Ubývaly dny za dnem a já s Tomem jsme se stali dobří kamarádi.

Víme o sobě prakticky všechno ,teda až na jednu věc.

O své nemocí jsem mu totiž neřekla.

Jasně za tu dobu se mě zeptal na několik otázek typu :

„ kdy už se konečně potkáme ?"

„chodíš na stejnou školu jako já ?"

Já se,ale vždy odpovědím na tyhle otázky vyhla a pocit viny mám čím dál větší.

"Nemůžeš to přece tajit věčně.
Musí to vědět. Zaslouží si vědět pravdu." Říká mi moje podvědomí a já s ním souhlasím .

Najednou mi cinkl mobil...

T: Ahoj Annie,koukni z okna.

Pousmála jsem se nás tou zprávou a ani se neobtěžovala napsat odpověď.

Přešla jsem rovnou k oknu a z jeho venčí strany stál Tom s dalšími dvěma kluky.

Tom začal něco psát do mobilu a v ten moment mi došla zpráva.

T: Tohle je Jay.

Ukázal na blonďatého kluka vedle něj a ten se na mě usmál a zamával mi.

T: a tohle James .

Ukázal na druhého kluka , jenž se taky na mě vřele usmál a já jim s úsměvem zamávala na zpět.

T: Jdeme do školy ,nepřidáš se?

Podíval se na mě prosebně a já začala do mobilu ťukat odpověď.

A: Promiň , mám pozdější vyučování.

On jen na to mávl rukou a zamával mi společně s jayem a Jamesem na rozloučenou.

Zamávala jsem jim na zpět a jen se nad tou představou " chození do školy s Tomem" pousmála.

Bylo ráno,  takže jsem se vydala  na snídani .

„Dobré ráno zlato."  Přivítal mě táta a dal mi pusu na čelo.

„Dobré."

„Tati,mohla bych tě prosím o něco požádat?" Zeptala jsem se mezitím ,jak jsem si sedala na barovou židli.

„ Určitě, jen povídej." Přisedl si ke mě a pobídl rukou mi rukou ,abych začala.

„ Já... Je to ode mě trošku troufalé a možná žádám moc,ale prosím dovolte mi chodit do školy. Nic -"

„ Annie o tom už jsme mluvili. Je to velké riziko a navíc,ty víš, že bych tě tam bez dozoru nemohl nechat." Skočil mi do řeči a začal mi to hned vymlouvat.

„Ale tati, já bych tam nebyla úplně bez dozoru. Tom by se o mě postaral." Řekla jsem už trochu víc nahlas a zoufaleji, ale v momentě ,jak jsem zjistila , že jsem zmínila Toma ,dala jsem si ruku před pusu.

„Kdo je Tom a co je to zač?!" Začal na mě křičet a postavil se.

V životě na mě nezvýšil hlas ,ale to bude tím, že neměl ani důvod.

„S-soused." Vzlykla jsem a utěrka si rychle slzu,jenž mi stekla po tváři.

„Annie , ví o tvé nemoci?" Řekl když se trochu uklidnil a já zakývala hlavou do záporu.

Táta si ještě jednou povzdechl.

„ Pokud by byl tak ochotný , ať se staví dnes odpoledne k nám domů. Promluvil s ním." Řekl a odešel nejspíš do své pracovny.

„Děkuju." Řekla jsem jemně, než za sebou zabouchl dveře a já si šla do ledničky pro jogurt ,který jsem měla do pár minut snědený.

Poté jsem se zavřela zpět do pokoje a vstřebávala událost poslední hodiny co právě proběhla.

Po nějaké době co jsem byla ujištěná , že škola už skončila jsem se odhodlala mu napsat  SMS- ku :

A - Annie
T - Tom

A: ahoj , potřebuji s tebou mluvit .

Po 2 min.
Zobrazeno

T: ahoj ,tak piš ☺️

A: zdůrazňuji MLUVIT !😃

T: dobře dobře , klid draku . Za 5 min. Jsem tam 😃🐉🙆‍♂️

A: díky ❤️

Po pár minutách

„crrrrrrr..." Slyšela jsem a rychle běžela dolů ,při čemž jsem jukla na taťku „ to je pro mně!" „ Tom?" „ jo "

Prošel dveřmi a já slyšela jak si pro sebe něco mumlá typu: „ co to má být " když se otáčel za  dvojitými dveřmi a já se nad tím jen pousmála. „ ahoj" řekla jsem , čímž jsem zaujala jeho pozornost .

„ ahoj " řekl až skoro zasněně a daroval překrásný úsměv .

„ co se děje Annie, že si se mnou potřebovala až tak mluvit ?" Přistoupil ke mně blíž a chtěl mě  pohladit po rameni rameni ,ale já ustoupila , protože měl určitě studené ruce z venku.

On na to zareagoval tak že ruku stáhl a čekal na odpověď.

„ já ani moc ne ,ale můj táta ...chce tě o něco poprosit ,ale teď  prosím já ...ať se tu dozvíš cokoliv pokus se to pochopit ,prosím."

„ dobře pokusím se " usmál se na mě a já mu řekla kam má jít .

Už čekám nějakou tu dobu od času,kdy Tom vkročil do tátovy pracovny.

Prosím , ať vše vyjde...