Její srst se ve světle plápolajícího ohně zaleskla, když protáhla své ladné tělo a vydala ze sebe zvuk připomínající zívnutí. Otřepala se a usadila se k nohám své faraonské vládkyně tak, jako několik jejích sester, které však nebyly vyšlechtěny s tak nádherným hustým kožichem, jímž se ona chlubila.

Po kamenné dlažbě se roznesl klapot bot s pevnou podrážkou. Zaprskala směrem, odkud se zvuk linul. Další cizinec. Neměla dny, kdy její paní zvala k sobě do sídla cizí lidi, ráda. Nejednou bylo její povinností, aby svou rodinu ochránila. Bylo tomu i dnes, když zahlédla meč za mužskými zády připravený k přepadení.