomoct. „Tak se transformuj, dokud ta holka neudělala moc velký rozruch."

Marinette s úsměvem přikývla, ale bylo moc dobře vidět, že tam nebyla ta potřebná jiskra, která v jejím úsměvu vždycky byla.

„Transformace – Ladybug!" Marinette se zapomocí svých náušnic a Tikki transformovala v Ladybug a za chvíli už uháněla za dívkou, která právě z několika lidí učinila své poslíčky nebo přesněji – otroky.

„Má Lady, právě v čas," připojil se k ní v běhu Chat Noir a mrkl na ni.

Ladybug ho ale jakoby ani nevnímala. „Ahoj Chate," řekla prostě a natáhla se po svém joju, aby jim mohla zachytit nohu posedlé a přitáhnout se blíž k ní a nebo ji dostat na zem. Čím dřív zjistí, kde přesně je akuma, tím líp, ale netrefila se a jojo se bezděčně vrátilo zpátky k ní a málem ji sejmulo, jen kdyby ho Chat Noir nechytil.

„Jsi v pořádku?" zeptal se jí Chat Noir a snažil se v rychlosti pochopit, co s Ladybug není v pořádku. Měl ale smůlu – posedlá si jich všimla a právě se na nich chystala použít svojí moc, aby je proměnila ve své otroky a následně jim sebrala zázračné kameny – náušnice a prsten – zdroj síly Ladybug a Chat Noira.

Jelikož Ladybug dneska byla nějak rozhozená, rozhodl se jí Chat Noir bránit, takže ji stáhl do nejbližší slepé uličky a přitiskl ji ke stěně. Měl čas, dokud je posedlá nenašla.

„Ladybug, co se stalo? Jsi dneska nesvá."

Ladybug polkla. Chat Noir byl posledním člověkem, kterému by něco takového pověděla, ale mohlo je to přece ohrozit, ne? Cítila, že nehledě na to, že se snaží, bolest se jí v hrudi stálé rozrůstá.

„Potřebuju, abychom s akumou co nejrychleji skoncovali, dobře?"

Chat Noir to z ní ale chtěl dostat, ale už nebyl čas – posedlá je našla a byla ještě víc naštvanější, když viděla, jak Chat Noir tiskne Ladybug ke stěně. Poupravila si šátek okolo krku a málem je trefila svojí mocí, jenže Ladybug a Chat Noir se právě dostali na střechu.

„Myslím, že akuma je v jejím šátku," oznámila Ladybug a Chat Noir přikývl.

„Bez problémů se k němu dostanu." Chat Noir si prokřupal krční klouby a skočil zpátky dolů, aby posedlou zadržel, zatímco Ladybug, i když těžce, vyvolala Šťastné kouzlo a do rukou jí dopadly nůžky. Podívala se dolů a snažila se poskládat způsob, jak se nůžkami dostane k šátku.

Hodit je Chat Noirovi a on je hodí přímo po ní, ale musí být opatrný, aby ji nezranil. Ladybug se kousla do rtu. To snad zvládne. Ne, ona to musí zvládnout, jinak to nedopadne dobře.

„Chate! Chytni nůžky a pak je hoď směrem k šátku!" křikla na svého parťáka a hodila mu nůžky, ale hodila je tak, že je Chat Noir stěží chytil, ale přeci jen chytil. Pak už letěly směrem k šátku na krku dívky a ušmikly jen nepatrný kousek látky. Ovšem i to stačilo, aby z něj vyletěla akuma.

Ladybug otevřela své jojo a zákeřného černého motýla chytila, aby ho následně mohla vypustit, ale... motýl se neočistil. Místo toho byl jojem pohlcen.

„Ach, ne!" zavřískala Ladybug, když cítila, jak postupně nad jejím tělem získává kontrolu akuma a ona, ač chtěla nebo ne – poddala se mu. Měla v sobě tolik bolesti, že dostala pocit, že křídla akumy jsou to jediné, co jí teď dokáže utišit.

A místo Ladybug tu náhle stála Anti-Ladybug – celá v bílém s černými tečkami a zlomyslným úsměvem.

Muž v místnosti s několika desítky motýlů se zaradoval. Konečně měl zázračné kameny na dosah! Stačí už jen získat kámen Chat Noira, ale toho Anti-Ladybug lehce chytí.

Hawk Mothova maska se objevila před obličejem Anti-Ladybug a muž v místnosti k ní promluvil.

„Zdravím Anti-Ladybug, tohle je pro mě velká čest! Jsem Hawk Moth. Seber Chat Noirovi jeho zázračný kámen a přines mi ho! Pak bude tvé zlomené srdce zahojeno," sliboval jí Hawk Moth a jak mohla Anti-Ladybug nesouhlasit, když byla už akumou posedlá.

„S radostí, pane Hawk Mothe." Maska zmizela a Anti-Ladybug seskočila ze střechy směrem k Chat Noirovi, který se na Anti-Ladybug celou dobu v nechápavosti díval, ale chápal, že nemůže absolutně nic dělat, jen sledovat, jak se k němu jeho Ladybug, posedlá akumou teď blíží.

„Dej mi svůj zázračný kámen, Chate. Přece to pro mě uděláš, že?" Svůdný odlesk se objevil v očích Anti-Ladybug, ale Chat Noir viděl dál – viděl za tím vším bolest.

„Oh, má Lady, takovou radost ti bohužel nedopřeju," pousmál se Chat Noir a v rychlosti přeskákal po zdech a zmizel na jedné ze střech. Anti-Ladybug ho samozřejmě pronásledovala, jak jinak, ale schoval se jí.

„Come, come, Kitty, Kitty, you're so preatty, preatty. Don't go, Kitty, Kitty, stay with me ~" 

https://youtu.be/LiaYDPRedWQ

zpívala Anti-Ladybug, zatímco ho hledala.

Chat Noir se uchechtl. Kdybyse teď Ladybug viděla ze strany... ale o to nejde. Musí vymyslet způsob, jak Ladybug zachránit, jenže, ať chtěl či ne, energie Plaggovi docházela a to, že se brzy promění do normálu, Chat Noirovi hlásil jeho prsten.

„Sakra, musím se někam schovat," takže vystartoval ze svého úkrytu a běžel pryč, jak nejrychleji dokázal.

Anti-Ladybug si ho všimla a uháněla za ním, ale on v čas seskočil z budovy domu a unikal Anti-Ladybug mezi uličkami, než se dostal až do školy, kde se schoval na chlapeckých záchodech. Ještě štěstí, že ho nikdo neviděl.

Plagg se mu bez sil zhroutil v dlaních a Adrien mu bez meškání dal francouzský sýr, který Plagg tak miloval.

„Co to dneska s Ladybug bylo? Něco tu není v pořádku, jinak by ji akuma neposedl," přemýšlel nahlas Adrien.

„Každopádně teď musíš zničit její jojo, jenže problém pak bude v tom, že Ladybug nebude moct akumu očistit."

Adrien vzal Plaggova slova v úvahu. Byl to v celku dost důležitý detail – pokud nemůže ani on, ani Ladybug akumu očistit, tak kdo? Možná právě ten, kdo...

„...To má na svědomí," začal Adrien říkat tu myšlenku nahlas.

„He?" nechápavě se na něj zahleděl Plagg a Adrien se na něj konečně s jiskrami v očích podíval.

„No jasně! Ten kdo má na svědomí akumu určitě bude vědět, jak ho očistit!"

„A jak ho najdeš? A vůbec – vždyť on to nemá v zájmu. Přece chce, aby Ladybug byla posedlá akumou."

„S Anti-Ladybug se domluvím, že jí dám zázračný kámen, když mě odvede za Hawk Mothem. Pak zničím její jojo a nechám ho, aby se zbavil akumy. Respektive ho přiměju," pokrčil Adrien rameny.

Plagg si nebyl jistý, jestli Adrienův plán vyjde, ale tak, co mohl dělat? Pokud to byla jediná možnost, jak Ladybug pomoct, tak proč ne.

„Tak fajn," souhlasil a Adrien se po chvíli znovu transformoval do Chat Noira a už začal hledat Anti-Ladybug. Měl štěstí – našel ji u Louvru, kde se ho nejspíš snažila najít.

„Hledáš mě, Anti-Ladybug?" obrátil se na ni a Anti-Ladybug se vítězoslavně usmála.

„Ach, Chate, takhle mě opustit," ironicky pronesla a Chat Noir se snažil nenechat se rozptýlit.

„Dám ti zázračný kámen, ale jen pod jednou podmínkou."

Anti-Ladybug zvážněla a předstoupila před něj. „Jakou podmínkou?" pobídla ho, aby mluvil dál.

„Odvedeš mě za Hawk Mothem." Teď se hlavně Chat Noir modlil za to, aby Anti-Ladybug nebo přesněji – Hawk Moth – přijal jeho podmínku.

Před obličejem Anti-Ladybug se objevila Hawk Mothova maska a jen ona mohla slyšet jeho hlas.

„Přijmi podmínku a přiveď ho za mnou," nařídil jí a Anti-Ladybug po tom, co Hawk Mothova maska zmizela, prohlásila: „Příjmám podmínky, ale nejdřív se pojistím, že mi neutečeš." Sebrala tedy Chat Noirovi jeho zbraň. Své jojo pak vyhodila do vzduchu a se slovy Anti-Talisman se objevila pouta, která Anti-Ladybug připevnila na zápěstí Chat Noira. „Jdeme tedy," pobídla Chat Noira a zamířili za Hawk Mothem.

Chat Noir mezi tím přemýšlel, jak bez své zbraně a ještě ke všemu v poutech, zničit jojo Anti-Ladybug.

Můžu přece použít moc svého prstenu! Ale musím to udělat pak nepozorovaně... Použití Pohromy bylo nejoptimálnější řešení v téhle situaci a Chat Noirovi nezbývalo nic jiného.

Po několika minutách konečně dorazili do jakési rezidence a Anti-Ladybug odvedla Chat Noira do temné místnosti s... několika desítky motýly. Kromě nich tam byl i muž v masce.

„Vítejte v mé rezidenci, Chat Noire a Anti-Ladybug," uvítal je u sebe muž. „Jsem Hawk Moth, ale nechme seznamování na potom," natáhl ruku směrem s Anti-Ladybug. „Anti-Ladybug, předej mi zázračné kameny," nařídil jí.

Anti-Ladybug se otočila směrem k Chat Noirovi, aby sebrala jeho prsten, ale Chat Noir byl rychlejší – podkopl jí nohy a přeskočil své ruce, aby je měl s pouty vepředu.

„Pohroma!" vyvolal svojí moc a v té vhodné příležitosti se dotkl joja Anti-Ladybug, které se ihned rozpadlo na prach a s ním i Chat Noirova pouta. Ze zbytků joja vyletěl černý motýl.

„Znič toho motýla, Hawk Mothe! Nebo to s tebou neskončí nejlíp!" nařídil mu a uvědomil si, jak blbě umí vydírat.

Hawk Moth se ale jen zasmál.

„Chate..." ozvalo se tiché bolestné zasténání. Chat Noir se v rychlosti otočil a podíval se na...

„Marinette?"

Dívce klesla víčka a omdlela. Teprve teď si všiml, jak v ruce drží malého červeného tvorečka s černými tečkami, což, jak Chat Noir pochopil, byl kwami Ladybug. Bezděčně, neschopný slov se díval na svojí kamarádku, kterou dneska odmítl.

Proto byla v nepořádku, proto se tak chovala a proto ji posedl akuma... myslel si pro sebe, zatímco přešel k tělu dívky, aby si k ní mohl kleknout a pohladit ji ve vlasech. Cítil, jak ho naplňuje pocit zlosti. Jak mohl být tak slepý? Jak to, že si to neuvědomil dřív?!

Akuma, který si celou tu dobu poletoval mezi bílými motýli přistál na rolničce Chat Noira a ten se ihned transformoval. Nevypadal teď jako černý kocour, nýbrž jako bílý.

„Ahaha!" začal se ještě hlasitěji smát Hawk Moth. „A teď, Chat Blancu, přines mi – " než stihl doříct větu, proletěl kus od jeho obličeje bílá zbraň Chat Blanca.

„Děkuji, Hawk Mothe, teď tě konečně můžu rozcupovat na kousky." A ani ne za sekundu se už pustil do boje s Hawk Mothem.

***

Marinette byla v bezvědomí, to věděla i ona. Někde z dálky vnímala zvuky boje, ale nemohla se probrat a vlastně ani nechtěla. Dobrá otázka byla i proč by měla? Chat Noir teď ví, kdo je; Adrien ji odmítl a ještě ke všemu se nechala posednout akumou. Náhle se před ní ale objevilo červené světélko a postupně se k ní přibližovalo. Marinette v něm rozpoznala známé rysy – byla to Tikki.

„Ach, Tikki!" zvolala Marinette a objala malého tvorečka. „Promiň mi to! Moc mi to promiň!" omlouvala se jí a slzy jí tekly po lících.

Tikki ji hladila malou ručkou po tváři a s úsměvem jí uklidňovala. „Všechno je v pořádku, Marinette, tak otevři oči a pomož Chat Noirovi. Bude tě pak potřebovat víc než kdy dřív. Udělej to kvůli němu, kvůli mě, ale hlavně kvůli sobě."

Marinette přikývla a otevřela oči. Teď viděla tu bitku mezi Hawk Mothem a Chat... Blancem.

„Je posedlý akumou," vydechla Marinette a postavila se odhodlaně na nohy.

„Proto tě pak bude potřebovat," připomněla jí Tikki.

„Tak teda – transformace – Ladybug!"

Bitka se zastavila, protože i Hawk Moth i Chat Blanc zírali na Ladybug, která se před nimi zjevila v celé své kráse. Chat Blanc si na ní mohl oči vykoukat a byl víc než kdy dřív odhodlaný zničit Hawk Motha. Dokud Hawk Moth sledoval Ladybug, Chat Blanc se po něm vrhl a málem mu strhl masku z obličeje, ale místo toho ho škrábnul na předloktí. Hawk Moth zasyčel bolestí, ale začal znovu odrážet Chat Blancovy útoky a zároveň se snažil sám bojovat.

Ladybug věděla, že pokud nechá Chat Blanca bojovat samotného, pravděpodobně pak bude Hawk Moth ohrožen víc. Musela zastavit Chat Blanca a zároveň chytit Hawk Motha. Nejprve se proto snažila odhadnout, kde je zázračný kámen Hawk Motha a pak kde je akuma u Chat Blanca. Rolnička na krku Chat Blanca zůstala stejná, na rozdíl od ostatního oblečení a dokonce i prstenu, který Chat Noirovi v normálním případě zajišťoval moc Pohromy, takže bude mířit na rolničku. Ovšem odhadnout, kde je zázračný kámen Hawk Motha bylo těžší, ale přeci jen se to Ladybug podařilo, když viděla, jak si Hawk Moth chrání hruď. Byla na něm brož, která vypadala jako květ se čtyřmi tenkými dlouhými okvětními lístky.

Ladybug vyhodila své jojo do vzduchu, aby jí rázem do ruky dopadl bumerang, jakožto Šťastné kouzlo. Nechápavě svraštila obočí – tak absurdní, ale určitě to mělo svůj smysl, jako vždy. Začala si tedy prohlížet místnost a hned uviděla tu kombinaci – potrubí, brož Hawk Motha a následně, pokud bude úhel správný i Chat Blancova rolnička.

„Tak do toho!" pronesla Ladybug a hodila bumerang směrem k potrubí, kde se odrazil, zachytil v otáčivém letu brož Hawk Motha, která dopadla na zem a sjela po zemi skoro až k nohám Ladybug a nakonec bumerang trefil i rolničku Chat Blanca, ale nic se nestalo – bumerang se o ni pouze zastavil. Ladybug ale neměla teď čas – musela v rychlosti popadnout brož Hawk Motha, aby neměl možnost se transformovat zpátky.

Před Chat Blancem teď totiž seděl jakýsi muž a klepaje se snažil nějak bránit. Teď už byl bezbranný.

„Chate!" zavolala na Chat Blanca Ladybug a ten se na ni žlutýma očima podíval. „Pojď... ke mně," nabádala ho. Nevěděla, jak bude reagovat, když byl stále posedlý akumou.

„Nemyslíš, že by bylo dobré ho svázat, než si pro něj přijede policie?" řekl jízlivě a usmál se. Ladybug si oddychla – byl to skoro pořád ten stejný Chat Noir kterého znala. „Nebo bych ho do té doby mohl..." Chat Blanc se už začal s nelítostnou zlostí otáčet na toho muže, ale Ladybug v rychlosti svázala Chat Blanca svým provazem z joja a za chvíli už rolnička byla v její ruce.

Bez prodlení ji rozbila. Akuma vyletěl z rolničky a než se nadál letět dál, Ladybug ho chytila, očistila a pustila. Viděla, jak se jí na očích Chat Noir zase mění do své normální formy, tedy do černého kočíčího obleku a jeho oči znovu byly zelené.

„Eh? Myslela jsem si, že se proměníš do své normální podoby," nechápala Ladybug, když sledovala, jak se Chat Noir zvedá z podlahy.

„Ještě mám pár minut." Jeho vysvětlení dávalo smysl a tak se Ladybug jen usmála. Náhle se ale pocit jakéhosi smutku vrátil. Když se teď zbavili Hawk Motha, už nebudou žádné akumy, že? Už se nebude mít jak rozptýlit a bude muset pořád myslet na Adriena a jeho odmítnutí.„Vím tvé tajemství, Marinette," vyrušil ji z přemýšlení hlas Chat Noira a Ladybug zalapala po dechu. Chtěla odejít, ale Chat Noir ji chytil za zápěstí. „Ne, dneska mi neutečeš."

Ještě počkali na policii, která dvěma hrdinům děkovala a pak už Chat Noir odváděl Ladybug pryč.

„Chate, kam to jdeme?" ptala se ho nechápavě Ladybug, ale nechala se jim vést.

„Uvidíš," zněla jeho strohá odpověď.

A odvedl ji na místo, kde se Marinette vyznala Adrienovi v lásce. Tentokrát už ale nebyl den, nýbrž večer a všechno vypadalo jinak, ale Marinette tu nechtěla být.

„Chate, prosím, pojď jinam," prosila ho, ale on se k ní otočil a teď stál úplně na tom samém místě, jako Adrien. V tu chvíli se transformace Ladybug zrušila a před Chat Noirem stála Marinette.

Chat Noir si musel pospíšit, dokud i on sám se nepromění do své civilní podoby.

„Zamiloval jsem se do Ladybug a – ne, ne, ne, počkej!"

Marinette totiž chtěla odejít, utéct domů, ale Chat Noir ji chytil za obě ruce.

„Prosím, Marinette, nech mě ti to dopovědět."

A Marinette se uklidnila, i když byla trošku rozrušená a lehce se kousala do rtu.

„Ale teď vím, že jsem celou dobu miloval tebe... Kdybych to věděl dřív tak... tak bych tě dneska nenechal odejít."

Než se Marinette stihla zeptat co tím myslí, stál před ní Adrien. Dívka překvapeně, doslova šokovaně zalapala po dechu a začala plakat.

„T-ty... jsi byl celou tu dobu..."

„S tebou, já vím a ty zase se mnou, Marinette... Byl jsem idiot, že mi to nedošlo dřív, odpusť mi to." Adrien provinile sklopil hlavu.

Marinette uvolnila jednu svojí ruku z jeho sevření, aby ho mohla pohladit po tváři. Zadíval se do jejích modrých očí, konečně se usmívala a pak... pak ji políbil. Něžně, láskyplně, tak jak jen Chat Noir mohl políbit svojí Ladybug.

V ten večer se po polibku ještě ozvalo: „Miluju tě, má Lady," a neopětovaná láska chlapce k hrdince a dívky do chlapce se rázem stala opětovanou.