" Tomy ,můžu se tě na něco zeptat ?"

Odvrátil pohled od linky a začal se mi věnovat.

„ hm?" Zvědavě můj obličej Skoumal .

„ proč já ?"

„ jak to myslíš ,proč ty ?" Odstoupil od linky a udělal pár kroků ke mě.

„ proč se o mě tak staráš ,proč se staráš o holku kterou skoro neznáš . Jak jsem dnes viděla ,jsi ve škole oblíbený . Mohl by si mít ve své hrsti každou ,která tě napadne ... každou která by o tvojí pozornost hodně stála ,ale ty se staráš a bojíš o mě. Já ...já nevím čím jsem si to zasloužila...tuhle pozornost , pro nikoho jsem nikdy nic dobrého neudělala . Jsem jen holka bez budoucnosti ,která pravděpodobně umře v 1. Momentě ,když udělá nějakou hloupost . Nemáš jediný důvod tohle pro mě dělat , mohl si mě od začátku ...od začátku klidně ... ignorovat. Já jestli - jestli umřu ... Nechci - nechc- ." Začala jsem vzlykat ,ale tom se mě snažil hned utišit .

„ pshhhht , neplakej .." obejmul mě a já mu začala brečet do ramene .

Asi si říkáte,že jsem strašná histerka ,ale bylo toho prostě na mě moc .

„ tak p-proč?" Řekla jsem ,když jsem se vschopila .

On si jen povzdechl a vzal si mě kolem pasu , při čemž jsem kolem něj dala nohy a on mi jen do ucha pošeptal :„ protože tě mám rád ." Řekl skoro neslyšně a mi začali v břiše poletovat draci. Byl to zvláštní pocit ze kterého mě,ale přerušil vybrující mobil ,který ležel na lince hned vedle .

Tom se mi pro něj natáhnul ,ale já zůstávala s nohami kolem jeho pasu. Podal mi ho a já jej zvedla .

„ Ano?"

„jo dobře "

„tak ahoj tati "

Utla jsem to a podívala jsem se na Toma .„ tak tě půjdu vyprovodit ."

Přikývla jsem a slezla z kuchyňské linky .

Oblékla jsem se ,obula a vyšla z Tomova domů .

Po pár krocích jsem už stála před svým domem . Do očí mi začalo svítí slunce a na pokožku dopadat paprsky .

Zavřela jsem oči a užívala si ten pocit .

Taky aby ne ,už byla půlka března .

Podívala jsem se zpět na Toma ,který se na mě usmíval jak na to sluníčko .

Došli jsme k mým dveřím a rozloučila jsem se sním . Už jsem chtěla zabouchnout dveře ,když jsem si to rozmyslela.

„ Tomy !" Zaječela jsem na odcházejícího kluka s rukama v kapsách .

Když se otočil ,skočila jsem mu do náruče do které mě hned přijal . „ taky tě mám ráda , děkuji že si můj kamarád . " Řekla jsem a on se jen usmál a pustil mě na zem . „ uvidíme se zítra ,ahoj ." Ještě jednou se usmál a zamával mi .

Vešla jsem do domu a zavřela za sebou dveře ,vyslekla se z oblečení na venek ,šla do svého pokoje a pak rovnou do koupelny .

Chtěla jsem si jen umýt obličej ,ale došlo mi to pozdě .

Z kohoutku začala téct studená voda a já se jí na moment dotkla .

Začala jsem se rychle utírat do ručníku a začala vyšilovat .

Začala jsem se klepat a sedla si rychle na zem .v

Do očí se mi nahrnuly slzy a já začala křičet . „ Tati!!!! Tati!! Ta-tati !!"

„co se děje broučku ,doběhl za mnou do koupelny a mě se z očí začaly kutálet slzy . „ Já - já voda stu- studená ."

Čím dál víc jsem se začala třepat .

„ a doprdele ." Zvolal táta a hned začal volat záchranku .

Dál už nejvíc se se stalo , protože jsem najednou začala vidět černo a poslední co jsem slyšela byl hlas táty .

Z pohledu Thomase

Došel jsem domů a sedl si na sedačku .

Musel jsem vstřebat vše co se dnes stalo ohledně Annie .

Byl jsem rád že jsem ji mohl obejmout ,ale nerad jsem viděl ,když plakala a ty kluky, kteří jí dnes ve škole napadli ... Měl jsem je zmlátit.

Trhalo mi to srdce, když jsem viděl Annie trpět .

Zjistil jsem že jí mám rád a to fakt hodně ,ale nevěděl jsem zda-li je to láska a navíc jsem se rozhodl ,že jí budu jen ochraňovat .

Srdce si ale musí mluvit vždy své že?

Najednou jsem z venku slyšel zvuky sanitky ,jak zastavila u domu ANNIE !!!!?

Najednou mi začalo srdce bušit jak na poplach . Nemohl jsem jinak .

Vyběhl jsem ze dveří na cestu a viděl ležet Annie na lůžku ,které vezli do sanitky . Běžel jsem za ní ,ale nějakej chlap mě zastavil ,že za ní nesmím .

Začala mi třeštit hlava a já začal být ve stresu . Kam jí vezou ...kam vezou mojí Annie ...