Zprava? Ne, zleva! Odvrátila jsem Stevovu pěst mečem a ihned zaútočila na částečně odkryté tělo. Trefa! Rychle jsem odskočila. Pot z nás jen pršel a oba jsme byli zadýchaní.

 "Dvacet : devatenáct!" vykřikla jsem vítězoslavně a svalili jsme se na zem.

 Lyžák utekl jako voda. Byl den odjezdu a my si byli ještě ráno zatrénovat. Leželi jsme vedle sebe na žíněnce a zrychleně oddechovali. Právě jsem vyhrála naši menší hru, ale už nezbýval čas. Steve mi odhrnul z čela těch pár bílých pramínků, které mi vypadly z culíku a pousmáli jsme se na sebe. Dal mi pusu na čelo, vstal a následně vytáhl na nohy i mě. S ručníky okolo ramen a ruku v ruce jsme se vydali k našim pokojům.

.                .                .

 Jela jsem spokojeně se třídou autobusem. Mika spala na vedlejším sedadle a já pozorovala ubíhající krajinu za oknem. Steve a Thor použili vlastní dopravní prostředky a nejspíš už byli doma. Jak rychle jsem to místo začala nazývat domovem. Usmála jsem se pro sebe a přivřela oči.

 'A jseš si jistá, že to tak zůstane? Hi hi hi...' ozval se hlas podobný tomu hnusnému zvuku, když někdo přejede spocenou rukou po skle.

 Otevřela jsem oči a trhla sebou. Polil mě nepříjemný pocit. Koukla jsem znovu z okna. Nevím, jak bych zvládla návrat do Ameriky. Opustit tohle všechno, co jsem poslední dobou našla. Mám tušení, že mě něco čeká. A nebude to nic pěkného.

 Vzdychla jsem si a odvrátila pohled od mlhy za oknem. Snažila jsem se usnout.

 .                .                .

 Do vily jsem se vrátila večer. Pršelo a tak jsem se snažila i se všema věcma rychle dostat dovnitř. Povedlo se. Doma bylo až nepřirozené ticho. Znervózněla jsem. Z obýváku se ozval Furyho hlas. Rychle jsem se vyzula a přesunula se za ostatními. Bylo zhasnuto a uprostřed se vznášel hologram Furyho hlavy. Všichni byli vážní.

 "Dobře, že jdete slečno Lestrad. Ostatní vám vysvětlí situaci. zítra vás očekávám v Avengers-toweru Kapitáne." Obrazovka zhasla.

 "V New Yorku se objevil Loki. Něco chystá."

 .                 .                 .

 Seděla jsem na sedadle první třídy v letadle směr New York a slzy měla na krajíčku. Mice jsem stihla jenom napsat SMS na letišti, ale pochybuji, že mi v blízké době odpoví. Přece jenom jsou dvě ráno.

 Seděla jsem sama, jelikož jsem se všem před odjezdem z vily jasně vyjádřila, že chci být sama a popřemýšlet si.

 Opouštím místo, na které jsem si zvykla, zamilovala si ho. Opouštím tolik věcí. Školu, kavárničku, vilu a taky svoji novou kamarádku. Povzdechla jsem si a promnula spánky. A teď dost truchlení. Jsem Avenger, muselo to přijít. Já prostě nemám vůči světu a ostatním na vybranou. Navíc nedokážu opustit Steva. Už zase v klidu jsem přečkala zbytek cesty. Loki volá!

 Na letišti už na nás čekala naše auta a my jeli do Stark/Avengers-toweru. Měli jsme s sebou jen pár základních večí. O zbytek se SHIELD postará, až bude volněji. Nasedla jsem do svého Subaru BRZ, jelikož své milované STI jsem musela nechat prozatím u vily. No nic, navíc musím říct, že s tím novým faceliftem 2017 vypadá BRZ snad ještě líp, než STI...

 Stevova motorka se taky musela zanechat u vily, takže seděl vedle mě. Thor, Natasha a Wanda se obětovali a jeli s Tonym. Doufám, že to všichni přežijí ve zdraví. asi za třičtvrtě hodiny jsme zajeli do garáží Avengers-toweru a vystoupili z aut. Všichni se rozešli do svých pokojů převléct. Vešla jsem do svého pokoje a spatřila novou... uniformu? Dokonce i nový meč.

 Oblékla jsem si zvláštní černou kombinézu se znakem Avengers na srdci. byl tam taky zvláštní kožený pás a netypickou pochvou. Jílec meče byl opleten černými a červenými kůžemi a záštita byla z černého dřeva a zdobená. Se zatajeným dechem jsem meč tasila a spatřila vibraniovou čepel. Byla ostrá. Už delší dobu jsem čekala, že mi SHIELD dá novou katanu. V téhle době by bylo nebezpečné bojovat se zbraní, která nemá ostří. Zvlášť proti Lokimu.

 Dala jsem si zbraň k pasu. Dále tam leželo jakési brnění z vibrania s chrániči na ramenech, loktech a kolenou. nezapomněli ani na černé kožené boty s nízkým podpatkem téže z vibrania. Kde ho tolik berou? Byla jsem ráda, že můj "obleček" alespoň nějak vypadá. Oblíkat se do něčeho, jako můj milovaný legíňák bych asi nerozchodila.

 Stáhla jsem si alespoň horní polovinu svých bílých vlasů do culíku, skontrolovala líčení a vydala se za ostatními do místnosti s barem, gaučem, křesly a stolem a s promítačem. Všichni už tam byli a Thor při pohledu na můj outfit hvízdl. Já zapomněla, že na Asgardu je tohle asi normal.

 Steve mě chytil kolem ramen a čekali jsme, až se ozve Fury. Nečekali jsme dlouho. Asi o dvě minuty později se před námi objevila Furyho hlava.

 "Ihned přejdeme k věci. Souřadnice vám posílám a za chvíli se k vám připojí doktor. Poté se přesunete do helicarrieru. Čekám vás." Obraz zmizel. O chvíli později nám Jarvis oznámil, že Bruce už je v garáži. Všichni jsme šli za ním dolů a o chvíli později už naše stíhačko-letadlo přistávalo na palubě helicarrieru.

 Rozešli jsme se k Furymu vyslechnout si pokyny.

.......................................................................................................................................................................

Doufám, že líbilo. Děkuju za přečtění, hvězdičky a sem tak i komenty :P. Doufám, že se líbilo a jen tak pro představu tady dávám ukázku jedné strany z papírového sešitu...