Slibované shrnutí je tady!

Dala jsem si více jak dva roky pauzu od vydávání tohoto příběhu. To je poměrně dost času na to, aby i ten nejvěrnější čtenář zapomněl, co všechno se v uplynulých 34 kapitolách stalo. A že toho bylo poměrně dost. A zejména značné množství klíčových pasáží, na které bych ráda později navazovala. Takže jsem si řekla, že by možná stálo za to, pokusit se pro vás (a i pro sebe) příběh projít znovu a vypsat (ne) zcela stručné shrnutí dosavadních klíčových pasáží příběhu. A protože jste to u poslední části odsouhlasili (za to moc děkuji!), jako přínosné, zde je shrnutí.

Shnutí je formou vyprávění, není to ani tolik příběh jako spíš průlet tím, co se v kterých částech dosud vydaných kapitol dělo. Snažila jsem se upozornit na důležité momenty a zaznamenat změny vztahů, které budou zásadní i pro následující kapitoly. Pořád je to ovšem jen shrnutí, není to tedy zas tolik záživné čtení.

A jedno velké Upozornění:

Tohle je jen stručný výuc a nenahrazuje to čtení příběhu. Považuji to za užitečné pro ty, co příběh už mají za sebou a chtějí si jej osvěžit, nemají čas číst znovu 34 někdy příliš dlouhých kapitol, ale potřebují, aby jim následující kapitolky dávaly smysl. Pokud jste příběh nečetli, popřípadě skončili u dřívějších kapitol, tohle shrnutí nemusí být dostatečné. Je samozřejmě na vás, jestli se rozhodnete číst celý příběh znovu, jsem si vědoma toho, že to je dlouhé. Proto přináším alespoň toto shrnutí (ale velmi velmi děkuji a jsem vděčná těm, co psali, že si příběh přečtou znovu, aby se zorientovali a byli připravení na pokračování, jste zlatí🧡).

*a poslední instrukce před samotným textem:
Shrnutí je rozděleno do čtyř částí podle desítek kapitol. Proto, pokud se chcete vrátit jen k určité části, nebojte se zaměřit na určitou desítku kapitol. Každou část jsem se snažila podrobně popsat (z nějakého důvodu mi to vyšlo, že jsou kapitoly po desítkách relativně koherentní, co se smyslu týče:D).

Teď už ale samotné SHRNUTÍ!

*** *** ***

Prvních deset kapitol - aneb úvodní část příběhu, kde zjišťujeme, proč by se Draco a Hermiona měli vzít

Na začátku příběhu, respektive v první kapitole, neboť prolog sám o sobě není počátkem příběhu, se setkáváme s Hermionou a Dracem pár let po válce. V době, kdy se v příběhu potkávají, toho za sebou oba už mají poměrně dost. Draco byl první měsíce po válce ženatý s Pansy, toto manželství však rok po válce končí, neboť jsou spíše přátelé, než partneři. Pansy se později vrací k Theodorovi Nottovi, se kterým již před tím byla, a v současnosti jsou manželé. Draco si krátce poté, na žádost svých rodičů, bere Astorii. V době, kdy se rozvedou, Astorie zjistí, že je těhotná a po porodu mu před dveřmi nechá dceru, později pojmenovanou Layla Alwaid Malfoyová. Tato holčička je jádrem celého příběhu. Draco Laylu vychovává jako svobodný otec, za nesmírné pomoci svých přátel a i svých rodičů, pro které je vnučka celým světem.

Zatímco Draco si projde během necelých tří let dvěma manželstvími, Hermiona se zasnoubí s Ronem, ale dříve než dojde ke svatbě, rozejdou se. Jejich rozchod je obklopen tajemstvími a dosud se v kapitolách více či méně naznačovalo, co se asi tak stalo. Přesně jsme však o těchto událostech zatím nemluvili (ale budeme a zhusta, nebojte!).
Nicméně pro Hermionu to bylo náročné období, jehož následkem přerušila kontakty nejen s Ronem, ale i s celou Weaslyovic rodinou a setkávají se jen zřídka. Respektive vztah Hermiony s Weaslyovýma je značně komplikovaný - na jednu stranu jsou tu naznačené události, které vedly k ochladnutí vztahů, na druhou stranu Hermiona je nikdy nepřestala brát jako svou rodinu a jejich názor je pro ni do jisté míry stále určující. Toto napětí je  patrné zejména v prvních kapitolách - Hermiona nedokáže požádat ve svém stavu o pomoc přátele, protože ty vztahy již tak blízké nejsou a obává se odsouzení - to je jeden z důvodů, proč je schopná přijmout Dracovu pomoc, nikdo jiný jí nezbývá. Ale zároveň i v moment, kdy se má stát paní Malfoyovou, trápí ji, jak to její přátelé ponesou. Zůstává rozpolcená mezi dvěma světy.

(Nejsem si jistá, nakolik toto napětí a Hermionina nejistota jsou opravdu v prvních kapitolách jasné, teď když jsem to po sobě znovu četla, mi připadá prvních pár kapitol dost zmatených... :D).

Pro Hermionu jsou tedy roky po rozchodu  velmi náročné a depresivní, v podstatě se dostane do stavu, kdy jen přežívá a nemá chuť do života. Jednoduchý a jednotvárný život pro ni nabere nové obrátky, když se příliš napije na jednom vánočním večírku a krátce na to zjišťuje, že je těhotná s Blaisem Zabinim. Tohle je klíčová událost pro celý příběh. Krom toho je nutné podotknout, že Blaise s Hermionou spolu skutečně "jen" ulítnou, Blaise je tou dobou ve vztahu s dívkou jménem Kira (je nad mé síly tady krátce vysvětlovat Kiry "laxní" přístup k tomu, že Blaise nejen že ji podvedl, ale ještě z toho je dítě - ale později v příběhu snad ještě bude prostor, aby toto bylo uvedeno na pravou míru, každopádně Kira s Hermionou nemá problém, toť stručně).

Dosud řečené jsou události, které proběhly před samotným začátkem ASABS, ke všemu se v prvních (a i pozdějších) kapitolách odkazuje.

V době, kdy Hermionu a Draca potkáváme, se píše rok 2004. Příběh tedy začíná šest let po válce. Setkávají se prvně na plese k oslavám prvního jarního dne, začátkem března, Hermiona je tou dobou na počátku čtvrtého měsíce těhotenství a drží svůj stav v tajnosti. Draco o tom ví právě proto, že otcem dítěte je jeho kamarád, Blaise Zabinni (ale jak zjišťujeme později, i Draco se to dozvěděl náhodou a z nutnosti, Blaise to neměl v plánu říkat). Na plese mezi Hermionou a Dracem proběhne zdvořilá konverzace, Draco se o ni na žádost svého kamaráda stará, doprovodí ji domů. Můžeme sledovat záblesky toho, že se Draco skutečně stará, jakkoliv Hermionu nemůže vystát, v jeho přemýšlení došlo k jistému posunu. Opakuju však, že tam rozhodně nelítají sympatie a už vůbec ne bůžci lásky. Jde jen o to, že jsou oba dost dospělí (konečně, ale ne na dlouho, že?).

Týden po plese je Draco okolnostmi donucen požádat právě Hermionu o hlídání své dcery - neexistuje nikdo z jeho přátel, kdo by mohl jeho dceru ten den hlídat a je jen málo lidí, kterým by ji Draco svěřil. A paradoxně Hermiona je pro něj jedním z takových lidí, pravděpodobně vlivem toho, jak o ní mluví Blaise.

Později se dozvíme, že ten den se musel Draco naléhavě sejít s Astorií, která ho o setkání požádala. Zde mu oznámila své plány získat dceru zpět, poté, co ji sama před lety odvrhla. V návaznosti na to, když později Draco nenalezne jiné řešení, žádá Hermionu, aby se stala jeho manželkou a Layly dočasnou matkou, aby měl šanci získat Laylu do svého opatrovnictví, když své dceři poskytne kompletní rodinu. Proč si vybral právě Hermionu? Celý proces je podrobně popsán v kapitolách 3, 4 a 5, ale velmi zjednodušeně: Hermiona je jedna z mála žen, kterou má Layla ráda, zároveň je dost inteligentní, aby mu byla schopná být oporou a nakonec pro ni je to taky výhodná dohoda, neboť potřebuje pomoct s těhotenstvím a miminkem. A narozdíl od v podstatě jakékoliv jiné ženy, s Hermionou jde o dohodu, nikoliv o vztah založený na citech. Hermiona se svatbou zprvu nesouhlasí, později však převáží její snaha jednak pomoct malé nevinné holčičce, dále pak zajistit sobě a svému ještě nenarozenému dítěti budoucnost.

A tak v šesté kapitole dochází k uzavření paktu mezi Herminou Grangerovou a Dracem Malfoyem za asistence jeho věrné skupiny přátel, kteří se v této nebezpečné hře stávají jejich průvodci a ochránci. Jak situaci Dracovu přátelé vnímají a jak náročné je to i pro ně je vidět nejen v kapitole 6, ale podrobně se tím zabývá kapitola 7. V té taky naleznete první snahy dramione páru o společné soužití. A o tom, jak reagovala Mafoyova rodina i Weaslyovi na oznámení, že se právě Hermiona a Draco vezmou, se můžete dočíst v kapitolách 8 a 9. Šťastní z toho pochopitelně nebyli, ale vztah dvou nepřátel to možná o to více utužilo, když se jeden za druhého museli chtě nechtě před svými rodinami postavit. V jedenácté a dvanácté kapitole pak je jejich pakt stvrzen oficiálním sňatkem před jejich rodinami a dovršen oznámením o očekávání společného miminka (Hermionino těhotenství je oficiálně představeno jako výsledek vztahu s Dracem, neboť by nedávalo smysl oficiálně přiznat otcem Blaise Zabinniho, to by věrohodnosti dramione manželství nepomohlo!).

Druhá dekáda - o společném životě a krizových momentech (aneb depresivní a dramatické kapitoly)

(Tyhle kapitolky silně odráží, že jsem je psala lehce deprimovaná. Jsou vesměs dost nešťastné a plné hádek a slz. Ale zpětně je považuji, co se stylu psaní týká, za dost povedené. A je to dost dobrá sonda do emocionálního rozpoložení prakticky všech hlavních postav. A pro vývoj příběhu nesmírně důležité. Dodnes si stojím za tím, že se stát rozhodně měly, jakkoliv neveselé jsou.)

Jakkoliv jsem to tak úplně nezamýšlela, zatímco prvních deset kapitol je vývojem od nenávisti k dohodě a společnému tolerování se a snaze najít společnou řeč, druhá desítka kapitol je přesným opakem. Ačkoliv to vypadalo, že jsou Hermiona a Draco schopní se dohodnout a navzájem se vystát, a tedy fungovat jako docela normální rodinka, po svatbě se vztahy rychle mění. V kapitolách 11 a 12 ještě můžeme číst o docela silném spojenectví, když před zraky svých rodin uzavírají falešné manželství. Ve 13 kapitole už přichází série nešťastných vzpomínek, které nám podává Hermiona. Vypráví o prvních dvou týdnech jejich manželství a o tom, jak moc přestávají tohle divadlo zvládat. Proč přesně? Inu, k tomu bych doporučovala se vrátit ke kapitole 13 a 14, je to sonda do jejich hroutícího se manželství. A jejich myšlenkové pochody a potlačované vzpomínky na to, co se jim oběma dělo v životech po válce, a co ovlivňuje jejich dnešní situaci, je dost složité shrnout v pár větách, podrobně to rozebírají kapitoly 15- 18. Ale řekněme, že si čím dál tím více myslím, že píšu o dvou velmi labilních lidech, kteří své životy hodně nezvládají a dohromady tvoří někdy až smrtící kombinaci. Stručně řečeno se v těchto kapitolách ukazuje, jak náročné může být společné soužití a cesta k pochopení se a že někdy se vzdát se zdá jako nejlepší řešení, a to i pro tak nezlomné a cílevědomé lidi jako je Hermiona a Draco.

Je to kapitola 14, která končí Hermiony rozhodnutím odejít, poté, co Draco není schopný ji chápat a respektovat. Tato rozhodnutí padne po poslední velké hádce, která je způsobena neshodou na tom, jestli mají jet jako rodina do Benátek na jakousi svatební cestu, kterou jim vymyslela v rámci jejich image Pansy. Hermiona dosáhla toho, že se pojede, navzdory Dracově nesouhlasu, když využila Laylu jako mediátora (což je pravda, že nebylo fér a moc dobře věděla, že tím podnítí Dracovu zuřivost. Můžeme diskutovat, jak moc si to Draco zasloužil či ne, pravdou je, že to oba podělali a jeden druhého poměrně systematicky vytáčeli). Každopádně je to právě toto, co Draca rozzuřilo a od hádky na toto téma se dostanou k obecnému dohadování se o společném životě. Hermiona nakonec kapituluje (a jakkoliv se to po dalším vývoji příběhu nemusí zdát, myslí to zcela vážně, to je nutné zdůraznit a uvědomit si). 

V následujících dvou kapitolách se k hádce mezi manželi přidávají Dracovi přátelé, které zjištění, že započaté manželství končí dříve, než stihlo vůbec pořádně začít, vůbec nepotěšilo. Přeci jenom jsou to právě oni, kdo do fungování celého plánu investovali nejvíce. Jsou to dvě kapitoly plné poměrně silných emocí, kdy Dracovi přátelé stojí na hraně mezi kamarádem, ke kterému pociťují věrnost a oddanost, a Hermionou, jejíž důvody k odchodu jsou více než validní. A mimo to se snaží nešťastné manželství udržet v zájmu zachování plánu na záchranu Layly, která pro ně všechny znamená strašně moc.

Vztah Pansy a Hermiony zde dostává nový rozměr, když zmijozelská žena dá Hermioně tiché svolení a pochopení k odchodu, poté co pohlédne (bez souhlasu) na Hermioniny vzpomínky.  Naopak nahlas dohodu ukončí Blaise, který odmítá sledovat Hermionu, která pod srdcem nosí jeho dítě, jak se ničí a trápí. A otevřeně se tak staví proti svému kamarádovi. Všechno toto (a mnohem více) se odehrálo v kapitolkách "A co na to řekli tví přátelé".

Hermiona tedy dostává potvrzení od Dracových nejbližších odejít a zničit jeho šance na získání dcery. Zanechají je v bytě samotné a odvedou Laylu, aby nebyla svědkem čehokoliv dalšího. Následující události jsou všelijaké, ale stále dost depresivní.

V krátkém nahlédnutí do bytu Nottových na začátku kapitoly 18 se dozvíme, že Layla, jakkoliv je malá a spoustu věcí jde mimo ni, vnímala napětí mezi rodiči a věděla, když se hádali. Respektive je slyšela se hádat, naštěstí "pouze" čtyřikrát, což je z množství dramione hádek téměř nic. Ovšem v dětské nechápavosti (nebo roztomilosti?) považuje sebe za původce problémů, a tak mají Dracovi přátelé hodně práce. Musejí uvést Laylu do situace, ale zadržet před ní krutou pravdu. Zároveň musí dohlédnout na to, aby Layla vypudila z té své hlavičky jakoukoliv myšlenku na to, že je situace mezi jejímu rodiči její chyba. Spolu s tím se ji však snaží něžně připravit na to, co by se mohlo stát, a všichni věří, že se pravděpodobně stane, totiž že Hermiona v bytě už nebude. Tato scéna sama o sobě není zas tak dlouhá, ale bylo pro mě nesmírně těžké ji napsat, neboť Layla je prostě jen nešťastné dítě, které věří na lásku. Popravdě mě deprimovala tahle část i teď při pročítání pro tohle shrnutí.

Mezi tím se v průběhu dvou kapitol vracíme do různých situací v bytě Malfoyových. Draco s Hermionou se naposledy pořádně hádají, přičemž se zoufale snaží jeden druhého pochopit, ale na plné čáře selhávají. V 17 a 18 kapitole Draco pomalu, ale jistě přiznává svou chybu a žádá Hermionu, aby zůstala. Z jeho strany se jedná o obrovské uvědomění a zároveň projev jeho otcovské lásky. Děsí ho, co by se stalo, kdyby Astorie podala žádost o Laylu a on dceři nezajistil fungující rodinu. Hermiona stojí mezi strachem o sebe a své dítě, který způsobuje touhu odejít, a potřebou Dracovi pomoct, která je hnána především přesvědčením, že by to snad mohli dokázat. Z tohoto vnitřního boje vzejde ještě několik hádek, než jsou schopní se s Dracem usmířit a na konci kapitoly Hermiona slibuje, že neodejde. Když jim pak Pansy vrací Laylu, je tak prvním člověkem z jejich podivné skupinky, který se o jejich usmíření dozvídá. Vztah mezi Pansy a Hermionou se o to více prohlubuje, když ji za ochotu zůstat Pansy označí za hrdinku. Tyto kapitoly obecně staví základ hodně důležitému vztahu mezi Pansy a Hermionou.

V následující devatenácté a dvacáté kapitole se setkáváme s Hermionou a Dracem, kteří se snaží jeden druhého respektovat a pracovat na svém manželství. Jejich křehké příměří je ovšem vystaveno těžké zkoušce, když k nim na návštěvu přijde Harry s Ginny. Povede se jim však zůstat na jedné lodi nad očekávání dobře, přesvědčit mladé manžele Potterovi, jak nehynoucí jejich láska je a vzájemně se podržet, když to nervy jednoho už nezvládají.

Třetí desítka kapitol aneb jedna velká italská jízda

To, co začalo původně jako pár kapitol na osvěžení jinak lehce depresivní části příběhu, se stalo více jak třetinou dosud vydaných kapitol. A musím přiznat, že to jsou kapitoly, co mě ohromně baví psát: je to plné úžasně vtipných momentů, zároveň se zde však úžasně prohlubuje pouto mezi Dracem a Hermionou a já jejich vznikající přátelství zkrátka miluju.

(Každopádně v Benátkách nás čekají asi cca 3 kapitoly, pak to už - konečně - ukončíme :D).

Draco a Hermiona odjedou do Benátek na jakousi svatební cestu, kterou jim vymyslela Pansy v rámci jejich zviditelnění a snahy o oblíbenost, která by jim v budoucnu měla přinést nezanedbatelnou výhodu v boji o dceru. Jak to tak u nich dvou však bývá, cesta se neobejde bez mnoha a mnoha komplikací, hádek, dobrodružství a šíleností.

Paradoxně je to ale právě tady, kde se Draco s Hermionou snad už nadobro usmíří a jeden druhého chápou více než kdy dřív. Stojí při sobě, ať se stane cokoliv a Draco je Hermioně nesmírnou oporou, když jsou během dovolené sledováni novináři na každém kroku a těhotná Hermiona to občas (pochopitelně) nezvládá.

V kapitolách 21 a 22 sledujeme, jak se rodina Malfoyových dopravuje do Benátek, v kapitole další pak společně s nimi vyrazíme za památkami. První den v Benátkách končí v kapitole 24, když za sebou jejich lehce nestabilní rodinka má návštěvu kostela, významného benátského mostu, společnou večeři a spoustu rozkošných fotek, které je donutí Layla nekompromisně udělat (Layla je v těchto dovolenkových kapitolách snad ještě lepší než obvykle).

V kapitole 25 se na chvíli vzdálíme od šílené rodinky v Benátkách a příběh dostane trošku vážnější nádech, když se podíváme jednak za Pansy a Theodorem, dále pak za Astrorií. Dracovi přátele prvně vidíme více z blízka a můžeme prvně vidět, jak komplikované vztahy v této skupině panují a jak moc si Theodor vyčítá všechno, co se Dracovi stalo, když mu před lety odvedl Pansy. Krom toho prvně dojde k nakousnutí tématu Hermionina miminka, které bude po svém otci trochu tmavší barvy a to úplně nehraje do karet jejich plánu, pokud má být oficiálně Hermiona těhotná s Dracem. Jak to vyřeší, to zatím není úplně jasné, každopádně problém je zde otevřen.

V této kapitole se však vůbec poprvé setkáme s Astroií, kvůli které celý příběh začíná. Máme možnost ji vidět trochu jinak, než o ní mluví všichni ostatní protagonisté příběhu, pro které je zosobněním zla a všeho špatného, co se v jejich životech událo. Naopak v této kapitole je vidět jen obyčejná, bezbranná žena, která touží si vzít zpátky dítě, které před lety opustila. Ale je opravdu možné, že by byla tak nešťastná? To nevíme, pouze máme možnost vidět události, které známe dosud, z její perspektivy, která se od Dracova líčení značně liší. Krom toho se u ní objevuje také muž, pravděpodobně její současné partner, kdo to je, to však není zatím jasné. Kapitola jen maličko pootevírá příběh Astorie, kterému se v budoucích kapitolách dostane větší pozornosti.

Po této lehce depresivní kapitole se vracíme do Benátek, kde následujících pět kapitol prožíváme všechna možná dobrodružství a šílenosti s mladou rodinou Malfoyových. Pro kontext toho, jak moc se vztah mezi Dracem a Hermionou mění, doporučuju se vrátit k těmto kapitolám, je zde nejvíce patrná jejich vzájemná snaha o porozumění a respekt k druhému. Přesto jsou to kapitoly, kdy je jejich příměří vystaveno zatěžkávacím zkouškám a to vše navíc pod dohledem fotoaparátů a s komentáři všeználkovských reportérů.

Vstup do čtvrté dekády (to co zůstalo otevřené a nedopsané)

Z čtvrté desítky kapitol na wattpadu přistály čtyři. Ta první, která tuhle pomyslnou další etapu zahajuje, je lehce náročná, Draco a Hermiona se vyrovnávají s následky Hermionina psychického zhroucení, respektive přirozeného těhotenského záchvatu pláče, který se odehrál v dřívějších kapitolách. V této kapitole (31) se k tomu vracíme, když Hermionin pláč podrobně rozeberou noviny a nejen že tím poškodí jejich těžce budovanou pověst, ale taktéž přivodí nejednu vrásku jejich přátelům v Londýně. V další kapitole pak Draco zavelí a je nastolen odpočinkový den, aby se předešlo Hermiony dalšími hroucení se. Zejména tuto kapitolu doporučuji si přečíst, pokud se chcete vrátit k tomu, jak se dramione vyvíjí, protože právě tady spolu začínají dost dobře komunikovat.

Po této odpočinkové kapitole se přesouváme zpět do Londýna, abychom kapitole „Jejich volba" sledovali, co si o manželství Draca a Hermionu myslí nejdůležitější ženy jejich životů - Narcissa a Molly. V kapitole, kde není snad jediná přímá řeč, nahlédneme do mysli a vzpomínek těchto dvou žen. Nejen že se budou vyrovnávat s tím, co se děje nyní, ale budou obě vzpomínat na to, když se jejich děti trápily. Narcissa i Molly reflektují, jak se jako matky chovaly a co způsobily, když se snažily pro své děti udělat to nejlepší. Je to sonda do toho, jak manželství Draca a Hermiony ovlivňuje životy i jiných a méně významných postav příběhu. A zejména je to zajímavé, neboť prvně po mnoha kapitolách vidíme, že v obou ženách není jen nenávist a odpor k tomto nepochopitelnému vztahu. Prvně je obě vidíme bez zkreslení skrze pohled Draca či Hermiony. Jsou to "jen" matky, které chtěly pro své děti to nejlepší.

Poslední dosud vydaná kapitola se jmenuje „Jedno setkání u záchodů" a vypráví o posledním celém dni, který rodina mladých Malfoyvoých prožije v Benátkách. Den je v této kapitole teprve započat, ale i tak není o zábavu nouze. Hermiona jim totiž vymyslí společný rodinný výlet na pláž. Než se tam však dostanou, potkají jednu bandu milých seniorek. U záchodů. A je z toho pěkná senzace. Draco zaperlí se svou italštinou. Layla se svou roztomilostí a Hermiona se svou láskou k druhým.

*** *** ***

Tak. To je vše, co jsem dosud na wattpadu vydala. Jak jsem psala již minule, pár kapitolek mám předepsaných a směr příběhu (a i jeho konec) je naplánovaný. Teď to sem jen postupně přidat. Po tomto shrnutí nás čekají ještě tři kapitoly v Benátkách, pak se vrátíme k dalším dobrodružstvím v Londýně. A příběh nabere o něco vážnější notu.

Budu se na vás u dalších kapitol moc těšit a jsem samozřejmě zvědavá, jestli máte nějakou představu, kam budou Draco a Hermiona teď směřovat. :)

A jedno velké díky patří všem, co se k ASABS po té dlouhé pauze vrátili/vrací, děkuju moc🧡.