Thor na mě zíral snad ještě překvapeněji, než Steve. Dovedla jsem Lokiho do helicarrieru, kde jsme ho s mým ujištěním, že je to dočasné, museli zavřít. A teď budu muset za Furym. A vypadá to, že tam nepůjdu sama. O stěnu před Furyho kanceláří se opírali Steve a Thor. Povzdechla jsem si a zaklepala.

 "Dále slečno Lestrad," ozval se Furyho hlas. Otevřela jsem dveře a vešli jsme dovnitř. Věděla jsem, že to bude těžký boj, ale byla jsem odhodlaná své slovo dodržet. Posadili jsme se naproti Furymu a všichni v místnosti čekali, až se vymáčknu.

 "Fury, potřebuji od vás velikou laskavost," začala jsem pomalu. Náš drahý velitel pozvedl obočí nad páskou.

 "Chtěla bych si vzít Lokiho pod sebe." Všichni v místnosti na mě vykulili oči. "Já vím, že je to nečekané. Je téměř nepředstavitelné, že by Loki přešel na naši stranu, ale já do něj vidím. Důvěřuje mi, protože ví, že nelžu. Já zase jemu, protože vidím jeho pocity. V srdci je to jen dítě, které přehlíželi. Vím, že ho to neomlouvá, ale tohle je šance ho obrátit," odmlčela jsem se a chtěla pokračovat, ale Fury mě překvapil. Zdvihl ruku a promnul si oko.

 "Vím, že s tím mnozí nebudou souhlasit, ale vyzařuje z vás taková rozhodnost, až to bolí. Po těch pár letech si troufnu říci, že vám důvěřuji, a proto vám dávám mé svolení." Ihned jsem stáhla svou nevědomky vytaženou auru a rozzářila se štěstím. Fury na mě kývl a já s ječením vyskočila ze židle. Zvedla jsem z židlí i Thora se Stevem a vytančila z Furyho kanceláře. Oba jsem je objala a nechala je i s jejich nechápavými pohledy na místě. Je super zjistit, že vám SHIELD už tak věří.

 Vydala jsem se k Lokiho cele. Byla to ta podivná skleněná. Nemám ji ráda. Všichni agenti na mě zírali, když jsem do té cely úplně v klidu vlezla a nechala otevřené dveře. Loki seděl na zemi, jako hromádka neštěstí. Byl jako já. Taky jsem nevěřila, že se pro mě Steve do toho pokoje vrátí.

 Zvedl ke mě hlavu a oči se mu rozšířily údivem. Natáhla jsem k němu ruku. "Tak pojď, já své sliby plním. Teď je to na tobě. Přijmeš mou ruku?"

 "Děkuji ti," zašaptal jen, chytil se mé ruky a udělal za svým dosavadním životem s mojí pomocí hodně tlustou čáru.

 .               .                .

 Asi po hodině vyřizování jsem se s Lokim rozloučila ve dveřích od jeho nového pokoje a přešla k těm vedlejším, které vedly do mého. No, slovo pokoj bylo možná mírnou nadsázkou. Byla tu postel, kanystr pitné vody a židle s pidi stolečkem. Loki to má podobné, kromě židle se stolečkem, které jsem si sem nastěhovala sama. Jediný, kdo si vyřval luxus, byl Tony...

 Málem bych zapomněla na nástěnku s fotkami. Je jenom malá, ale znamená pro mě hodně. Mám tam asi tři fotky z doby před SHIELDem a deset z doby u SHIELDu. Fotka z prvního tréninku s Avengers. Fotky mě a holek v přestrojení v nákupáku, bylo to pro mě čiré utrpení, jelikož nákupy nesnáším. A taky pár fotek s ostatními z Avengers. Potom moje nejoblíbenější. Na obrázku je část mého smějícího se obličeje a potom Steve, Thor, Tony, Nat, Wanda, Bruce a Fury, kteří se válí po párty na oslavu mé první mise na všemožných místech.

 S úsměvem jsem si sedla na postel a opřela se o chladnou stěnu. Chvíli jsem se jen tak culila, když se ozval klepot na mé dveře.

 "Můžu dál?"

 "Ty vždycky Thore," odpověděla jsem a počkala jsem, než se posadí a něco z něho vypadne.

 "To s Lokim, vážně se chce přidat k nám?" zeptal se po chvíli. Á, tak tady je problém.

 "Ano. Můžu to říct na sto procent," usmála jsem se. Chvíli mlčel, ale potom mě obejmul.

 "Děkuji ti Ann. Vrátila jsi mi bratra. Nikdy ti to nezapomenu," řekl svým zvučným hlasem a já ho poplácala po zádech. Věděla jsem, jak ho ztráta bratra vzala. Najednou jsem z vedlejšího pokoje ucítila silnou směsku pocitů. Je fakt, že přes ty zdi jde celkem dobře slyšet. Ještě jsem chvíli s Thorem kecala, ale potom odešel a já chtěla jít spát. Díky Lokiho změně se můžu na noc bez obav převléct do pyžama, takže jsem se vydala do sprch. Naštěstí jsou jen kousek a teče teplá voda. Upřímně děkuju SHIELDu, že tu vůbec nějaké sprchy jsou. V helicarrieru jsme většinou během extrémních situací, kdy na mytí není ani pomyšlení, ale přece je tu mají.

 Vlezla jsem do prázdných sprch. Svlékla jsem se, odpustila studenou vodu a o chvíli později už jsem si hověla pod proudem teplé vody. Začala jsem si prozpěvovat úryvky různých písniček a umyla si i vlasy. Potom jsem se odlíčila, vyčistila si zuby a vydala se s tichým broukáním do svého pokoje.

 Dneska se mi den vydařil.

....................................................................................................................................................................................

 1. Neskutečně se omlouvám, že tak dlouho nevyšla kapitola. Blbá prokrastinace...

 2. Opravdu vám moc děkuju, za ty krásná čísla, která se začínají objevovat vedle očiček a hvězdiček! Už přes sto hvězdiček... Arigato!!! (děkuju)

 3. Doufám, že se kapitola líbila. Kritizujte co chcete!

Ja matta!